Facebook
v České republice využívá aktivně přes 4 miliony uživatelů[1],
penetrace smartphonů dosáhla v letošním roce přes 40 %, výrazný nárůst se
očekává také v nadcházejících letech, stejně jako u internetu
v mobilu, jenž má téměř polovina populace.[2] Kombinace
těchto prvků umožňuje v posledních letech skrze sociální sítě označovat
místa, na kterých se vyskytujeme nebo kde jsme pořídili naše fotografie.
V případě ČR je nejoznačovanějším místem Praha (přes 500 000), dále
Staroměstské náměstí a Letiště Václava Havla.[3]
Vědecký článek, kterému se budeme nadále věnovat, popisuje Facebook
z hlediska vývoje a obchodu v posledních 4 letech. Zejména ve
spojitosti s rozvojem geolokačních aktivit (Facebook Places a Nearby), které kromě
možnosti označení místa nabízejí hlavně místa v našem okolí, jako jsou
památky či podniky. To přináší výhodu nejenom pro koncové uživatele, ale
zejména pro obchodníky a marketéry, kteří tak získávají jedinečný nástroj
k cílení svého sdělení.
Autorem studie
je australský vysokoškolský lektor a výzkumník Rowan Wilken, Ph.D., který
v Melbourne působí na Swinburne University od Technology. Zde vyučuje obor
Média a komunikace. V současnosti (2014) zároveň pracuje na dvou výzkumech
vedených pod záštitou Australian Research Council. Jeden se věnuje výzkumu
lokačních služeb, které jsou jeho celoživotním zájmem, a to hlavně ve
spojitosti s mobilními službami a technologiemi, dále také otázce klasických
a nových médií ve vztahu ke každodennímu životu. Je autorem knihy Teletechnologies,
Place and Community (2011).
Tento odborný
článek můžeme charakterizovat jako shrnutí dosavadních poznatků týkajících se
Facebooku, jeho geolokačních aktivit a také významných akvizic jednotlivých
aplikací. Osobním hodnocením se doktor Wilken spíše vyhýbá, většina textu je
podpořena citacemi a parafrázemi dalších autorů a jde hlavně o chronologické
seřazení zásádních proměn. Práce je rozdělena do několika podkapitol – Úvod, Facebook a jeho místa, Facebook a
místa v blízkém okolí, Budovatelé recentralizace a Závěr. Zejména v druhé polovině se
věnuje důležitým akvizicím, které Facebook uskutečnil a vysvětluje jejich
důvody a možný přínos pro firmu v horizontu nadcházejících let. Věnuje se
tak například koupi start-upů (laické veřejnosti nepříliš známých) jako byla
Gowalla či Glancee, ale i globálně úspěšných aplikací – Instagram či WhatsApp,
známý tež jako nejdražší technologický obchod.[4]
Jejich důvodem je totiž upevnění pozice na trhu jako lokační sociální mobilní
platformy.
Facebook
prošel v posledních letech výrazným vývojem, a to nejenom v rámci
technologických inovací, ale také celkového positioningu. Jako první krok uvádí
Wilken etablování Facebook jako lokační platformy, dále jako doporučovací
službu na základě místa výskytu, čímž začal přímo konkurovat aplikacím
Foursquare nebo Yelp. Třetím zásadním krokem byla transformace na klíčový místní
a mobilní reklamní platformu, čímž se postavili reklamnímu monopolu Googlu.
Všechny
tyto možnosti jsou spjaty se smartphony. Proto se věnuje i éře před nimi a
člení ji na jednotlivé úseky. V rámci určování lokace považuje jako
technologický vrchol před příchodem chytrých telefonů systém GPS. S jejich
nástupem pak rozvoj Wi-Fi sítí a dále 3G a 4G sítí (kombinace internetu a
mapových a lokačních technologií).
S možností
určování lokace přišel Facebook až v roce 2010, což i Mark Zuckerberg
označil za opožděné, jelikož u jiných sítí se již jednalo o standard. Jako
důvod uvedli soustředění se na pokládání základů pro lokační funkcionalitu a
úpravu politiky ochrany soukromí, aby neztratili důvěru uživatelů. Místa
(Facebook Places) a určování lokace (check-in) byly po svém úvodu zpřístupněny
pouze z mobilních zařízení, nikoli počítačů. Důvodem bylo „kopírování“
konkurence a vědomí, že počet uživatelů používajících Facebook na mobilu
se mezi roky 2009 a 2010 ztrojnásobil na 200 milionů a očekával se podobný
vývoj. I přes relativní úspěch byl projekt po roce fungování ukončen a na
určitý čas tak vyslal signál o jistém úpadku zájmu o lokační a geodatový
rozvoj. Wilken však také vyslovuje překvapení ze zpřístupnění možnosti
check-inu skrze desktopové počítače. Jako možné vysvětlení uvádí nedostatečně
velké množství mobilních uživatelů, i přes jejich narůstající počet.
Další
zlomový okamžik v problematice lokačních služeb přišel v prosinci
2012, kdyby bylo pro iPhony a telefony s Androidem uvedeno Nearby (místa v
okolí). Odlišnost od Places a finální úspěch měly zajistit tři akvizice.
Nejprve koupě start-upu Gowalla, který fungoval jako samotná sociální síť pouze
na principu sdílení lokace a mohla být hlavním konkurentem Foursquare. Několik
měsíců později koupil Instagram za 1 miliardu dolarů. Vysokou cenu Wilken
vysvětluje jako strach, že by mohl časem Instagram „zničit“ Facebook. Uživatelé
Instagramu ho měli totiž abnormálně v oblibě (love brand) a na rozdíl od
Facebooku se mu podařilo o virální šíření na mobilech a rozsáhlé sdílení
fotografií. Třetí koupí bylo nepříliš známé Glancee, které umožňovalo zaznamenávat
polohu jeho uživatelů a mezi nimi pak sdílet základní informace, zájmy a
fotografii, navíc informovalo o jejich fyzické vzdálenosti.
Na základě hodnocení
přátel, check-inů a doporučení jsou
uživatelům nabízeny podniky a památky v okolí. Marketéři získávají cenná
data a Facebook výrazně umocňuje svoji roli na poli mobilní reklamy, ale také
jako vyhledávač míst.
Od koupě Instagramu totiž do budoucna očekávají úplné pokrytí fotek geotagy, což má umožnit vytvořit nový
vyhledávací systém skrze hashtagy a Instagamu zajistit komerční benefity. Tomu
má napomoci i rekordní akvizice aplikace Whatsapp, skrze niž je denně posláno
přes 500 milionů fotografií.
Informace jsou pro
Českou republiku naprosto stejně relevantní, jako pro všechny další země, kde
Facebook není zakázaný a je přístup k internetu. V současné době je
možnost lokalizace pro Facebook klíčová a je považována za jeho 4. základní
pilíř. Dalšími třemi je news feed, timeline a vylepšená vyhledávací služba.
Zdroje:
WILKEN, R. Places nearby: Facebook as a location-based social media platform. New Media. 2014-10-21, vol. 16, issue 7, s. 1087-1103. DOI: 10.1177/1461444814543997. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444814543997
No comments:
Post a Comment