Po stopách Sherlocka Holmese

Svět britského detektiva v podobě transmedia storytelling

V nedávné době vypukla na základě britského seriálu Sherlock strhující mánie. Genialita, se kterou Benedict Cumberbatch ztvárnil slavného detektiva, zapříčinila, že celý svět znovuobjevil příběhy sira Arthura Conana Doyla. Znovuobjevil je v tomto případě asi silné slovo. Holmesovy příběhy totiž neupadly v zapomnění již od dob, kdy byly poprvé zveřejněny, tedy od roku 1887.

V průběhu 20. a 21. století se původní příběhy o Sherlocku Holmesovi přeměnily do mnoha různých projektů. Můžeme nalézt samotné knihy, ale i komiksy, rozhlasová vyprávění, velké množství filmových zpracování, již zmíněný seriál, ale i úspěšnou počítavou hru nebo hru deskovou. Celé je to  doplněno například muzeem na Baker Street v Londýně, hotelem, kde se pořádají setkání za účelem vyřešení záhad nebo postavičkou Sherlocka a jeho věrného Watsona v Legu.  

Právě výše popsané je dokonalým popisem fenoménu transmedia storytelling. Pojem se můžeme pokusit vysvětlit s pomocí Henryho Jenkinse, který se jím zabývá. Transmedia storytelling je podle Jenkinse rozvíjení příběhu z jednoho typu média do dalších typů médií. Je to tedy takové téma, které se objevuje ve více komunikačních kanálech, ať už je to internet, kniha, film či seriál. Aby se jednalo o transmedia storytelling je podle něj nutné splnit dvě základní vlastnosti – intertextualitu a multimodalitu. Intertextualita znamená, že samotná díla musí mít vzájemnou propojenost, musí se shodovat postavy, prostředí děje, zápletka – jednoduše řečeno musí to být navzájem provázané. Multimodalita je určena tak, že příběh z jednoho média musí být v dalším médiu nějakým způsobem rozvinut. Po splnění těchto dvou podmínek lze tedy hovořit o transmedia storytelling. Ráda bych v této souvislosti upozornila, že tento jev byl pojmenován až ve druhé polovině 20. století, ale samozřejmě existoval již mnohem dříve, což lze demonstrovat nejen na příkladu Sherlocka Holmese, ale třeba i československého Čtyřlístku.

Sám A. C. Doyle přispěl k popularitě Sherlocka tím, že své příběhy doplněné o ilustrace skotského umělce Sidneyho Pageta publikoval v populárním ilustrovaném měsíčníku The Strand Magazine. Při publikování série o Psu baskervillském dosáhly tržby prodeje tohoto magazínu svého historického maxima. Povídky s ilustracemi vycházely až do roku 1908, kdy Sidney Paget zemřel a nadále již neilustroval příběhy.

Obrovské množství filmových adaptací s detektivem snad nelze ani vyjmenovat. Téma je velmi populární již od vydání prvních povídek, proto první film vznikl již v roce 1900, samozřejmě byl němý a nesl název Sherlock Holmes Baffled, stopáž tohoto filmu je 30 sekund. V posledních letech rozdmýchaly emoce filmy o Sherlockovi režiséra Guye Ritchieho. Kompletní seznam filmů lze nalézt na stránce http://bakerstreet.wikia.com/wiki/List_of_Sherlock_Holmes_Adaptations:_Films. 

Již v úvodu jsem zmínila populární seriálové zpracování s názvem Sherlock, televizní stanice BBC. Tato adaptace pochází od britských tvůrců, kterým se podařilo něco nevídaného. Zasadily příběhy do současné éry 21. století, kdy Sherlock využívá ke svým dedukcím mobilní telefon i internet, přesto se fanoušci po celém světě nevzbouřili, ale naopak zcela propadli kouzlu této série. V současné chvíli jsou 3 řady, další pokračování se ovšem připravují.

Na základě knižních předloh byla vytvořena série počítačových her od francouzské společnosti Focus Home Interactive. Série má doposud šest případů, které hráč musí vždy vyřešit. Hráč v rámci této série her hledá a analyzuje stopy, provádí výslechy a musí zde užívat sherlockovo typické kouzlo dedukce, které jej posléze přivádí k dalším a dalším závěrům. Další společností, která vystavěla počítačový svět Sherlocka Holmese je Jowood. Tvůrci zde dokázali vytvořit čtyřicet lokalit v okolí Londýna, které odpovídají historickému uspořádání, dále vytvořili profily dalších osob a hra tak získala na autentičnosti.

Marketingový business kolem Sherlocka je opravdu rozvinutý, proto se nelze divit tomu, že byla vytvořena i desková hra 221b Baker Street. Hra existuje již od roku 1975. Také londýnské muzeum Sherlocka Holmese sídlí na známé adrese Baker Street a nalezneme zde různé artefakty spojené s detektivem, včetně jeho proslulé čapky a dýmky. I v rámci stavebnice Lego si můžeme vytvořit fiktivní Londýn, ve kterém nám zločiny bude řešit Sherlock se svým Watsonem.  

Každý z nás zná platformu Wikipedie, otevřené 

encyklopedie. Pro různé oblasti života existují i jiné otevřené encyklopedie. Vzhledem k obrovské zájmové skupině není překvapením, že jednu takovou nalezneme i pro Sherlocka Holmese. Její název zní Baker Street Wiki a nalezneme zde více než 880 článků a dalších 1200 souborů. Každý zde může připojit svůj vlastní článek, je zde i diskusní fórum.

Svět soukromého detektiva s geniální myslí neustále přitahuje nové a nové příznivce. Pro značné množství osob napříč společenským postavením, národností či politickým vyznáním je Sherlock modlou, ke které vzhlížejí a zakládají kvůli němu různé spolky. Snaží se rozluštit záhady jeho případů, ale i života. V českém prostředí můžeme zmínit - Institut pro studium života a díla Sherlocka Holmese - http://www.sherlockian.cz/ a Českou společnost Sherlocka Holmese -  http://www.sherlockholmes.cz/

Na příkladech projektů kolem slavného detektiva Sherlocka Holmese jsem se pokusila osvětlit fenomén transmediálního vyprávění. Samotné téma jistě poskytuje široké možnosti mediálního i obchodního využití a asi nikdo z nás nepochybuje o tom, že nové projekty budou v rámci tohoto výnosného businessu vznikat i nadále.