Opakování je matka moudrosti?

Americký filmový trhák Terminátor a jeho síť Skynet byly v době svého vzniku pouhou sci-fi představou. Dnes bereme aktuální „Skynet“ (internet) jako samozřejmost.

Centrální mozek, jak by se s trochou nadsázky dal nazvat internet a ostatní komunikační technologie, poskytuje množství informací. Ty pocházejí jen a pouze z hlav jednotlivců. Sdílením subjektivních informací a myšlenek vzniká kdesi v prostoru kolektivní inteligence. Propojením jednotlivců vznikne rozšířené spektrum informací, ke kterému mají všichni společně přístup. A to je žádaná schopnost kolektivní inteligence, možnost využít myšlenku někoho jiného.

Často se v souvislosti s kolektivní inteligencí setkáme s přirovnáním k mraveništi. Nejspíše na důkaz toho, že nejdeme tak úplně proti přírodě. (A proč mraveniště? Způsob jeho fungování je obdobný. Každý mravenec dělá malou a občas i nelogickou činnost, která ale s ostatními činnostmi jiných mravenců vytváří dokonalý systém.) Projevuje se tu dělba práce. Reálným příkladem kolektivní inteligence je např. Wikipedie nebo kterýkoli blog.

Velký převrat                         

Možnost sdílet vlastní myšlenky s ostatními a získávat ty jejich je velice vhodný systém. Pro řešení problémů jeden z nejlepších. Samozřejmě více hlav,…. Kromě dostupnosti informací funguje také diskuse, která mnohokrát vytvoří přínosnější myšlenky než kterýkoli jedinec sám. Hodnotu kolektivní inteligence nemusíme hledat „jen“ v internetu jako zásobárně informací, ale je velkým přínosem např. pro velké firmy se zavedeným systémem sdílení informací pracovníků.

Podmínkami žádoucího „fungování“ kolektivní inteligence je uspořádanost sdílených informací, bez které bychom výhodu rychlého a efektivního řešení problémů ztratili. Dalším faktorem je také způsob vyhledávání a komunikace mezi jednotlivými přispěvateli.

Ale….

Nic není černobílé. I kolektivní inteligence má své zápory. Nejčastěji se setkáváme s tím, že lidé na sdílené informace spoléhají a nepoužívají vlastní hlavu. Kolikrát se tedy stane, že místo naprosto primitivního řešení se hledá kolektivní řešení zbytečně komplikované. Selský rozum tak stojí občas stranou.

Druhý velký problém bych viděla ve srovnání kvantity a kvality informací, ze kterých čerpáme. Množství dostupných informací a rychlost jejich šíření je nepředstavitelná. Jejich kontrola je tudíž nemožná. Snadno se pak dostane do prostoru nepravdivá informace, kterou stáhnout zpět reálně nelze. Dochází pak k dezinformování příjemců informace.

Za další podstatnou nevýhodu považuji nemožnost ochránit vlastní myšlenku popř. i údaje. Do hlavy nám sice nikdo nevleze, ale do jakéhokoli jiného nosiče ano. Bohužel kyberprostorové právo je jedno z nejnovějších odvětví práva, ale zároveň nejméně rozvinuté a k řešení sporů existuje pouze nauka a i ta je často sporná.

To vše tu už bylo

O všem výše napsaném už bylo napsáno mnoho článku a textů. Většina obsahů těchto textů dokonce nepochází ani z hlav autorů. Využívají svých získaných vědomostí.

Jako příklad kolektivní inteligence byl uveden blog. Blog může v dnešní době založit každý. Výhodou je, že na blogu dochází ke komunikaci mezi přispěvateli a komentátory. Příkladem konkrétního blogu může být blog „Centrální mozek lidstva“. Hlavními tématy tohoto blogu jsou fenomény produsage, kolektivní inteligence a transmediální vyprávění. K jednotlivým tématům je možné zde najít mnoho příspěvků.

Podívejme se na příspěvky, které se váží ke kolektivní inteligenci tedy k našemu tématu.  Pojmem se zabývají například příspěvky „Kolektivní inteligence aneb víc hlav víc ví“, „Kolektivní lenost?“, „Bude Česko také někdy kolektivně inteligentní“. Po přečtení jistě pochopíme, co to kolektivní inteligence je. Každý má sice o něco málo informací navíc, ale hlavním cílem je vysvětlení pojmu.

Podobně může nahlédnout do příspěvků zabývající se produsage. Mnoho z nich si vzalo na mušku Facebook. Jsou to například příspěvky: „Facebookismus aneb nový způsob ,,vyrábění“ přátel“, „Like! aneb bez Facebooku ani ránu“, „Jeden button vládne všem“, „Facebook značka: zvedněte mi sebevědomí“. Ač se každý zabývá Facebookem trochu jinak, hlavní záměr vysvětlit fungování sociální sítě a upozornit na trendy, je shodný.

Tímto bych chtěla upozornit, že cílem nebylo snížit hodnotu zmiňovaných příspěvků, ale poukázat na zacyklování informací. To je problém, který je aktuální při sdílení informací. V reálu je potřebných informací mnohem méně než informací, které jsou dostupné. Nevýhodou a výhodou kolektivní inteligence je, že nelze omezit vložení a stažení informací. Často tedy dochází k pouhému sdílení vědomostí, které jsme získali od někoho jiného, které ale už sdílené jsou. Postupem dochází k zacyklení, tedy pouze předávání informací a nové myšlenky už se neobjevují.

Zdroje:

LÉVY, Pierre: Collective Intelligence z TREND, David. Reading Digital Culture. Velká Británie: Blackwell 2001.

JAVŮREK, Karel. Kolektivní inteligence jako centrální mozek lidstva. E15 [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/aktuality/kolektivni-inteligence-jako-centralni-mozek-lidstva

Veřejný blog. Centrální Mozek Lidstva. My jsme konvergence. [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z http://cemolid.blogspot.cz

JAVŮREK, Karel. Internet mění způsob fungování mozku a naší paměti. E15 [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/internet-meni-zpusob-fungovani-mozku-a-nasi-pameti

UNIVERSAL Music, s. r. o. Lenny, Termíny koncertů a festivalů pro rok 2014 [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://lennymusic.net/dates.html