Neustále narůstající
počty studentů a následně úspěšných vysokoškolských absolventů, současné
zvyšování požadavků trhu práce na pracovní zkušenosti vedou k závěru, že symbolem
dnešní doby je aktivně pracující a úspěšně studující člověk. Otázkou zůstává,
jak je možné vše skloubit? Z jakého důvodu předešlá generace vysokoškolských
studentů při studiu většinou nepracovala? Zvládne dnešní generace více než
minulá? Snižují se snad nároky profesorů či úroveň studia? Jak je možné, že posluchárny
a auly zejí prázdnotou a studenti úspěšně skládají náročné zkoušky? Odpověď je
zřetelná. Charakteristickým rysem současného studia je kolektivním inteligence.
Kolektivní inteligence
Samotnou
inteligenci můžeme obecně chápat jako úroveň intelektuálních schopnosti.
V podstatě se jedná o soubor vrozených vloh a nadání obohacený o životní
zkušenosti. Inteligence ovšem nepředstavuje pouze sumu získaných znalostí a
dovednosti, ale především schopnost nabyté vědomosti a zkušenosti použít co
nejefektivněji pro porozumění a řešení dané situace. Pokud toto vymezení
transformujeme na kolektivní inteligenci, pak můžeme za kolektivní inteligenci
považovat schopnost skupiny řešit problémy inteligentněji, přesněji a lépe než
jednotlivci. Kolektivní inteligenci
bychom ovšem mohli také definovat jako stav, kdy jedinci společně vytvářejí
něco, co by samostatně nemohli zrealizovat.
Typickým příkladem z říše zvířat mohou být termiti. Každý
termit má omezené schopnosti, žádný nemá v hlavě plán, jak postavit zeď.
Veškerá jejich činnost vzniká kolektivním úsilím. Termiti vysílají chemické
signály a na označená místa přinášejí drobný náklad bláta. Tím společně dokáží
postavit neuvěřitelné stavby plné sloupů, pilířů a větracích šachet.
Virtuální generace
Samozřejmě
nelze říci, že by studenti minulé generace vzájemně nespolupracovali. Ovšem
spolupráce se odvíjela od menšího počtu spřátelených lidí ve skupinkách.
V dnešní době tento jev nabývá zcela jiný význam. Stále se vytvářejí
skupinky osob řešící podobný problém, avšak dnes se jedná spíše o skupiny. Na
sociálních sítích se vytvářejí skupiny desítek až stovek lidí, kteří sdílí své
informace, vědomosti a zkušenosti. Studium se stalo kolektivním studiem více
než kdy jindy. Znatelným rozdílem oproti minulé době je opravdu hromadné
předávání znalostí mezi jednotlivými studenty. Studium dnes není založené na
vytváření vlastních studijních materiálů, ale spíše na opravách a aktualizacích
starších zápisků a poznámek, které již předchůdci vytvořili a předali. Je tedy
logické, že studenti ztrácejí motivaci docházet na přednášky, které se
z větší části téměř nemění. Navíc není nutné mít zaplněné posluchárny a
ztrácet drahocenný čas, když stačí pár jedinců, kteří sdílí své poznatky. Současné
studium už velmi často není založeno na zamýšlení se nad určitým problémem a
hledáním řešení. Většina studentů se spíše zaměřuje na zjištění problému a
následné rychlé nalezení co nejefektivnějšího a nejlevnějšího řešení.
Kolektivní hloupost
Současný
stav vede studenty ke studiu, které se skládá z kombinace dostupných již
zpracovaných materiálů, vyhledávání pomocných informací na internetu a
společnému řešení nezodpovězených otázek. Tato situace však nemusí vždy vést
k optimálnímu řešení. Podle Jamese Surowieckého autora knihy Moudrost davu
(Wisdom of Crowds) totiž kolektivní inteligence
funguje jen za určitých podmínek:
- jednotlivci mají vlastní různé názory a zkušenosti
- jednotlivci si sami opatřují informace
- každý jednotlivec se rozhoduje nezávisle
- existovjemechanismus, který individuální informace sloučí
Pokud je
úsudek jednotlivce ovlivňován okolím, může se kolektivní inteligence změnit na
kolektivní hloupost. Lidé totiž
podléhají tendenci přizpůsobovat své chování či názory ostatním. V případě
studentů je tato situace ještě více zřejmá tím, že pokud studenti získávají
znalosti prostřednictvím neaktuálních, již zaznamenaných a ne vždy správných
materiálů, jsou nuceni si dohledávat potřebné informace na internetu. Problém
nastává v případě nedohledatelných či zavádějících poznatků, které je
schopen student dohledat z nespolehlivých či nerelevantních zdrojů. Pokud
studenti informace sami nedohledají či si nejsou správností odpovědí jisti,
obrací se ke kolektivnímu řešení daného problému ve skupině na sociální síti. Při kolektivním řešení je student ovlivňován
názory ostatních a nedokáže si tak vytvářet své vlastní nezávislé názory a
dojít ke správnému řešení.
Přesto
úspěšně studujeme
Nicméně v dnešní době má student ještě stále
možnost čerpat množství dílčích informací z relevantních zdrojů, přestože mu
chybí komplexní znalosti, které by mohl získat od profesorů na přednáškách.
Otázkou do budoucna zůstává, zda je tato situace dlouhodobě udržitelná? Zda je možné
vytvářet si vlastní objektivní a správné názory i z nespolehlivých zdrojů?
Převládá kolektivním inteligence či kolektivní hloupost?
Zdroje:
SUROWIECKI, James: The Wisdom of Crowds.
LÉVY, Pierre: Colective
Intelligence.
BATRLOVÁ, Marie: Kolektivní inteligence a role jedince: na příkladu
sociálního aktivismu online. Dostupné z: file:///C:/Users/Eli%C5%A1ka/Downloads/DPTX_2012_1_11240_0_364897_0_131523.pdf
KOVAČKOVÁ, Monika. Na síti
jsme chytřejší - V 21. století vítězí kolektivní inteligence.
In:Portal.cz [online]. Dostupné z: http://www.portal.cz/casopisy/pd/ukazky/na-siti-jsme-chytrejsi---v-21--stoleti-vitezi-kolektivni-inteligence/45818/
ČESKÁ TELEVIZE. Síla mozku. In:
Ceskatelevize.cz [online].
Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1016630815-lidske-telo/200382516600005-sila-mozku/
No comments:
Post a Comment