Když spisovatelce J.K.Rowling před sedmnácti lety vycházel první román, jistě ještě netušila, co všechno bude následovat. Nejenže se díky výjimečné fantazii a skvělému nápadu dostala z nelehké životní situace až do čela žebříčku nejbohatších žen Velké Británie, ale změnila život spoustě lidí. Fanoušky Harryho Pottera najdeme po celém světě. Nesejde na tom, jakého jsou pohlaví, věku nebo národnosti. Tuto prvotně literární, ale teď už i filmovou postavu zná každý. Během bezmála dvaceti let se spisovatelce a fanouškům podařilo z literárních děl stvořit svět.
Knihy britské spisovatelky inspirovali především filmové tvůrce a daly vzniknout hned osmi filmům. Na tyto filmy dále navazují počítačové hry a spousta doplňkových výrobků (např. figurky jednotlivých postav nebo kouzelnické rekvizity), ale také nespočet fanfiction webů, blogů a stránek, které se zabývají alternativními konci příběhů nebo jednotlivými postavami.
Vlastní vědní disciplína a víra ve skutečný kouzelnický svět
V dubnu 2014 zveřejnil server topzine.cz rozhovor se zakladatelem Společnosti Harryho Pottera a samostatné vědní disciplíny potterologie. Jack Parslow pracuje jako správce stavby, kterou si filmaři zvolili za bradavickou školu čar a kouzel. Má manželku a dvě děti. Jeho žena je taktéž členkou této společnosti. V rozhovoru mimo jiné uvádí, že jeho bratr se díky pátému dílu knihy rozvedl, protože se s manželkou nedokázal shodnout na tom, který hrdina měl raději zemřít. Pro běžný manželský pár se jedná o zcela banální problém, který by se nejspíš ani nestal důvodem k hádce. Pro pár, který zasvěcuje svůj život fiktivnímu světu je to problém neřešitelný. Dál také Parslowova společnost řeší problém s koncem příběhu. Ne každý s ním prý souhlasí. Proto její členové aktivně vytváří stále nové a nové alternativy sedmého dílu knihy, aby uspokojily všechny fanoušky. Do dubna jich vzniklo osmnáct a na dalších společnost pracuje. Potterologové kolem Jacka Parslowa také věří, že svět Harryho Pottera skutečně existuje a Rowlingová se pouze rozhodla zbohatnout na tom, k čemu se náhodou připletla. Spousta členů ji tedy neuznává a sám zakladatel dokonce tvrdí, že neměla právo rozhodovat, co se stane s postavami v knize.Spekulace o dalších filmech
Sama autorka Harryho Pottera vydala tři další knihy, které navazují na původní příběh. Jedná se o učebnici, kterou si studenti v Bradavicích museli pořídit, o knihu o kouzelnickém sportu famfrpál a knihu kouzelnických bajek.
Vytvořila také web pottermore.com, kde v posledním roce zveřejnila několik nových povídek a díky které se začalo spekulovat o tom, že vznikne další trilogie filmů.
I v České republice vznikla celá řada webových stránek zabývajících se Harry Potterem. Na webu fanfiction.potterharry.net členové dodnes píšou vlastní povídky inspirované čarodějným světem nebo na dílo Rowlingové přímo navazující. Každý si může vytvořit svou vlastní postavu nebo pracovat s klasickými. Některé povídky lze přitom považovat za velmi povedené a nemusela by se za ně stydět ani sama Rowlingová.
Inspirace pro tradiční seriál i stavebnici
Postavy z děl o Harry Potterovi i autorka sama objevily ve známém americkém animovaném seriálu Simpsonovi.
Dánská společnost LEGO také použila motivy čarodějného světa a vytvořila hned několik sérií stavebnic. Děti si tak doma mohou postavit vlastní kouzelnickou školu, vlak, který vozil Harryho do školy nebo třípatrový kouzelnický autobus. K tomu je k dispozici kolekce všech postav.
Zdravá zvědavost nebo začínající problém?
Úspěch takových rozměrů slaví jen minimum románů. Transmediální vyprávění se častěji objevuje u komiksových příběhů. Je tedy skoro jisté, že J.K.Rowling stvořila něco, co se nemusí celá léta opakovat. Možná i z toho důvodu si fanoušci Harryho tolik váží a po sedmi letech od vydání poslední knihy stále aktivní diskutují a tvoří. Příběhy o Harrym je totiž pohltily natolik, že mají strach připustit si konec.
V první řadě je nevídané, že příběh dokázal bez rozdílů pohltit děti i dospělé, že si v něm každý najde něco, co ho baví a zajímá. Každý si najde postavu, se kterou se může ztotožnit, která se mu nějakým způsobem podobá. Toto bychom mohli považovat za základní stavební kámen transmediálního vyprávění. Jedná se o proces, kdy se různé části fiktivního příběhu rozptýlí do různých kanálů a fanoušek tak musí po komplexních informacích „pátrat“, svět, který je vytvořen studovat. Může o něm s ostatními diskutovat, může sám vymýšlet varianty příběhu nebo jeho částí. Otázkou zůstává, do jaké míry je toto pro čtenáře a diváka přínosem.
Za přínos lze jednoznačně považovat fakt, že dítě, které si v dnešní počítačové době vezme do ruky knihu je spíš zázrak a pokud ho kniha pohltí natolik, že si při nebo po čtení vyhledává dodatečné informace, mohou si rodiče gratulovat. Pokud se ovšem jeho zdravá zvědavost a touha po vědění nepromění v problém. Jsou i tací, kteří svět fikce staví nad ten skutečný. Fanoušci, jejichž touha po nových informacích o hrdinech, po nových figurkách a stavebnicích nebo nejnovější hře je tak silná, že díky ní zapomenou na skutečný svět kolem sebe. Lidé, kteří si kvůli oblíbeným hrdinům zničí vztah, ztratí práci nebo přátele. Transmediální vyprávění má mnoho pozitiv, ale také spoustu negativ. Je na každém, aby rozhodl, kam až chce zajít.
Zdroje:
http://art.ihned.cz/c1-61944970-rowlingova-harry-potter-fantasticka-zvirata https://www.pottermore.com/
http://fanfiction.potterharry.net/cze/
http://www.lego.com
http://www.topzine.cz/rowlingova-svet-harryho-pottera-nestvorila-rika-zakladatel-potterologie
No comments:
Post a Comment