Tento článek je teoretickou diskuzí na téma trhu s
digitálním zbožím z druhé ruky, autoři se pozastavují nad faktem, že se již
mnoho výzkumů věnovalo obchodu s digitálním zbožím, ale žádný z nich dosud
nevzal v potaz "obchod s použitým zbožím", které je zde významnou
komoditou. Je tento trh za současných podmínek udržitelný? Kdo jsou
zainteresované strany? A jaký mají vliv trhy k sobě navzájem? Podrobnější
zamyšlení odkryje několik dalších otázek a pohledů.
Autoři článku Enoch Peserico a Francesca Musiani, kteří
spolupracovali již na několika odborných článcích, se zabývají novými médii a
jejich sociálními dopady. Oba působí ve významných světových institucích.
Kopírování filmů a hudby je otázka několika dekád, u knih
tisíciletí. Proč se právní spory začaly řešit až v posledních letech? Jedna z
možností je příchod digitální podoby těchto komodit, které mají specifickou
povahu. Existuje několik rozdílů mezi fyzickým a digitálním zbožím, důležité
jsou dva faktory. Digitální zboží se používáním
neopotřebuje, produkty z druhé ruky tak mohou perfektně zastoupit
originál. Druhým specifikem je nemateriální povaha zboží, díky níž se redukuje
citová vazba uživatele a usnadňuje distribuce. Digitální zboží má tak velký
potenciál porazit trh s primárním zbožím. Zásadní je rozdíl mezi počtem
uživatelů, kteří se k dílu dostanou prostřednictvím digitálního trhu a
potencionálních zákazníků na primárním trhu.
|
Who needs more copies? An e-book example.
Suppose a fantasy novel requires 24 hours of reading (i.e.,
one full day, most likely spread over several days or weeks) by the average
buyer(s) (e.g., on average two readers per sold copy, each reader
taking 12 hours). Let us say that the sales, on the primary market in the
absence of a second-hand one, would peak at 140 copies/week, with a total of
some 5,000 copies sold over a few years. This means that, at any given time,
at most 140 copies/week are being “consumed”, i.e., on average,
roughly 140/7 = 20 on any given day. Even if we assume that the peak reading
hours (e.g., those in the evening) see a percentage of readers, say,
five times larger than the average, at most 205 = 100 people will be reading
the book simultaneously at any given time. Thus, once 100 digital copies of
the novel have been sold on the primary market, those copies can “move
around” satisfying all would-be readers of the novel — meaning that the
presence of a digital second-hand market causes a 98 percent contraction
(from 5,000 down to 100 copies) of the primary digital market.
|
Jako příklad autoři uvádí výše uvedenou tabulku. Výsledek tohoto
příkladu ukazuje, že second-hand trh by teoreticky mohl snížit prodej na
primárním trhu z 5000 prodaných kusů na 100 kusů, které jsou zdrojem pro šíření dalším uživatelům z druhé ruky. Zajímavé jsou
rozdíly u druhů zboží, jako to chráněné copyrightem. Například u sportovních
utkání je počet diváků celkového sledování (s reprízami) téměř shodný s počtem
diváků, kteří koukají v přímém přenosu. Jen velmi málo lidí kouká v tomto
případě na reprízu. Podobné je to s typy managerských softwarů (jednou se
zakoupí a pak používá dlouho) - v těchto případech second hand trh neovlivňuje
čísla nijak výrazně.
Rozdíly mezi pojetím second hand trhu s hudbou a softwarové
databáze, stejně jako rozdíl mezi americkým a evropským soudnictvím na tomto
trhu ukazují dvě kauzy, u kterých padla různá rozhodnutí. Jedná se o Capitol
Records, LLC v. ReDigi Inc. (r. 2013 v USA, případ obchodování s
hudbou z druhé ruky) a UsedSoft GmbH v. Oracle International Corp. (r.
2012 v EU případ "second-hand" databáze se softwarovými licencemi).
Rozsudky a východiska
Autoři stručně popisují výše zmíněné kauzy, na jejichž
základě pak rozvíjí myšlenky a další otázky pro tento trh.
Ve věci UsedSoft v. Oracle Evropský soudní dvůr rozhodl, že
vždy, když strana kupuje právo na dobu neurčitou pro použití softwarového
produktu, a to i v případě, že jde na základě smlouvy o výslovně nepřenositelné
licencování, znamená to, že "kupuje kopii" - a tedy, v souladu se
směrnicí EU 2009/24 o právní ochraně počítačových programů, může volně
prodávat, nebo jinak převést na třetí osobu.
V případu Capitol Records v. ReDigi však okresní soud pro
jižní obvod New Yorku rozhodl, že "přenos" a záznam digitální hudby z
jednoho digitálního paměťového média do druhého (zkopírováním do nového média a
smazáním ze starého) není "přenos", ale "tvorba" nové nahrávky,
pro takovou je tedy nutný výslovný souhlas vlastníka autorských práv.
Oba rozsudky jsou velmi širokým výkladem zákona. Nutnost mít
ke každému pohybu digitální hudby z jednoho nosiče na druhý souhlas majitele
autorských práv by mohla mít zásadní dopad na celý trh cloud computingu.
Druhý případ nastolil možnost vzniku "trvalé licence k
prodeji", která by měla dopad také na ostatní trhy, Německý odvolací soud na
toto však poukázal a snažil se tak minimalizovat následky.
V obou rozhodnutích jsou ale stále velké technické mezery. Při zpětném pohledu by nebylo příliš složité
pro Oracle poskytovat krátkodobé licence
pro své výrobky - software mívá život nejvýše několik let . Případně, prodávat
"Software as a Service", což je stále častější trend v IT průmyslu, čímž
by se také mohlo zmírnit rozhodnutí soudu EU. Stejně tak ReDigi neukončila svou
činnost a snaží se vyhnout rozhodnutí amerického soudu tím, že uživatelé
využívají servery ReDigi jako primární úložiště pro jejich hudbu. Uživatelé pak
mohou poslouchat svou hudbu na místních zařízení, jako jsou MP3 přehrávače, což
je prozatím výslovně povoleno.
Tato řešení jsou samozřejmě aplikovatelná pouze s danými
rozsudky, v budoucnu se budou další obžalovaní jistě potýkat s jinými možnými
výklady zákona, což nás přivádí do začarovaného kruhu nedostatečné právní
úpravy v oblasti trhu s digitálním zbožím. Vytváří se tak značné riziko pro
vstup na trh a zvyšují se finanční náklady, což odrazuje potencionální
investory.
Second-hand vs.
pirátství
Jak z předchozích částí vyplývá, uživatelé nejsou jen
pasivními konzumenty, ale také spolutvůrci (ač někdy nedobrovolně)
inovací.Uživatelé mají také vliv na vytváření zákonů, jsou tu ale velké rozdíly
mezi přáním uživatelů a zákonodárců, legislativa se musí přizpůsobit rychlosti
vývoje tohoto trhu. Zásadní je vliv uživatelů svým jednáním, nejznámějším jevem
je tzv. pirátství, které vzkvétá i přes intenzivní kampaně velkých organizací a
ochranné postupy, které v některých zemích dokonce přesáhly hranici zákonem
daných lidských práv. Současný stav je takový, že kterýkoli známý titul (ať už
hudební, knižní nebo filmový) lze bez velkých problémů stáhnout zdarma na
internetu. Pokud bude tento trh postaven mimo zákon, radikálně se omezí
pirátství, ale zároveň se tím vytvoří překážka pro nová přístupová řešení.
Pirátství je však velkou překážkou v udržitelnosti trhu, vytváří se tu riziko,
že trh s digitálním zbožím z druhé ruky zmizí někde mezi pirátstvím a primárním
trhem.
Tento jev je patrný především u zboží menší hodnoty, jako
jsou e-knihy nebo jednotlivé hudební nahrávky. Cena je zde nízká a zákazníka
ovlivňují obavy ze složitostí a rizik spojených s online platbou. U části
těchto uživatelů zvítězí primární obchod, kde je komodita sice dražší, ale je
jednodušší si ji pořídit a zároveň nepřekročí žádné morální hranice pirátstvím.
Druhá část uživatelů zvolí nejjednodušší cestu - pirátství, které je zadarmo a
v současné době zde nehrozí riziko postihu. Podle autorů je tak větší rozdíl
mezi neplacením a zaplacením jednoho
centu, než mezi platbou jednoho centu a cenou několika dolarů. V profesionálním
prostředí se však využívání nelegálních prostředků nevyplácí, je tedy na místě
uzákonit takové postihy, aby se nevyplácelo pirátství nikomu a za žádných
okolností.
Závěry
Trh s digitálním zbožím je stále ještě neprozkoumaný terén.
Tento článek naznačuje, že komplexní studie se bude muset vypořádat se spoustou
překážek. Trh s tak specifickými komoditami, jakými autorská díla jsou, si žádá
speciální zákonnou úpravu. Tu však nebude jednoduché vytvořit a už vůbec ne na
globální úrovni, přestože trh i problémy s ním globální jsou. V českém
prostředí jsou diskutované problémy stejně závažné, jako ve světě, otázky a
závěry je tedy možné aplikovat bez výrazných úprav i v našem prostředí.
Zdroje: firstmonday.org, blackgate.net
Článek je dostupný na: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/5493/4156
No comments:
Post a Comment