Dospíváme s Facebookem

Facebook, sociální síť těšící se nemalé oblibě, se mimo jiné stal jedinečným místem pro vytváření a vyjádření subjektivity dospívajících dívek.

V této studii se Dr. Marissa Dean, výzkumná pracovnice na University of Hong Kong, a její univerzitní kolegyně prof. Karen Joe Laidler zaměřily na otázky týkající se dívčího věku. Do výzkumu zapojily 25 dívek a mladých žen, aby společně odhalily, proč je mezi nimi Facebook tolik oblíbený a jak pomáhá ve vytváření jedinečných forem ženskosti.

Takové otázky dnes vyvolávávají smíšené reakce. Pohled ze strany moderní ženskosti, poukazující na různorodost a složitost, sice umožňuje dívkám větší flexibilitu při rozšiřování tradičních norem, ale zároveň budí zvýšené obavy veřejnosti díky známým poblémům se sebeúctou nebo promiskuitou.  Vznikající zájem o toto téma vedl ke splynutí různých vědních oblastí, což poskytlo nové způsoby nahlížení na složitý proces vytváření ženské identity.

Cílem celého výzkumu bylo zjistit, jak se dospívající dívky zapojují do online komunit a jak tento virtuální socíální prostor využívají. Díky zkoumání zvěřejněného obsahu a smyslu online interakce tento článek nabízí další rozměr, který bere v úvahu vliv online komunikačních technologií na proces, kterým mladé ženy a dívky řídí svou identitu. Vytváří tedy jakousi cestu k pochopení moderního dívčího věku.

Dělíme se

Ženské dospívání je obvykle velmi kontrolovaný a řízený proces, na který je vyvíjen značný společenský tlak, který má za cíl zajištění bezpečného přechodu dívky do normativního ženství. Celý proces je ovlivněn také prostředím, ve kterém se dívky pohybují, a v neposlední řadě starými i novými formami médií. Rozlišujeme dva hlavní diskurzy charakterizující mladé ženy. Jednu skupinu tvoří „zranitelné“ dívky „v ohrožení“ a druhou naopak dívky „silné“ a „schopné“.

Skupinu „zranitelných“ dívek zastupuje tzv. Ophelia dívka v krizi a proti ní stojí „silná“ a „schopná“ Girl Power dívka. Dívky patřící ke skupině Girl Power mají údajně lepší přístup k nezávislosti a moci. V  souvislosti s moderními technologiemi tak mají větší možnost zjistit, kým chtějí být. Oproti tomu Ophelia dívky pohlíží na dnešní rozšíření možností jako na příliš idealizované a nereálné. Na rozdíl od dynamické Girl Power, která díky možnostem dostává pocit, že „může mít ve společnosti všechno“, u Ophelia dívky to vbuzuje deprese, poruchy příjmu potravy a jiné rizikové chování.

„Ophelia Girl“

Perspektiva „dívky v ohrožení“ má původ v Ophelia diskurzu (viz Pipher, 1994), kde je dívčí identita v rozporu s kulturními a socíálními zprávami, které určují „správné“ dívčí chování. Dívky se stávají křehkými a zranitelnými. Přechod k dospívání se tak stává obtížnějším.

Podle Ophelia názoru zanechávají nereálné a nedosažitelné mediální obrazy u dospívajících dívek trvalý následek a často je nutí nahradit jejich původní já falešným. Jelikož je dospívání časem emocionálních a fyzických změn, vede to snadno ke zmatku a depresím, které mají za následek pád do kulturního stereotypu s názvem „emocionální žena“. (Pipher, 1994)

„Girl Power Girl“

Tento termín byl vytvořen v rámci mladého radikálního feministického hnutí kolem roku 1990. Na rozdíl od tlumené Ophelia Girl, která je líčena jako pasivní, křehká a zranitelná, dívka typu Girl Power je asertivní, dynamická a nespoutaná. (Gonick, 2006)

Jednou z prvních skupin, která vznikla v duchu Girl Power, byla punková skupina Riot Grrrls. (Hesford, 1999) Podle Garrisona (2000) a Gonicka (2006) bylo toto hnutí reakcí na vylučovací praktiky mužsky orientované hudební scény, kde dívky nebyly považovány za řádné členy.

„Facebook Girl“

Díky roli socíálních sítí v komunikaci mladých lidí je tyto online prostory nutno zahrnout do diskuze týkající se dívčího věku. Takové sítě jako je Facebook se totiž vztahují k restruktualizaci ženské identity jako takové. Dnešní online sociální komunity nabízejí nové možnosti sebevyjádření a také poskytují nové možnosti pro lepší navigaci a cestu k dospělosti.

Facebook tak poskytuje „virtuální obousměrné zrcadlo,“ které dává mladým ženám a dívkám novou možnost, jak vidět sebe sama a jak být viděna ostatními.

Diskutujeme

V nadcházející diskuzi se autorky snažily o prozkoumání a vyjádření mladistvé ženské identity skrze několik mladých žen z Hong Kongu. Dotazováno bylo celkem 25 žen vybraných s ohledem na jejich online zkušenosti, myšlenky a chování. Otázky v rozhovoru byly strukturovány podle 3 základních témat: (1) pro obecné použití; (2) sociální a emocionální přínos zkušeností; (3) exprese sebe sama a své indentity.

Kvůli možnosti měření použivání Facebooku, byly všechny účastnice požádány, aby odlišily jeho použití podle činností. Dotazována byla také jejich motivace k používání Facebooku a to, jak se podle nich liší online sociální výměny od socializace v offline prostoru. Odpovědi byly následně kódovány a umístěny do tématických kategorií.

Cílem bylo především prozkoumání dvou kontrastních náhledů na dívčí věk, což je znázorněno v diskuzi Ophelia a Girl Power.

Facebook a Ophelia

Většina dotazovaných mladých žen se cítí při online komunikaci lépe. Mají „větší kontrolu.“

Facebook poskytuje osvobození se od hranice normativní ženskosti a je alternativou pro flexibilní a přímé vyjádření sebe sama.  Dívky často používají Facebook jako nástroj, který jim pomáhá v období nejistoty dospívání.

Dřívější studie týkající se online a offline komunikace zjistily, že posun od komunikace z očí do očí k textové výměně pomáhá omezit sociální vyloučení a předsudky. (viz Herring, 2003)

Jelikož je dospívání vnímáno jako čas zranitelnosti, většina rodičů se neubrání pěčlivému sledování svých dcer, aby zajistili, že jsou „v bezpečí.“ (Boneva, et al., 2006) V tomto ohledu Facebook poskytuje ideální místo, které dobře míněné ale často nesnesitelné kontrole nepodléhá.

Facebook a Girl Power

Dívkám typu Girl Power Facebook umožňuje vybírat a měnit, kým chtějí být.

Postoj Girl Power dává dívkám v reálném světě možnost uniknout ženské podřízenosti mužům, ale zároveň jejich chování omezuje tvrdou sociální důtkou v případě jakékoliv odchylky od normy. Na Facebooku nejsou tyto extrémy tak ostře vymezeny.

Oproti realitě také Facebook obchází i některé nevýhody ženské identity, což potvrzují i některé respondentky.

Víme

Tato diskuze poskytuje pohled na důležité protichůdné kvalifikátory ženskosti. Je zaměřená na strukturální a sociální nerovnosti, kterým dnešní mladé ženy musí čelit. Dívky si musí svou ženskost vybojovat a díky tomuto procesu přejímají velení nad vlastní jedinečnou identitou. Tak, jak sociální vědci, technologové a feministky argumentují svá pro a proti budoucnosti dívčího dospívání, mladé dívky v Hong Kongu nejsou touto zmocňující se debatou o budování nových prostorů pro vyjádření jedinečných forem ženskosti ovlivněny. V tomto ohledu tedy Facebook rozšiřuje současnou literaturu o nové soudobé poznatky dívčích let a nabízí tak způsob, jak využít změn v novém tisíciletí.

Zdroje

http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/4230/3412

Bonka Boneva, Amy Quinn, Robert Kraut, Sara Kiesler, and Irina Shklovski, 2006. “Teenage communication in the instant messaging era,” In: Robert Kraut, Malcolm Brynin, and Sara Kiesler (editors). Computers, phones and the Internet: Domesticating Internet technology. New York: Oxford University Press, pp. 201–218.

Ednie Garrison, 2000. “U.S. feminism — Grrrrl style! Youth (sub)cultures and the technologics of the third wave,” Feminism Studies, volume 26, number 1, pp. 141–170. http://dx.doi.org/10.2307/3178596

Marnina Gonick, 2006. “Between ‘Girl Power’ and “Reviving Ophelia”: Constituting the neoliberal girl subject,” NWSA Journal, volume 18, number 2, pp. 1–23.

Susan Herring, 2003. “Gender and power in online communications,” In: Janet Holmes and Miriam Meyerhoff (editors). The handbook of language and gender. Oxford: Blackwell, pp. 202–228.

Wendy Hesford, 1999. Framing identities: Autobiography and the politics of pedagogy. Minneapolis: University of Minnesota Press.

Mary Pipher, 1994. Reviving Ophelia: Saving the selves of adolescent girls. New York: Putnam.