Facebook, Twitter a zájem mladých: Vliv nových médií během protestů

Pozadí sporu

Za Piňěrovy vlády v roce 2011 se konaly v Chile studentské demonstrace, které se týkaly především požadovaných reforem ve vzdělání. Studenti vyšli do ulic a pokojné happeningy se postupně změnily v násilné protesty, které vyústily v hromadné zatýkání studentů.  Protesty skončily v roce 2012 úspěchem studentů, kteří prosadili reformy vzdělávacího systému a navýšení rozpočtu vzdělávacího sektoru přibližně o 4 biliony amerických dolarů. [1] 

Zkoumané jevy a autoři výzkumu

Výzkum „Facebook, Twitter a zájem mladých: Vliv sociálních médií během protestů“ byl proveden na univerzitě v Chile za účelem zjištění asociace a vztahu mezi sociálními médii a chováním mladých lidí během výše zmíněného protestu. Hlavním cílem výzkumu bylo určit, do jaké míry je chování protestujících ovlivněno těmito médii, zda rostou sociální nepokoje díky Facebooku a Twitteru a zda se další lidé díky nim rozhodli vyjít do ulic a přidat se k protestujícím. Zjednodušeně řečeno, výzkum se zabývá dynamikou vztahu sociálních médií a chování mladých během protestů.

Výzkum byl proveden pod vedením asistujícího profesora Sebastiána Valenzuely z univerzity v Chile, Pontificia Universidad Católica de Chile, který se zabývá problematikou a výzkumem nových médií a byl vydán v International Journal of Communication 8 v roce 2014. Dále se výzkumu zúčastnili Arturo Adriaga a Andrés Scherman z univerzity Universidad Diego Portales v Chile. [2] 

Metodika a hypotézy výzkumu

Výzkum analyzuje data pomocí metody párování na základě propensity skóru tzv. propensity score matching, který se používá, když se srovnávané jednotky mírně liší.  V tomto případě je možné řešit různorodost srovnáváním v rámci jednotlivých skupin a výsledný odhad je vážený průměr odhadnutých efektů v rámci jednotlivých subpopulací. V návaznosti na tuto metodiku autoři použili i regresní metody.

Z časového hlediska autoři zkoumali období před, během a po studentské demonstraci v Chile. Autoři odůvodnili výběr těchto tří období z důvodů měnící se dynamiky užití sociálních médií ve vztahu k fázi protestu, resp. cyklu, ve kterém se protest nacházel. Cyklus byl určen na základě vyhledávaných slov „protesta“, znamenající protest ve španělském jazyce, v Google vyhledavači v roce 2010 až 2012. 

Cyklus protestu
Zdroj: [2]

Z grafu lze vyčíst, že především z počátku roku 2010 byl velice malý zájem o vyhledávání témat týkajících se protestů. Naopak v roce 2011, především v zimě, kdy studenti vyšli do ulic, dosáhla vyhledávání svého maxima. Od roku 2012, kdy se situace uklidnila, následoval opět pokles.

Jednalo se vždy přibližně o 10 až 20 dní v roce 2010, 2011 a 2012, kdy byly prováděny face-to-face rozhovory s vybranými respondenty ve věku od 18 do 29 let. Dotazovaní byli vybráni ve třech největších městech - v Chile, Greater Santiago, Valparaíso-Viña del Mar, and Concepción-Talcahuano, která představují přes 43 % celkové populace v zemi. V každé městské čtvrti byly vybrány komunity podle počtu bloků a pro každý blok bylo určeno pět domácností a z toho se výzkumu účastnili pouze mladí lidé, spadají do vybrané věkové kategorie. V každém z těchto období bylo vybráno 1000 respondentů a míra odpovědí byla značně vysoká, a to kolem 80% ve všech případech. Hned z počátku si autoři stanovili tři hypotézy, které měly být výzkumem potvrzeny nebo vyvráceny. [2] 

H1: Použití Facebooku a Twitteru zvyšuje účast na pouličních protestech.

H2: Facebook bude mít větší vliv než Twitter na mobilizaci mladých během protestu.

H3: Vztah v užití Facebooku a Twitteru a vliv na chování mladých bude mnohem silnější v období před protestem (2010) a v období po protestu (2012), než během jeho vrcholu (2011).

Výsledky výzkumu

Výsledky výzkumu dokazují, že jak Facebook, tak Twitter mají obrovský vliv na průběh protestů. Facebook je představován autory jako médium se silnou vazbou (strong-tie), což znamená, že lidé musí navázat vztahy oboustranně. Proto je označován jako médium ovlivňující vztahy a chování. Na druhou stranu Twitter představuje charakteristiky slabých vazeb (weak-tie) a navázání kontaktu, či tzv. sledování uživatele může být pouze jednostranné. Toto médium slouží tedy podle autorů jako informační kanál. Efekty těchto médií se liší, jak v závislosti na fázi cyklu, tak podle toho, zda obsahují „strong-tie“ nebo „weak-tie“ charakteristiky.

Z výsledků vyplývá, že chování mladých v Chile během protestů ovlivňuje Facebook více než Twitter z výše uvedených „vztahových“ důvodů. Z hlediska fáze cyklu mají sociální média největší účinek na začátku a poté na konci protestu. Během samotného vrcholu již nemají takový vliv, protože do hry se zapojují masová média jako jsou televize a tisk, které sleduje většina populace. Autoři ale přiznávají, že je zapotřebí dalšího výzkumu, jelikož bylo zjištěno, že sociální média mají značný vliv, ale navzájem odlišný. [2] 

H1: Hypotéza byla potvrzena, použití vybraných sociálních médií zvyšuje účast na pouličních protestech v průměru o 8 až 11 %.

H2: Hypotéza byla potvrzena – Facebook má větší vliv na mladé během protestu. Hlavními důvody autorů je vztahová vazba. Další vysvětlení může být, že mladí v Chile používají více Facebook než Twitter.

H3: Hypotéza byla potvrzena s dodatkem, že po protestu měla sociální média větší vliv než před protestem.

Vliv sociálních sítí na chování mladých během protestu v Chile
Zdroj: [2]

Diskuze a relevance pro aktuální kontext v ČR

Výsledky výzkumu prokazují, že sociální média mají značný vliv na chování mladých uživatelů. Je ale nutné si uvědomit, že i když v tomto výzkumu byl zkoumán účinek Facebooku a Twitteru, lidé se informují i na jiných kanálech a sociálních médiích, tím pádem se jedná o jakousi „spleť“ informací. Pravdou ale zůstává, že tato dvě média, především Facebook, mohou mít mobilizační charakter. Dalším zajímavým faktorem tohoto výzkumu je, že sociální média měla největší vliv až po hlavním protestu. Jako hlavní důvod autoři uvádějí, že po zveřejnění úspěšného výsledku protestu si obyvatelé Chile uvědomili, že mohou prostřednictvím nových médií ovlivnit dění ve své zemi. Posledním bodem, který by mohl být považovaný za diskutabilní, jsou face-to-face rozhovory. Ty jsou výhodné především z hlediska vysoké návratnosti odpovědí, ale na druhou stranu mohou získané informace být zkreslené, jelikož dotazovaní se chtějí před dotazovatelem prezentovat v lepším světle a tudíž mohou podávat nepravdivé informace.

Sociální sítě, které tvoří virtuální komunity, se značně rozmáhají a lidé „na nich“ tráví čím dál více času. V současnosti není v České republice přímo téma studentských demonstrací aktuální, ale stále se hovoří o zvyšujícím se vlivu nových médií na politické dění v zemi. Dobrým příkladem mohou být prezidentské volby ČR v roce 2013. Samotní politici si uvědomují tento trend a během prezidentských kampaní nechybělo užití Facebooku, Twitteru a dalších podobných kanálů.  

Zdroje:

[1] The Economist. (2011). The americas: Marching on; protests in Chile. 399, 48-49. Dostupné na http://search.proquest.com/docview/873720351?accountid=17203.

[2] Valenzuela, S., Adriaga, A., Scherman, A. (2014). Facebook, Twitter, and Youth Engagement: A Quasi-experimental Study of Social Media Use and Protest Behavior Using Propensity Score Matching. International Journal of Communication 8. 2046-2070.