Saturday, November 27, 2010

O hloupé generaci

Častěji, než obvykle, se začalo hovořit o hloupých generacích.
Častěji se porovnávají procentuální výsledky žáků.
Častěji slyšíme o sestupné tendenci.

Možná je to, v našich podmínkách, způsobeno generálkou státní maturity, jejíž výsledky (jakkoliv dezinterpretované) nedávno proběhly mediálními kanály. Hovoří se, ač neprokázaně, o selhání školního systému, učitelů nebo rodičů. V USA se za vinu také dává přílišné používání IM, Facebooku a podobných zlodějů času. V poslední době se i zde často dočteme o selhávajícím systému - viz. Waiting for Superman (2010).

Proč začal školní systém kolabovat? Mají na tom vinu staří učitelé, staré osnovy, staré školy nebo hloupost mladé generace? Mladí lidé skutečně méně čtou (globálně), více času promrhají na chatech, mají menší úctu k establishmentu. Skutečně, výsledky se v dlouhodobém měřítku zhoršují - máme na to čísla viz. McKinsey & Co, "Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení.

Proč? Byly snad předchozí generace lepší? Byl edukační systém na lepší úrovni? Jsou vážně ti mladí (hovořme o generaci Z) hloupí? Jsou hloupí, protože tráví moc času na internetu? Je internet zlý? Podívejme se, v jakých spojitostech je hodnotíme.

Dnešní postmodernistický svět je příliš složitý

Toto je fakt. Axiom. Postmodernistická společnost a globální kapitalismus nás zahlcují informacemi, podobně jako to v knize Konec civilizace předpovídal Aldous Huxley.

Velký bratr zpívá a tančí a nám zbylo jen se dívat
- PALAHNIUK, Chuck. Ukolébavka

Žijeme v době, kdy díky digitalizaci a hypertextu nemáme o informace nikdy nouzi. Žijeme na informační vlně. Na hraně.

  • Informace vznikají neustálým vědeckým, filosofickým a sociálním pokrokem v mnoha oblastech, kde již dávno není možné pojmout všechny nové poznatky ve více oborech. Postmodernistická věda již svět neosvětluje, ale štěpí jej na jednotlivé obory. Nemůžete zároveň znát poslední pokrok vědění jak v estetice, tak v kvantové fyzice. Doba, kdy se Pythagoras mohl zaobírat filosofií, matematikou i musikologií, je pryč.
  • Nebo jsou generovány na základě konzumní a mediální kultury.

Například omílaný Facebook:

Average user creates 90 pieces of content each month
-
Facebook statistiky

Pokud máte 100 přátel ((přičemž průměrný počet je 130 - Facebook statistiky)) - náhle jste na informační dálnici s 300 objekty ((nejsou zde myšleny pouze statusy, ale i fotografie apod.)) denně. Informace jsou všude. Ve školách učíme primárně matematiku, jazyky a vědy. Základy. Vědní obory, při své komplexnosti zasahují i do oborů, se kterými na první pohled nesouvisí. Pavučina toho, co byste měli vědět, narůstá. Dnešní svět je zkrátka příliš komplexní. Komplikovaný. Dokud si sami nevyvinete vlastní posuzovací aparát, podle kterého přikládáte některým věcem a aktivitám větší váhu než jiným - jste ztraceni.

Staré časy

Ano, tato fáze zde byla od zavedení jednotného edukačního systému. Mladým lidem byly předávány/nabízeny základní znalosti z různých oborů, ze kterých si poté měli vybrat, dle svých vloh a zájmů, jakým směrem se bude jejich život ubírat. Jenže náš svět, převážně kvůli digitalizaci a všem možnostem, jaké poskytuje, se topí v informacích. Informační přetížení. Naše civilizace se ztrácí pod exabajty nových materiálů ročně - jen v roce 2002 to bylo něco mezi 3 a 5 milióny terabajtů ((viz. studie How Much Information? z roku 2003)). Díky hypertextu se smývají hranice jednotlivých informací - pokud si přečtete článek o Gravitaci, porozuměli jste gravitaci? Neměli byste si přečíst něco o Síle? O obecné teorii relativity? Hypertext staví vše do souvislostí, které nemají hranice. Znáte 5 kliknutí k Ježíšovi?

Pro orientaci ve světě neomezené informace bez kontextuálních hranic potřebujete tyto hranice postavit. Udělat si filtr. Nastavit priority. Jenže tyto změny přišly příliš rychle. Navýšení objemu okamžitě dostupných informací a hypertext v praxi - to celé se odehrálo za života jedné generace. Generace, která v oné době již měla vybudované jisté návyky.

Mozek nové - nativně digitální - generace, neměl čas změnit princip svého chápání světa. Neměl možnost, se to naučit. Stále používá staré vzorce na nový digitální svět. Civilizace se vyvíjí mnohem rychleji, než na to dokáže naše fyziologická struktura reagovat. A v tomto entropickém světě si musí mladí lidé vybudovat nové metody řešení problémů a filtrování dat. Z reality se stává jakási sekundární realita; svět, který nechápou, protože na něj nejsou v žádném případě připraveni.

Eskapismus do světa postaveného na logických základech, s jasně danými pravidly a možnostmi, je přirozenější stádium bytí, protože takový svět mozek stále očekává. World of Warcraft i jiné (méně populární) sekundární světy staví na mytologii - mytologii, kterou náš mozek ještě nedávno (několik tisíc let) považoval za Realitu. Původně sekundární/virtuální světy, které měly sloužit jako nadstavba reality, slouží nyní jako náhražka staré-reality.

Avšak problémem dnešních eskapistů může být to, že neodcházejí do sekundárních světů dělat to, co jim nedovoluje reálný svět, ale hledat něco, co v dnešním světě nemohou najít – pevný řád a pravidla.

Filtrace, dekompozice a další

Růst obsahu už nejde zastavit. Bude ho stále více. Nápady na zpoplatnění emailu (aby uživatelé posílali méně zpráv) apod. jsou hloupost. I komplikované databázové struktury přestávají stačit – často se také setkáte s názorem, že problémem není kvantum informací, ale naše nedostatečnost s nimi efektivně pracovat. Otázkou zůstává, jak v něm naučit orientovat mladé lidi, pokud ani u dospělých do dnes nepadnul jediný konsenzus, ohledně práce s tolika informacemi.

Celá situace mi připomíná jeden vtip:

Pračlověk čte synovo vysvědčení: "To, že máš trojku z lovu, chápu, jsi ještě malý. Ale že jsi propadl z dějepisu, který má jen dvě strany, to je hanba!"

Nechci v žádném případě říkat, že by to minulé generace měly jednodušší, ale množství okamžitě dostupného obsahu je ohromné.

Co je důležité?

Přirozený filtračně-hodnotový systém vzniká příliš dlouhou dobu. Je to jako házet mladé lidi do ledové vody a doufat, že se naučí plavat, aniž bychom jim předem řekli jak, protože to sami moc dobře vlastně ani nevíme.

Pokud už bychom však přistoupili k učení kritického myšlení na základních/středních školách, musíme se velmi obezřetně vyhnout tomu, abychom říkali, co je dobré a co ne. Učit mladé lidi o dobré a špatné popkultuře je velmi nebezpečná myšlenka.

Popisovat možnosti vyučování těchto hodnotících systémů je mimo možnosti tohoto článku.

Přizpůsobte se mi

Další možností vyrovnání se s kvantem obsahu je škálování obsahu. Vidíme ho každý den, například na Google Maps.

Škálovatelnost - Mapy

Jednoduše servírujeme uživateli jen tolik obsahu, o kolik má zájem. Za použití

  • umělé inteligence - díky tomu, že dnešní zpravodajské servery používají většinou podobný styl i strukturu zpráv – ty jsou přejímány od tiskových agentur a následně předělány do pyramidy (nejdůležitější informace nahoře, méně důležité dole, aby mohlo dojít k případnému zkrácení posledních odstavců editorem, aniž by se ztratila nějaké důležitá zpráva) jsou možnosti nasazení umělé inteligence značně zjednodušené. Umělá inteligence by mohla sumarizovat celé kauzy a vkládat je do kontextů (časoprostorových, individuálních (i kdyby pouhým hyperlinkovým provázáním na osobu ve zprávě) apod.)
  • či kolektivní inteligence – zde by bylo praktické nasazení komplikovanější, protože se může často jednat o citlivá témata (zkuste si namátkou přečíst diskuzi na jakémkoliv českém zpravodajském serveru)

by bylo možné dělat výtahy z aktuálních zpráv. Následně je uživateli servírována pouze osa událostí, či rovnou celé analýzy – to vše na osobních preferencích.

Možností je spousta.

RTFM

Co se stane s generací, které spadnul celý internet, ve své nekonečnosti, do rukou? Co s ním budou dělat bez manuálu?

Těžko očekávat, že dojde k nějaké radikální změně. Jak se píše v druhém bodu článku A radical pessimist's guide to the next 10 yearsBudoucnost bude méně futuristická.
Ale možná Generace Z bude přece jen chytřejší než ty před ní.

Jakub Mikuláš

Facebookismus aneb nový způsob ,,vyrábění“ přátel





Jak už jistě dnes každý ví, Facebook.com se za posledních pár let stal jednou z nejrozšířenějších sociálních sítí na světě. Tento společenský portál již uchvátil 500 milionů aktivních uživatelů (19. července 2010), díky čemuž překonal v roce 2008 i konkurenční MySpace.com a každým dnem toto číslo vzrůstá o 240 000 nových účtů. Je plně přeložen do šedesáti pěti světových jazyků a jeho hodnota se vyšplhala ke 2 miliardám USD. Tato firma je společností s ručením omezeným a byla spuštěna již v roce 2004 Markem Zuckerbergem. Motto zní: ,,Díky Facebooku můžete navázat kontakty s lidmi a sdílet s nimi své zážitky



Tento fenomén se v poslední době rozmohl tak rapidně, že se již začíná hovořit o generační proměně webu jako takového. Individuální postoje se pohybují od zatvrzelého odmítání po nekritické a bezvýhradné přijetí. Každý den (a někdy i několikrát denně) se milióny lidí přihlásí na Facebook, aby zjistili, co ,,nového ve světě“ (ovšem pouze v tom virtuálním) a napsali svým ,,přátelům“ vzkaz. Záměrně dávám slovo přátelům do uvozovek, protože ne všem uživatelům, které máme uložené mezi svými přáteli, se dá říkat přítel:

V dnešní době se přímo závodí o to, kdo bude mít více přátel, tedy spíše o to, kdo bude mít vyšší číslo v sekci PŘÁTELÉ (130 přátel průměrně na jednoho uživatele). Facebook.com vám stále nabízí, abyste pozvali své přátele (kteří ještě doposud na této sociální síti nejsou registrovaní) a nebo se stali přáteli vašich přátel, čehož mnozí využívají a klikají a klikají a klikají…Avšak vědci dokázali, že lidský mozek je schopen zvládnout pouze 150 přátelských vztahů bez ohledu na to, jak společenští jsme. S tím bezpochyby souvisí povrchnost a ztráta soukromí:

Mladí lidé o sobě denně zveřejňují svá osobní data online, aniž by si uvědomovali, jaká rizika to může přinášet. Řekněme například, že chceme zjistit osobní informace o konkrétní osobě – během pár sekund můžeme zjistit, kde je, co dělá, s kým se stýká, jaké má rodinné příslušníky, co plánuje, co má ráda… Ať už jsme budoucí zaměstnavatel nebo nebezpečný stalker, Facebook se pro nás stává potenciálně účinným nástrojem šmírování. Drtivá většina uživatelů na svém profilu zveřejňuje fotografie, e-mail, ICQ či dokonce mobilní telefon. Těchto informací zneužívá čím dál více lidí, firem a hackerů, kteří dokáží zjistit nejen heslo pro přístup do osobního profilu.

Droga zvaná Facebook


Čím dál více uživatelů se stává závislými na této webové adrese (počet minut celkem strávených na těchto stránkách: 3 miliardy/den, každý 4. aktivní uživatel je závislý). Čím dál více lidí o sobě zveřejňuje velké množství informací a sdílí čím dál více fotografií (3 miliardy nově nahraných fotografií každý měsíc). Někteří tímto virtuálním světem žijí a současnost rozdělují na on-line a off-line život. I když závislost na Facebooku není lékařsky ověřený termín, přesto je stále evidentnější. Miliony lidí píše několikrát denně ,,statusy“ o tom, co právě dělají, co se chystají dělat a nebo co jim právě vrtá hlavou. Ovšem dopady těchto v mnoha případech nevinných zpráviček se projevují REÁLNĚ, nikoliv virtuálně jako samotný status.

Facebook.com se může stát příčinou osamělosti, tedy lidé se stávají závislými na online komunikaci a jsou proto osamělí. Jiným případem může být osamělý člověk, pro kterého je internet náhražkou reálné komunikace.

Sociální síť jako součást života

Největší síla Facebooku spočívá v provázanosti. Výhodou je, že si snadno vyhledáte staré známé a obnovíte tak přátelství. Denně můžete být v kontaktu se svými přáteli po celém světě, prohlížet si jejich fotografie a domlouvat se na společných aktivitách. A funguje to i opačně. Facebook je ideální příležitostí, jak dát o sobě vědět, ukázat své fotografie nebo prezentovat umělecké práce. Tento virtuální svět je také využíván spoustou společností k propagaci a šíření informací či dokonce zjišťování cenných faktů o svých zaměstnancích. Velkou výhodou je také například sdílení oblíbené hudby, videí, zájmů, aktivit a dalších. Dalším kladem (ve většině případů) je utilita, která se nazývá kalendář. Tento multifunkční web si za vás pamatuje vše, co máte v dohledné době naplánované včetně narozenin vašich přátel a ve správnou dobu vám je připomene. V případě narozeninových upomínek ale bohužel velmi často dochází k neupřímným blahopřáním ze strany gratulantů. Kdyby jim totiž Facebook.com tuto ,,událost“ nepřipomněl, ani by si nevzpomněli, že dotyčný nějaké narozeniny má. A v mnoha případech blahopřejí jen proto, aby na sebe upozornili a stali se tak důležitějšími v této virtuální komunitě.

http://www.youtube.com/watch?v=rSnXE2791yg&feature=player_embedded

Sama jsem udělala takový malý průzkum mezi mými přáteli, co pro ně Facebook.com znamená. Dostalo se mi následujících odpovědí: 1. stres, 2. pátý jezdec Apokalypsy, 3. ztrátu spousty času, který jsem mohla využít lépe...třeba učením, 4. geniální tah internetového marketingu, atd. Závěrem bych chtěla říci, že v dnešní zrychlené době nemít profil na Facebooku.com znamená nebýt moderní a tím pádem v podstatě NEŽÍT. Nejhorší na tom všem ale je, že jste sám proti sobě!...