Užívání sociálních médií teenagery a kolektivní akce

Jednoduchost a rozšířenost nových médií zásadně ovlivnila způsob, jakým si teenageři vytvářejí své sociální sítě, stejně tak jako způsob, jakým přijímají a sdílejí informace. To, jak internet ovlivňuje sociální chování dospívajících, bylo a je zkoumáno ze všech možných úhlů. Tato studie je však zaměřena především na to, jak teenageři sociální média využívají a jak ovlivňují jejich zájem nebo účast v kolektivních akcích, známých jako flash mob.

V úvodu studie se autoři zabývají psychologickou stránkou věci. Podle předchozích výzkumů má v současné době účet na Facebooku 93% amerických teenagerů a pro většinu z nich je komunikace přes sociální sítě a sdílení informací cestou k začlenění se mezi vrstevníky. Výzkumy však upozorňují i na to, že u mnoha mladých uživatelů mohou sociální sítě také snižovat spokojenost s vlastním životem a vyvolat ztrátu určité sebeúcty. Již dříve také byla zkoumána motivace k užívání sociálních sítí. Ta se dle výsledků dělí na dva základní typy. První skupina uživatelů, která se vyznačuje pozitivní sebeúctou, užívá sociální sítě zejména proto, aby se udržela v kontaktu se svými vrstevníky. Naproti tomu druhý typ mladých uživatelů, s negativní sebeúctou, hledá prostřednictvím sociálních sítí společnost a jakousi sociální kompenzaci.

Narůstající počet teenagerů, kteří užívají sociální sítě, má podstatný vliv na iniciování a konání kolektivních akcí. Již dřívější studie totiž dokázaly, že digitální komunikační technologie usnadňují mobilizaci a hledání společných cílů. Samotný flash mob, kterým se pak autoři dále ve studii zabývají, je specifickou kolektivní akcí, organizovanou převážně skrz sociální sítě, během níž se skupina lidí shromáždí na určitém veřejném místě, provede předem smluvenou „akci“ a poté se zase rychle rozpustí. Podle autorů je několik důvodů, proč zkoumat účast dospívajících lidí ve flash mobech. První důvod se váže k roli nových médií v organizaci flash mobů. Nabízí se tím šance pochopit, jak vlastně nová média ovlivňují kulturu mladých. Druhým důvodem jsou sociální a psychologické aspekty v chování teenagerů. Účastníci flash mobů totiž mohou často jen toužit po nějaké vlastní důležitosti a po tom, aby někam zapadli a někam patřili. Jako poslední důvod autoři uvádějí, že studium flash mobů může pomoci k nalezení nových cest, jak zapojit mladé do pozitivních komunit a občanských kolektivních aktivit.

Cílem výzkumu bylo zodpovědět tři výzkumné otázky:

1.  Jak teenageři užívají sociální sítě k získání informací o flash mobech?
2. Jak je rozhodnutí teenagerů zúčastnit se flash mobu spojeno s demografickými odlišnostmi (pohlaví, rasa, socio-ekonomický status) se sociálně psychologickými odlišnostmi (vlastní důležitost, sebeúcta, potřeba někam patřit)?
3. Jak jsou sociálně psychologické vlastnosti teenagerů spojeny se záměrem zúčastnit se flash mobu

Výzkum probíhal v březnu roku 2012 v americkém Kansas City mezi dospívajícími ve věku 13 – 19 let. Počáteční dotazník vyplnilo 50 teenagerů. Následně bylo vybráno 18 dalších účastníků prostřednictvím rozhlasové stanice pro mladé. Tito první účastníci měli za úkol vyplnit test a následně označit, které otázky se jim zdály obtížné nebo špatně srozumitelné. Na základě jejich zpětné vazby byl dotazník upraven do finální podoby s třiceti otázkami, většinou uzavřenými, a umístěn na web Qualtrics.com, kde byl zveřejněn k vyplnění po dobu čtyř týdnů. Celkem se výzkumu zúčastnilo 280 kansaských teenagerů.

Podle výsledků výzkumu více než 80 % respondentů tráví u sociálních sítí určitý čas každý den. Nejvíce navštěvovanou sítí je mezi teenagery Youtube, za ním následuje Facebook a Twitter. Jako důvod návštěvy sociálních sítí nejčastěji dotazování uváděli komunikaci s přáteli. Dalším důvodem bylo zabít čas, něco se naučit a zlepšit si náladu, když se cití mizerně. Dále se zkoumalo, jakým způsobem se teenageři dozvídají o konání flash mobu. Nejvíce uváděnou možností bylo prostřednictvím Facebooku, následovala možnost, že se o akci dozvěděli od někoho osobně, a třetí nejčastěji uváděnou odpovědí byly textové zprávy. Ty byly zároveň také nejčastěji uváděným způsobem, jak si mladí sjednávají schůzku.

V další části dotazníku bylo zkoumáno, jak teenageři vnímají flash moby. Nejprve bylo zjišťováno, jestli dotazovaní vůbec vědí, co flash mob je. Podle výsledků 65.4 % z 260, kteří na tuto otázku odpověděli, pojem znají. Těchto respondentů se pak týkal zbývající výzkum. Následně totiž měli vybrat přídavné jméno, které se jim vybaví k pojmu flash mob. Jak je patrné z tabulky níže, nejvíce dotazových zvolilo fun – zábavný.  Na otázku proč si myslí, že se teenageři zúčastňují flash mobů, nejvíce respondentů zvolilo možnost „aby vyjádřili sami sebe“. Následně 38.3 % dotazovaných teenagerů odpovědělo, že by se rádi v budoucnosti nějakého flash mobu zúčastnili.

Poslední fáze výzkumu se zabývala faktory spojenými s užíváním sociálních síti teenagery a účastí ve flash mobech. Byly tedy zodpovězeny výzkumné otázky, které byly položeny na počátku výzkumu.

1. Bylo prokázáno, že dospívající užívají sociální sítě a vyhledávají kolektivní akce jako flash moby především proto, že chtějí někam patřit.
2. Nebylo prokázáno žádné spojení mezi rozhodnutím zúčastnit se flash mobu a demografickými či sociálně psychologickými odlišnostmi
3. Bylo prokázáno, že čím má teenager vyšší potřebu vlastní důležitosti, tím je náchylnější k účasti ve flash mobu.

Tato studie se snažila zkoumat využití sociálních sítí teenagery a perspektivy flash mobů za pomoci užití teorií komunikace, sociologie a psychologie. Výsledky této studie mají dopad pro budoucí výzkumy v oblasti mládeže, sociálních sítí a kolektivních akcí. Jejími autory jsou Hyunjin Seo, PhD (Assistant Professor of Strategic Communication in the School of Journalism and Mass Communications at the University of Kansas), J Brian Houston, PhD (Assistant Professor in the Department of Communication at the University of Missouri), Leigh Anne Taylor Knight (Executive Director of the Kansas City Area Education Research Consortium), Emily J Kennedy (PhD candidate in Sociology at the University of Kansas) a Alexandra B Inglish (MA candidate in Journalism and Mass Communications at the University of Kansas). Celá studie byla financována Ewing Marion Kauffman Foundation a Greater Kansas City Community Foundation.

ZDROJ

Hyunjin Seo, J Brian Houston, Leigh Anne Taylor Knight, Emily J Kennedy and Alexandra B Inglish: Teens' social media use and collective action, New Media & Society, vol. 16, no. 6 (2014).

Dostupné z: http://nms.sagepub.com/content/16/6/883