Stejně jako většina komunikace v dnešní přetechnizované době se do virtuálního světa přesouvá komunikace mezi hudebníky a svými fanoušky. Internetové stránky a zejména sociální sítě se staly součástí všech částí showbusinessu, hudby nevyjímaje. Největší průlom v této oblasti způsobila pravděpodobně sociální síť MySpace, která se profilovala právě jako síť zaměřená na hudbu a její fanoušky. Ale z velké části se stále jednalo o interakci mezi uživatelskými profily fanoušků a oficiálními profily hudebních skupin. Jistou revoluci v tomto směru přinesl rozmach sociálních sítí Facebook a Twitter, kdy se vztahy mezi fanoušky a hudebníky začaly přesouvat do mnohem soukromějších sfér a sociální média se stala nedílnou součástí života muzikantů. A právě o tomto vztahu pojednává studie vzešlá na základě výzkumu Fans or friends?: Seeing social media audiences as musicians do, jehož autorkou je Američanka Nancy K. Baym.
Výzkum proběhl formou interview, do kterého bylo zapojeno
třicet šest hudebníků z Ameriky a Evropy, jejichž hudební tvorba spadá
nejčastěji do kategorií indie nebo alternativní rock.
Díky komunikaci mezi
hudebníky a fanoušky na sociálních sítích se do jisté míry stírají rozdíly mezi
statusem „celebrity“ a jejích obdivovatelů. Máme možnost nahlédnout do soukromí
našich oblíbenců, znát detaily jejich soukromí a osobních životů. To nám často
dává pocit, že, aniž bychom se někdy skutečně potkali, jsme dobrými známými,
víme o svých idolech vše, ale zároveň nic.
Respondenti sami v textu
zmiňují to, že v šedesátých a sedmdesátých letech byli tito lidé
„nedotknutelní“, ovšem dnes víme i co dnes ráno posnídali.
V době největší slávy webu MySpace, bylo velmi
populární nechávat svým oblíbencům vzkazy na jejich profilu, většinou bez
očekávání toho, že nám bude odepsáno. Naopak Facebook a Twitter ve fanoušcích
vytváří dojem, že jsou si „rovni“ jako s jakýmkoli jiným „přítelem“ a tím
pádem očekávají odpověď a pokud se odpovědi nebo alespoň „lajku“ nedočkají,
berou to jako zklamání a svým způsobem i drzost.
Většina hudebníků – respondentů se vyjádřila v tom
smyslu, že možnosti, které tyto sociální sítě přinášejí, rádi využívají.
Oceňují možnosti, které jim v komunikaci s fanoušky nabízejí a berou
je jako možnost posílit vzájemný vztah a i svým způsobem přiživit svou popularitu.
Potkávání se s fanoušky bylo vždy nedílnou součástí světa hudebníků, ať už
po koncertech nebo jiných speciálních příležitostech, takže tohle je logickým
pokračováním a díky sociálním médiím lze tyto vztahy i udržet a posouvat dál.
Dokonce se objevil i názor respondenta, že většina jeho přátelství začala právě
tímto „fanouškovstvím“.
Sítě Facebook nebo Twitter jsou také využívány k tomu,
aby si muzikanti domluvili s fanoušky meeting před koncertem nebo naopak
zhodnotili spolu koncert uplynulý.
Prostřednictvím svých textů nám autoři dost často sdělují
své osobní pocity, zážitky, emoce nebo třeba politické názory a fanoušci velmi
často využívají tyto weby k tomu, aby sdělili jakou jim texty a písně byly
oporou v těžkých situacích, nebo jak souhlasí s prezentovanými
názory. A tyto diskuse velmi posilují vzájemné vztahy, vytvářejí jistou
intimitu, které si většina respondentů cení. Samozřejmě, objevily se i reakce
respondentů, kteří mají jasně na svém profilu napsáno, že fanoušky jako své
přátele nepřijímají a mezi fanoušky a přáteli mají jasnou hranici. Ale tento
názor byl spíše výjimkou.
Přitom je to pochopitelné. Sami respondenti poznamenali, že
sociální sítě, diskuse a fóra nejsou jenom o obdivovatelích. Neobjevují se
pouze obdivné a pozitivní ohlasy. Nedílnou součástí je i kritika a komentáře
zlé a někdy až nenávistné. Což na pozadí toho, že na sociálních sítích dává
každý světu na odiv svůj soukromý život v plné kráse, může být velmi
nebezpečné. Jako jeden příklad z mnoha lze uvézt zveřejňování fotek svých
blízkých, rodiny, zejména dětí, které chce každý chránit za každých okolností.
To v momentě přidávání de facto neznámých lidí mezi své virtuální přátele
může být velmi nebezpečné.
Nejen z těchto důvodů někteří preferují možnost, kterou
zpočátku Facebook nenabízel – fan pages. Oficiální či neoficiální profily
kapel, kde spolu mohou komunikovat, ale nikoli sdílet soukromé informace. Což
je ovšem pro fanoušky často „málo“. Tyto fan pages také řeší problém limitu
přátel na osobním profilu, který je stanoven na 5000 friends.
Stručně řečeno, dnes již nevylepujeme plakáty a
neobdivujeme, ale lajkujeme.
Diskuse:
Hudebníci se na sociálních sítích dostávají do jakéhosi
konfliktu – chtějí představovat celebrity, ale zároveň sdílí velmi soukromé
informace jako přátele odvedle. Tyto spojení s muzikanty a ostatními
umělci se nazývají také „parasociální“ (Marwick and boyd 2011). Umožňují
fanouškům zažít skutečně velmi intimní pocity a zároveň autoři dostávají cenný
feedback, že jejich tvorba má smysl.
Autorka:
Nancy Baym je vedoucí výzkumník v Microsoft Research.
Je autorkou publikací o online komunitách, digitálních médiích, osobních
vztazích a použití kvalitativního výzkumu v této oblasti.
Zdroje:
Nancy K. Baym: Fans or friends:Seeing social media audiences as musicians do
No comments:
Post a Comment