Facebook, sociální síť těšící se nemalé oblibě, se mimo jiné stal jedinečným místem pro vytváření a vyjádření subjektivity dospívajících dívek.
V této studii se Dr. Marissa Dean, výzkumná pracovnice
na University of Hong Kong, a její univerzitní kolegyně prof. Karen Joe Laidler
zaměřily na otázky týkající se dívčího věku. Do výzkumu zapojily 25 dívek a
mladých žen, aby společně odhalily, proč je mezi nimi Facebook tolik oblíbený a
jak pomáhá ve vytváření jedinečných forem ženskosti.
Takové otázky dnes vyvolávávají smíšené reakce. Pohled ze
strany moderní ženskosti, poukazující na různorodost a složitost, sice umožňuje
dívkám větší flexibilitu při rozšiřování tradičních norem, ale zároveň budí zvýšené
obavy veřejnosti díky známým poblémům se sebeúctou nebo promiskuitou. Vznikající zájem o toto téma vedl ke splynutí
různých vědních oblastí, což poskytlo nové způsoby nahlížení na složitý proces
vytváření ženské identity.
Cílem celého výzkumu bylo zjistit, jak se dospívající dívky
zapojují do online komunit a jak tento virtuální socíální prostor využívají.
Díky zkoumání zvěřejněného obsahu a smyslu online interakce tento článek nabízí
další rozměr, který bere v úvahu vliv online komunikačních technologií na
proces, kterým mladé ženy a dívky řídí svou identitu. Vytváří tedy jakousi
cestu k pochopení moderního dívčího věku.
Dělíme se
Ženské dospívání je obvykle velmi kontrolovaný a řízený
proces, na který je vyvíjen značný společenský tlak, který má za cíl zajištění
bezpečného přechodu dívky do normativního ženství. Celý proces je ovlivněn také
prostředím, ve kterém se dívky pohybují, a v neposlední řadě starými i
novými formami médií. Rozlišujeme dva hlavní diskurzy charakterizující mladé
ženy. Jednu skupinu tvoří „zranitelné“ dívky „v ohrožení“ a druhou naopak dívky
„silné“ a „schopné“.
Skupinu „zranitelných“ dívek zastupuje tzv. Ophelia dívka v krizi a proti ní
stojí „silná“ a „schopná“ Girl Power dívka.
Dívky patřící ke skupině Girl Power mají údajně lepší přístup
k nezávislosti a moci. V souvislosti s moderními technologiemi tak
mají větší možnost zjistit, kým chtějí být. Oproti tomu Ophelia dívky pohlíží
na dnešní rozšíření možností jako na příliš idealizované a nereálné. Na rozdíl
od dynamické Girl Power, která díky možnostem dostává pocit, že „může mít ve
společnosti všechno“, u Ophelia dívky to vbuzuje deprese, poruchy příjmu
potravy a jiné rizikové chování.
„Ophelia Girl“
Perspektiva „dívky v ohrožení“ má původ v Ophelia
diskurzu (viz Pipher, 1994), kde je dívčí identita v rozporu
s kulturními a socíálními zprávami, které určují „správné“ dívčí chování.
Dívky se stávají křehkými a zranitelnými. Přechod k dospívání se tak stává
obtížnějším.
Podle Ophelia názoru zanechávají nereálné a nedosažitelné
mediální obrazy u dospívajících dívek trvalý následek a často je nutí nahradit
jejich původní já falešným. Jelikož je dospívání časem emocionálních a
fyzických změn, vede to snadno ke zmatku a depresím, které mají za následek pád
do kulturního stereotypu s názvem „emocionální žena“. (Pipher, 1994)
„Girl Power Girl“
Tento termín byl vytvořen v rámci mladého radikálního
feministického hnutí kolem roku 1990. Na rozdíl od tlumené Ophelia Girl, která
je líčena jako pasivní, křehká a zranitelná, dívka typu Girl Power je
asertivní, dynamická a nespoutaná. (Gonick, 2006)
Jednou z prvních skupin, která vznikla v duchu
Girl Power, byla punková skupina Riot Grrrls. (Hesford, 1999) Podle Garrisona
(2000) a Gonicka (2006) bylo toto hnutí reakcí na vylučovací praktiky mužsky
orientované hudební scény, kde dívky nebyly považovány za řádné členy.
„Facebook Girl“
Díky roli socíálních sítí v komunikaci mladých lidí je
tyto online prostory nutno zahrnout do diskuze týkající se dívčího věku. Takové
sítě jako je Facebook se totiž vztahují k restruktualizaci ženské identity
jako takové. Dnešní online sociální komunity nabízejí nové možnosti
sebevyjádření a také poskytují nové možnosti pro lepší navigaci a cestu
k dospělosti.
Facebook tak poskytuje „virtuální obousměrné zrcadlo,“ které
dává mladým ženám a dívkám novou možnost, jak vidět sebe sama a jak být viděna
ostatními.
Diskutujeme
V nadcházející diskuzi se autorky snažily o prozkoumání
a vyjádření mladistvé ženské identity skrze několik mladých žen z Hong Kongu.
Dotazováno bylo celkem 25 žen vybraných s ohledem na jejich online
zkušenosti, myšlenky a chování. Otázky v rozhovoru byly strukturovány
podle 3 základních témat: (1) pro obecné použití; (2) sociální a emocionální
přínos zkušeností; (3) exprese sebe sama a své indentity.
Kvůli možnosti měření použivání Facebooku, byly všechny
účastnice požádány, aby odlišily jeho použití podle činností. Dotazována byla
také jejich motivace k používání Facebooku a to, jak se podle nich liší online
sociální výměny od socializace v offline prostoru. Odpovědi byly následně
kódovány a umístěny do tématických kategorií.
Cílem bylo především prozkoumání dvou kontrastních náhledů
na dívčí věk, což je znázorněno v diskuzi Ophelia a Girl Power.
Facebook a Ophelia
Většina dotazovaných mladých žen se cítí při online
komunikaci lépe. Mají „větší kontrolu.“
Facebook poskytuje osvobození se od hranice normativní
ženskosti a je alternativou pro flexibilní a přímé vyjádření sebe sama. Dívky často používají Facebook jako nástroj,
který jim pomáhá v období nejistoty dospívání.
Dřívější studie týkající se online a offline komunikace
zjistily, že posun od komunikace z očí do očí k textové výměně pomáhá
omezit sociální vyloučení a předsudky. (viz Herring, 2003)
Jelikož je dospívání vnímáno jako čas zranitelnosti, většina rodičů se neubrání pěčlivému sledování svých dcer, aby zajistili, že jsou „v bezpečí.“ (Boneva, et al., 2006) V tomto ohledu Facebook poskytuje ideální místo, které dobře míněné ale často nesnesitelné kontrole nepodléhá.
Jelikož je dospívání vnímáno jako čas zranitelnosti, většina rodičů se neubrání pěčlivému sledování svých dcer, aby zajistili, že jsou „v bezpečí.“ (Boneva, et al., 2006) V tomto ohledu Facebook poskytuje ideální místo, které dobře míněné ale často nesnesitelné kontrole nepodléhá.
Facebook a Girl Power
Dívkám typu Girl Power Facebook umožňuje vybírat a měnit,
kým chtějí být.
Postoj Girl Power dává dívkám v reálném světě možnost
uniknout ženské podřízenosti mužům, ale zároveň jejich chování omezuje tvrdou
sociální důtkou v případě jakékoliv odchylky od normy. Na Facebooku nejsou
tyto extrémy tak ostře vymezeny.
Oproti realitě také Facebook obchází i některé nevýhody ženské identity, což potvrzují i některé respondentky.
Oproti realitě také Facebook obchází i některé nevýhody ženské identity, což potvrzují i některé respondentky.
Víme
Tato diskuze poskytuje pohled na důležité protichůdné
kvalifikátory ženskosti. Je zaměřená na strukturální a sociální nerovnosti,
kterým dnešní mladé ženy musí čelit. Dívky si musí svou ženskost vybojovat a
díky tomuto procesu přejímají velení nad vlastní jedinečnou identitou. Tak, jak
sociální vědci, technologové a feministky argumentují svá pro a proti
budoucnosti dívčího dospívání, mladé dívky v Hong Kongu nejsou touto zmocňující se debatou o budování nových prostorů pro
vyjádření jedinečných forem ženskosti ovlivněny. V tomto ohledu tedy Facebook
rozšiřuje současnou literaturu o nové soudobé poznatky dívčích let a nabízí tak
způsob, jak využít změn v novém tisíciletí.
Zdroje
Bonka Boneva, Amy Quinn, Robert Kraut, Sara Kiesler, and
Irina Shklovski, 2006. “Teenage communication in the instant messaging era,”
In: Robert Kraut, Malcolm Brynin, and Sara Kiesler (editors). Computers, phones and the Internet:
Domesticating Internet technology. New York: Oxford University
Press, pp. 201–218.
Ednie Garrison, 2000. “U.S. feminism — Grrrrl style! Youth
(sub)cultures and the technologics of the third wave,” Feminism Studies, volume 26, number
1, pp. 141–170. http://dx.doi.org/10.2307/3178596
Marnina Gonick, 2006. “Between ‘Girl Power’ and “Reviving
Ophelia”: Constituting the neoliberal girl subject,” NWSA Journal, volume 18, number 2,
pp. 1–23.
Susan Herring, 2003. “Gender and power in online
communications,” In: Janet Holmes and Miriam Meyerhoff (editors). The handbook of language and gender.
Oxford: Blackwell, pp. 202–228.
Wendy Hesford, 1999. Framing identities:
Autobiography and the politics of pedagogy. Minneapolis: University
of Minnesota Press.
Mary Pipher, 1994. Reviving Ophelia: Saving the
selves of adolescent girls. New York: Putnam.
No comments:
Post a Comment