Je to už několik let, co jste úspěšně završili vzdělávací proces a s blaženým úsměvem jste se vrhli vstříc novým zítřkům směr zaměstnání, ovšem vzápětí se vám začalo po školním drilu stýskat? Toužíte se vzdělávat v oborech, které nejsou ve vašem okolí dostupné? Považujete se za „media- friendly“ osobu? Pak právě pro vás mohou být MOOC kurzy to pravé ořechové.
Jedním ze specifik informační společnosti je fakt, že člověk nemůže
spoléhat na to, že patřičné vzdělání obdrží pouze ve škole, která již dnes
funguje jen jako instituce poskytující základy pro vzdělání. Je v současné
době jakýmsi odrazovým můstkem, po jehož zvládnutí se student může vydat mnoha
směry. Jedním z nich jsou MOOC kurzy, které v posledních letech rapidně
nabývají na popularitě. Jejich úspěšní absolventi se tak mohou během několika
měsíců naučit programovat, prohloubit znalosti účetnictví, případně si osvojit
správné techniky učení, které lze využít v dalším samovzdělávání.
MOOC je zkratkou anglického
termínu Massive Open Online Course pro koncept otevřeného e-learningu pro
neomezený počet účastníků, který plně využívá možnosti digitálního prostředí a
multimédií. Princip otevřeného školství spočívá v tom, že jednotliví lektoři
se snaží žáky zaujmout osobním přístupem k vyučovaným látkám a od žáků
potom vyžadují odpovídající zpětnou vazbu. Lektor ovšem zpravidla působí jen jako osoba,
která studentům napomáhá absolvovat jednotlivé lekce a poskytuje jim potřebné
materiály a podporu. Studijní tempo si účastník kurzu stanovuje sám a
může si také libovolně určit své studijní cíle.
František Dalecký, provozovatel
populárního portálu mimoskolu.cz tvrdí, že „vysokoškolský diplom je jedním ze
způsobů, jak doložit dosaženou kvalifikaci, ale sám o sobě mnoho negarantuje.
Proto se každý soudný zaměstnavatel bude ptát na další aktivity, ať už ve
škole, či mimo ni. Ty totiž o kvalitách člověka často řeknou víc než to, že udělal
nějakou školu.“
Fenomén MOOC kurzů úzce souvisí s podstatou kolektivní
inteligencí, neboť v jednotlivých „online třídách“ jsou tisíce studentů
různého věku, z různých částí světa, s různým zaměřením a zkušenostmi,
kteří disponují velkým potenciálem společně vytvářet nové inovace v oblasti,
ve které se vzdělávají. Obzvlášť pokud je kladen důraz na praktickou aplikaci
učební látky a řešení příkladů a problémů.
Jednou ze stěžejních
platforem poskytujících on-line kurzy je Coursera, která nabízí více než 600
kurzů z širokého spektra oborů, které studuje přes 5 milionů studentů převážně
humanitních oborů. Drtivá většina kurzů je nabízena v angličtině, druhým
nejrozšířenějším jazykem je čínština. Coursera pracuje s učební metodou
nazvanou jako „mastery learning“, která vyžaduje, aby studenti předloženým materiálům
plně porozuměli dříve, než se posunou dále. Když student neprojde závěrečným
testem s určitými dosaženými výsledky, nemůže se posunout na další stupeň.
Po úspěchu kurzu umělé inteligence vznikla platforma Udacity, která je zaměřena téměř výlučně na videolekce a
je doplněna interaktivními prvky, jako je možnost psát vlastní zdrojový kód či
odpovídat na otázky v testech. Je zaměřena na praktické využití získaných
znalostí a na tvorbě kurzů se podílí také specialisté z prostředí
technologických firem. Udacity se odlišuje od jiných poskytovatelů on-line kurzů
také možností přihlášení se na kurz kdykoliv bez ohledu na to, kdy je vypsán,
čímž vychází mnoha studentům vstříc.
V zájmu zachování objektivity je nutno podotknout, že kurzy MOOC se
ale potýkají také s řadou problémů. Jazyková bariéra je jedním z nich. Většinu kurzů lze totiž studovat pouze v angličtině, tento nedostatek se
ovšem vývojáři jednotlivých platforem snaží překonat a přibývají tak kurzy i v ostatních
světových jazycích. Nedostatečná motivace studentů podpořená rouškou anonymity způsobuje
fakt, že část účastníků skončí kurz ještě před získáním certifikátu. Jak říká
Dalecký: „Dodělat výšku dnes zvládne kdekdo, úspěšně se vzdělávat mimo školu
vyžaduje iniciativu, drive a zvědavost.“ Od některých studentů také učitelé
neobdrží zpětnou vazbu, neboť se tito využijí svou kapacitu pouze na zhlédnutí
videí, ale požadované eseje nebo testy již vzápětí nenapíší.
Do MOOC kurzů není podle dostupných informací zapojena ani jedna česká
univerzita, ovšem e-learningové kurzy už čeští studenti mohou absolvovat například na 1.
lékařské fakultě Univerzity Karlovy či na některých fakultách Masarykovy univerzity
v Brně. Některé školy ale už svým studentům poskytují služby navíc – organizují
pro ně specializované semináře či si pozvou si lektory a odborníky z firemního
prostředí.
MOOC kurzy se pravděpodobně
zejména díky nemožnosti ověřit si totožnosti studentů, případně nemalými
finančními nároky na takovou verifikaci, v dohledné doby nestanou
plnohodnotnou alternativou vysokoškolského vzdělávání, nicméně tento trend ve
vzdělávání se stává dostupným zdrojem informací a praktických zkušeností pro
své potenciální studenty na celém světě. Studium například prestižní Harvardské univerzity online z pohodlí
našeho domova tudíž už dávno není sci-fi!
Zdroje:
Harwardské?
ReplyDelete