Monday, January 11, 2016

Film „Ledové království“ jako příběh poruchy přijímání potravy

Participations, Volume 12, Issue 2 November 2015
‘That perfect girl is gone’: Pro-ana, anorexia and Frozen (2013) as an ‘eating disorder’ film

Původní pohádka Hanse Christiana Andersena (Sněhová královna) z roku 1844 vypráví příběh dvou sester. Starší Elsa je od narození nadána magickou silou tvořit led a sníh a v dětství téměř zabije svou mladší sestru Annu. Aby předešla další podobné události, je odhodlána držet se v ústraní a potlačit svou nebezpečnou sílu. To se jí daří až do korunovačního dne, kdy nezvládne své emoce a přivolá věčnou zimu. Celé království pak od zimy vysvobodí Annino sebeobětování.

Je pravda, že věčná zima s sebou nese určitou skrytou hrozbu hladu. Je pravda, že se ve filmu jí jenom mrkev a té se trochu nají jenom sob, ale anorexie?

Studio Disney, jako tvůrce filmu „Ledové království, to tak určitě nezamýšlelo a mě samotného by nic takového ani nenapadlo, ale po přečtení článku Su Holmesové v Participations mi to přišlo docela logické. A jak se ukazuje, nejde zdaleka jen o princeznu Elsu z Ledového království, jde prakticky o každou Disneyovskou princeznu.

Jak píše sama profesorka Holmesová, a jak jsem si do nedávna myslel i já, rezonuje text ústřední písně „Let it Go“ s motivací a odhodláním opustit represivní pravidla anorexie a příliš tuhý režim dobrovolného hladovění a snahou se stát novou svobodnou bytostí. Při podrobnějším pohledu už to tak úplně není.

Profesorka Holmesová přednáší televizní tvorbu na University of East Anglia. Ve svých výzkumech se zaměřuje na britskou televizní historii, reality show, TV kvízy, chování celebrit a také se zabývá výzkumem feministického přístupu k poruchám příjmu potravy.  

Jakkoliv výzkumy stránek s pro anorektickou tématikou (pro-ana) zaujímají významné místo v řadě kritických feministických prací o poruchách příjmu potravy, nelze je zkoumat jen jako prostor pro vznik komunit, jejichž členové jsou (pro)anorektičtí. Lze na ně nahlížet také pro jejich přesah do běžných životních aktivit, včetně jejich provázaností s médii a jejich „zdravými“ publiky. Jako takové jsou tyto stránky zdrojem informací pro formování osobnosti. Analýza obsahu těchto stránek pak ukazuje, že film „Ledové království“ (Frozen) je chápán jako film o poruše příjmu potravy, jako film proanorektický.

Autorka analýzy, profesorka Holmesová, se zaměřila na veřejně dostupnou stránku MY PRO-ANA (MPA) a analyzovala diskusní příspěvky s tématem ústřední písně „Let it Go“ v období prosinec 2013 – říjen 2014. S více než 23 tisíci uživatelů to bylo nejnavštěvovanější fórum na stránce MPA.
Většina uživatelů identifikovala sebe sama jako ženy, od pubertálního věku až ke třicátnicím, z různých zemí (UK, Německo, Francie, Norsko, obě Ameriky…) a všech sexuálních orientací (homo, hetero, bi).

Film „Frozen“ i samotnou píseň „Let it go“ lze podle vnímání uživatelů chápat dvěma způsoby. První část film/píseň jednoznačně identifikuje jako (pro)anorektický a podskupina této části, také jako snahu a myšlenky na návrat ze světa anorexie.  

Druhá část jej chápe přímo jako „kultovní“ text/příběh, který potvrzuje nebo oslavuje anorexii, případně spouští další pro-anorektické chápání. Obě skupiny ale jednoznačně definují Ledové království/Frozen jako film o poruše příjmu potravy.

Z diskusí také vyplývá, proč jsem se já, ani nikdo z mého okolí, na film touhle optikou nedíval. Podle profesorky Holmesové a její analýzy diskusního fóra MPA je totiž jenom děvče s anorexií schopné porozumět. Mnoho z nich se přímo identifikuje s Elsou, zejména kvůli textu písně.


Don’t let them in, don’t let them see
Be the good girl you always have to be
Let it go, let it go
That perfect girl is gone!



Nepusť je dál, ať to nevidí
Buď hodná holka, jako vždy
Nech to být
Ta perfektní holka už je pryč!!!

První část z diskutujících je textem motivována pro udržení tajemství a schování přísných rituálů anorexie, a přísných trestů fyzického cvičení. Podskupinu diskutujících, naopak píseň motivuje se od nich odpoutat a osvobodit se od pravidel a snažit se o návrat (k normálu).

„už se léčím asi 3 roky a jediné, co jsem se naučila, je, že moje porucha příjmu potravy je spojená s mým pocitem viny a potřebou neustále se kontrolovat, abych pořád byla perfektní holka, co nesmí ukázat touhu a nesmí udělat žádnou chybu…“

Druhá část uživatelek je textem naopak motivována. Zabrat a vydržet nejíst, hubnout…

The cold never bothered me anyway

A chlad (okolí) už mě nebude otravovat

text té písně mi vždycky připomene, jak můj kluk zjistil, že nejím. Taky poznámky mojí mámy.. díky té písni mám sílu to vydržet… kašlu na to, nebudu se s tím schovávat. Je to jasný, nejsem perfektní, nejsem ta hodná holka,  jakou chcete. No a co, kašlu na vás…“  

V neposlední řadě obsahují diskuse také hodnocení obou zimních princezen, Elsy i Anny, a koneckonců i všech ostatních princezen z animáků studia Disney. Všechny mají figuru přesýpacích hodin, téměř nejí, mají krásné vlasy a všichni je mají rádi.

„jsou krásné, nereálné, ale můžu snít otom, že vypadám taky tak…“

A k anorektické identifikaci ostatních Disneyho princezen pomohl diskutujícím i jejich jídelníček z jednotlivých dialogů:

Aurora: After being cursed, you will have to sleep today, without anything to eat
(Růženka: Až ta kletba dopadne, budeš spát let sto a k jídlu ani sousto.)

Snow White: You may eat up to 5 (apples)…, but be careful to avoid the poisoned one.
(Sněhurka: Jablek nesněz víc než pět, nejez  to, co je v něm jed.)

Belle: In order to get Belle’s beautiful figure, sip rose tea throughout the day, eating only 1c. of broccoli soup, as she did with the Beast… 
(Kráska: Aby byla krásná pila jen šípkový čaj celý den a jeden šálek brokolicové polévky měla se Zvířetem)

Elsa: … Out in the cold, she hasn’t much to eat. Therefore, this day, eat only ice and frozen berries
(Elsa: tam vrnku v mrazu měla k jídlu málo, jen led a zmrzlé bobule…)

Naštěstí jsou pohádky včetně písniček pro český trh dabované a (snad ne náhodou) v dabingu se ten pro-ana potenciál ztratil v překladu.

Tak a teď to víte

V pohádkách má být nějaké poučení. V tomhle článku je ho snad také dost. Všechno se dá zneužít a všechno se dá zkoumat. Pro spoustu dětí je „Frozen“ krásná pohádka. „Let it go“ je hezká písnička a je motivační až dost. Jakým směrem bude diváka motivovat, už záleží na jeho volbě.  

Já si budu dál myslet, že o anorexii není.  Přesvědčil mě o tom sněhulák Olaf. Ten určitě dietu nedržel, je z dostatku sněhu pěkně kulatý.  

Studiu Disney taky děkuji, za krátké pokračování. Anna v něm má narozeniny a dostane od Elsy dort, který chutná všem.





   

   



Saturday, January 2, 2016

The Pirate Bay – zátoka protichůdných proudů

Úvod

V prosincovém vydání časopisu Television & New Media byla v roce 2015 zveřejněna stať ,,We Like Copies, Just Don’t Let the Others Fool You: The Paradox of The Pirate Bay.’’ Její autor Fenwick McKelvey se zabývá fungováním nejznámější internetové stránky indexující torrenty. Vnímá totiž jistý paradox, který demonstruje i na definici, kterou The Pirate Bay uveřejnila na svém facebookovém profilu: ,,We Like Copies, Just Don’t Let the Others Fool You.’’ Na jedné straně se hnutí snaží podporovat kopírování digitálních dat a na straně druhé přiznává napětí, které přináší oslava kopírovaní ve spojení se závislostí na vlastním výsadním postavení. Hlavní paradox vzniká mezi snem o decentralizované komunikaci a praktickými požadavky na získávání pozornosti, která mimo jiné souvisí i se získáváním prostoru pro propagaci politických názorů.
Fenwick McKelvey je autorem vědeckých článků z oblasti mediálních studií. V současné době je asistujícím profesorem na Concordia University v Montreálu a býval hostujícím profesorem na University of Washington. Svůj doktorský titul získal na Ryerson University & York University v Torontu. Vzhledem k tomu, že v bakalářském cyklu vystudoval dvojobor Politologie a Španělština, tak se zabývá také vztahy nových médií a politiky. Doktor McFelvey sám sebe označuje za výzkumníka internetu a věnuje se především algoritmickým médiím. 

Fenwick McKelvey, PhD

Přístup k tématu

Nástrojem, který autor zvolil k předvedení tématu, je případová studie, vytvořená na základě vlastního pozorování a výzkumu dat digitálního archivu Internet Archive Wayback Machine. Ve své stati popisuje problém skrze teorii asambláže. Tato teorie pochází od francouzského filozofa Gillese Deleuze a vysvětluje spojení různých prvků do jednotek na základě neorganizovaného principu vzájemného přitahování, přičemž díky novým spojením získávají původní prvky nové významy. Dle McKelveyho je možné aplikovat teorii asambláže na případ The Pirate Bay skrze popis dvou protikladných sil, které na úrovně organizace hnutí působí – dostředivý tah a odstředivý tlak.

The Pirate Bay

Je nejvetší světová databáze torrentů, umožňující peer-to-peer (decentralizovanou) distribuci souborů. Stránka byla založena, díky členům Piratbyrån (obdoba Pirátské strany,) ve Švédsku v roce 2003. Za dobu svého působení se hnutí okolo stránky stalo propagátorem volného kopírování a zároveň politickým hlasem za otevřený internet. S aktivitami této a podobných domén souvisí pojem hacktivismus, spojení informatiky a aktivismu, převážně pak v otázkách zachování nekontrolované komunikace.


HLAVNÍ STRÁNKA THE PIRATE BAY

The Pirate Bay vytváří komunikační systém, který Piratbyrån nazývá Gray Commons (analogicky ke Creative Commons), šedá podle nich reprezentuje odstředivou komunikaci bez jakékoli autority, která by do ní mohla zasáhnout. Přes kritiku napomáhání šíření škodlivých obsahů, se administrátoři ze všech sil snaží o eliminaci možností kontroly sdílení informací. S tím pochopitelně souvisí etické a legislativní problémy, které v minulosti několikrát způsobily přesunutí domény do různých zemí.

DOODLE THE PIRATE BAY – HYDRA
19.5.2015 byl z rozsudku Švédského soudu přerušen provoz hlavní domény s příponou .se
 Hnutí na rozsudek reagovalo zřízením šesti nových domén. Jako připomínku tohoto aktu pověsilo na hlavní stránku své logo s motivem hydry – bájného stvoření, kterému se místo useknuté hlavy objevily dvě nové. 

Dalším charakteristickým rysem platformy, kterou systém vytváří, je tzv. kopimismus, víra ve správnost kopírování různých obsahů. Tento způsob uvažování podvrací autoritu autora a chápe kopii jako rovnocennou k originálnímu dílu. Kopimismus je manifestací sítě bez centrálního řízení. Odstředivý tlak, o kterém hovoří Fenwick, je vytvářen principem peer-to-peer sítí a jeho existence je tak podmíněna snahou vyhnout se jakémukoli centrálnímu bodu a veškerý obsah distribuovat skrze jednotlivé klienty.

Na opačné straně stojí již zmíněný dostředivý tah. Ten je reprezentován snahou The Pirate Bay koncentrovat pozornost na svoji hlavní stránku, blog a další kanály, které pomáhají šíření pirátské politiky. Autor statě v této souvislosti zmiňuje MacGregora Wise s jeho myšlenkou, že pozornost je produktem šíťové asambláže, kdy rovina pozornosti je tvořena ,,gravitačními'' body, které se ovšem nesoustředí pouze na percepční vnímání jednotlivce, ale jsou rozptýlené v nás a našem prostředí. Pozornost je stimulována složitými sociotechnickými procesy, ale nejpodstatnější je, že zvyšuje hodnotu pro publikum. The Pirate Bay tuto pozornost využívá k propagaci událostí, umělců a politických tvrzení.

Úspěch této jedné stránky ilustruje napětí mezi odstředivými a dostředivými tendencemi. Potřeba pozornosti se střetává s ideami kopicismu a gray commons. Tento paradox vysvětluje, proč zakladatelé The Pirate Bay považují oblíbenost stránky za určitou formu selhání. Dle jednoho z nich, Rasmuse Fleischera, bylo skutečným cílem být kopírován, vytvořit podhoubí ke vzniku řady obdobných platforem a ne být natolik dominantní. Následně dokonce prohlásil, že nejlepší by bylo stránku vypnout a tím uvolnit místo novým řešením volného šíření obsahů.

Tendence v širším měřítku

S obdobnými potížemi se potýkají i jiná populární hackivistická hnutí, jako například Anonymous nebo Wikileaks, která je zatížena obrovskou pozorností, která je věnována Julianu Assangeovi, jehož status celebrity ovlivňuje pohled na Wikileaks a zastiňuje původní cíl, tedy šíření decentralizovaných informací. Anonymous se s pozorností naopak snaží vyrovnat tím způsobem, že si nevytváří oficiální reprezentaci, což podporuje anonymitu a snižuje vlivy dostředivých sil. Vedlejším efektem neexistence ověřeného zdroje je ovšem riziko rozšíření hoaxů, jak se ostatně již stalo v případě podvodného operačního systému, který zapříčinil masivní úniky citlivých informací.

Závěr

Myšlenky, které Fenwick McKelvey uvádí ve své stati, jsou velmi důležité pro další směřování The Pirate Bay i pirátských a hackivistických hnutí obecně. Je otázkou, zda-li zvítězí potřeba pozornosti k propagaci politických zájmů anebo budou učiněny takové kroky, které povedou k podpoře realizace myšlenek, na kterých je pirátství založené. Dost možná dojde k obojímu a právě teorie asambláže umožní komplexní analýzu vývoje do různých směrů, které budou ovlivněné řadou technologických, politických i sociálních podnětů. Vzhledem k tomu, že internet nezná hranice, tak další vývoj bude dozajisté důležitý i pro ČR. 

Zdroje:

MCKELVEY, FENWICK. We Like Copies, Just Don’t Let the Others Fool You: The Paradox of The Pirate Bay. Television & New Media [online]. 2015, first published on July 17, 2014, 16(8): 734–749 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/content/16/8/734.full.pdf+html

http://www.fenwickmckelvey.com

Obrazová příloha:

Portrét autora: https://www.concordia.ca/artsci/coms/faculty.html?fpid=fenwick-mckelvey
Hlavní strana The Pirate Bay: printscreen https://thepiratebay.se
Doodle The Pirate Bay – 19. 5. 2015: printscreen https://thepiratebay.se/doodles

Užitečné odkazy:


Internet Archive Wayback Machine: https://archive.org/web/