Využití online médií politickými organizacemi

Political organizations’ use of websites and Facebook

Zdroj: http://www.manikdigital.com

Zpráva ze studie zabývající se využitím online médií politickými organizacemi byla publikována na stránkách časopisu New Media &Society dne 7. srpna 2014. Tvůrci této studie jsou Paula Nitschke, Patrick Donges a Henriette Schad. Paula Nitschke je studentka doktorského studia v oboru politické komunikace na univerzitě v Greifswaldu. Momentálně se věnuje projektu „Politické organizace v online světě“. Patrick Donges je profesorem komunikačních věd na univerzitě v Greifswaldu. Je vedoucím projektu „Politické organizace v online světě“. Henriette Schad je doktorandkou v oboru politické komunikace na univerzitě v Geifswaldu.

Autoři se zaměřili na v každých volbách mnohokrát zmiňované využití tzv. online médií (zde konkrétně využití internetových stránek a Facebooku) politickými stranami. V tomto případě vybrali přes stovku německých politických subjektů a podrobili analýze jejich aktivitu v online médiích, zejména v otázkách zdravotnictví a životního prostředí. Na začátku výzkumu si stanovili několik základních otázek, na které si snažili najít odpověď:

·         Co vysvětluje přítomnost politických organizací na Facebooku a existenci jejich webových stránek?

·         Co vysvětluje úroveň jejich aktivity v různých komunikačních kanálech (internetové stránky, Facebook)?

·         Jsou různé komunikační kanály (internetové stránky, Facebook) používány pro různé účely?

Z těchto základních otázek byly zformovány hypotézy, které následně byly ověřovány kvantitativní obsahovou analýzou:

·         Využití internetových stránek a facebooku záleží na působnosti organizace, organizace zaměřující se na životní prostředí budou tato média využívat více, než organizace působící ve zdravotnictví.

·         Využití internetových stránek a Facebooku závisí na pozici organizace v politickém procesu, organizace mimo přímý legislativní proces je budou využívat více, než organizace, které jsou součástí legislativního procesu.

·         Využití internetových stránek a Facebooku závisí na druhu členství v dané organizaci, organizace s individuálním členstvím je budou využívat více, než organizace se členstvím skupinovým.

·         Využití internetových stránek a Facebooku závisí na stáří organizace, mladší organizace je budou využívat více než starší.

Pro úplnost dodávám, že data byla vybrána dvojfázovým systémem (ze 442 organizací byl náhodně vybrán vzorek 116) a to během období října a listopadu 2012.

Výsledky:

V případě provozování internetových stánek byly výsledky jasné. Pouze 2% zkoumaných organizací neprovozovalo žádné internetové stránky. Odlišná situace byla ovšem zjištěna v případě Facebookového profilu, který měla méně než polovina organizací. V případě zohlednění stáří organizace překvapivě vyšlo najevo, že starší organizace mají profil na Facebooku výrazně častěji než mladší.

V otázce aktivity se ukázalo, že stáří a pozice organizace hraje zásadní roli. Starší organizace jsou aktivnější než mladší. Pravděpodobně z důvodu, že starší organizace musí o zákazníka „bojovat“, aby se udržela na trhu a mohla mladším organizacím konkurovat. Výzkum také prokázal, že organizace, které jsou součástí legislativního procesu, komunikují častěji, než organizace, které jsou vně procesu. V případě Facebooku jsou rozdíly v aktivitě minimální.

Kromě celkového zkoumání úrovně aktivity se autoři zaměřili i na komunikaci v různých dimenzích. V případě zkoumání množství hypertextových odkazů byly zjištěny výsledky absolutně opačně než v předchozích případech. Organizace mladší a vně legislativního procesu používají více než dvojnásobné množství hypertextových odkazů než organizace starší a uvnitř legislativního procesu.

Zdroj: http://www.thenextweb.com

Diskuze:

Ve vztahu k první zkoumané otázce výsledky mluví jasně: typologie organizace nijak neovlivňuje provozování či neprovozování internetových stránek, ale ovlivňuje jejich přítomnost na Facebooku. Veškeré hypotézy s výjimkou dvou (Využití internetových stránek a Facebooku záleží na působnosti organizace, organizace zaměřující se na životní prostředí budou tato média využívat více než organizace působící ve zdravotnictví a Využití internetových stránek a Facebooku závisí na druhu členství v dané organizaci, organizace s individuálním členstvím je budou využívat více než organizace se členstvím skupinovým) byly vyvráceny. Skutečnost, že pouhá dvě procenta organizací provozuje internetové stránky není žádným překvapením.

Nízká míra přítomnosti mladších organizací a organizací vně legislativního proces na Facebooku se vysvětluje hůře. Jedno z možných vysvětlení je neustále se zvětšující komercionalizace Facebooku, a jeho kritika ohledně sběru dat o svých uživatelích. Je možné, že právě proto také některé menší organizace upřednostňují menší a specializovanější sociální média pro svojí komunikaci.

V případě druhé zkoumané otázky jsou výsledky také různorodé. Byla vyvrácena hypotéza, že starší organizace a organizace uvnitř legislativního procesu budou méně aktivní. V případě využívání Facebooku nebyly zjištěny žádné zásadní rozdíly.

Zdroj: http://www.nhbrc.com

Tato studie (ačkoliv je velmi zajímavá) se dá jen těžko aplikovat na české podmínky. Proč? Uvedu jen několik příkladů. V českém prostředí se v tuto chvíli vyskytuje jen minimum organizací, které vznikly před rokem 1990, neexistuje povinnost registrace zájmových skupin a jejich lobbistů v parlamentu, tudíž není možné ani dohledat jejich přesný seznam pro účely vytvoření vzorku. Dalším důvodem je odlišný vývoj rozšíření a využívaní internetu, který bylo v českých podmínkách úmyslně pozdržen (například společností Telecom a dalšími). Jinými slovy v českém prostředí by musela vzniknout studie založená na jiných podmínkách a jiných hypotézách než jsou použity v této studii, tudíž by tyto dvě studie nešlo porovnat.

Zdroje:

http://nms.sagepub.com/content/early/2014/10/29/1461444814546451.full

http://www.phil.uni-greifswald.de