Kolektivní inteligence na příkladu reality show SURVIVOR
Velmi mě zaujala kniha Convergence Culture od Henryho Jenkinse[1]. Jedna z kapitol knihy sejmenuje Spoiling Survivor, The anatomy of knowledge Community. |
| Obal knihy od Henryho Jenkinse Zdroj: http://www.amazon.com/Convergence-Culture-Where-Media-Collide/dp/0814742955 |
A zabývá se výzkumem
kolektivní inteligence, ke kterému si autor vybral fanoušky jedné z prvních
reality show Survivor.
U nás vysílá
pod názvem Kdo přežije. Pořad se od
roku 2000 stále natáčí a vzniká už 22. Série. Prvních 11 sérií se vždy umístilo
mezi deseti nejsledovanějšími vysíláními.[2] Nejen
v USA má vysokou sledovanost hlavně kvůli tomu, že vítěz získává cenu
milion dolarů. Všichni účastníci natáčení, jsou vázáni smlouvami a nesmí
prozradit jméno vítěze série, ani žádné další informace, jinak by jim hrozila
pokuta. V televizi je pořad vysílán tak, aby se divákovi zdálo, že se vše
odehrává živě. Účastníci natáčení mají zakázáno veřejně vystupovat, dokud je
série vysílána.
Survivor, který vysílá společnost CBS je tak
oblíbený, že výsledky jsou hlášeny i na konkurenčních stanicích. Vše je do
detailů promyšlené tak aby se pořad přizpůsobil věku internetu. Tak aby
vyvolával v divákovi zvědavost a chuť o výsledku přemýšlet, diskutovat,
nebo i kritizovat. Protože i špatná reklama, je reklama.
Autor knihy Henry
Jenkins je někdy označován jako McLuhan 21. Století. Dalo by se tak říct, že je
nejvýznamnějším teoretikem komunikace jako takové.
Je autorem celé řady odborných knih, které se
zabývají jak médii obecně tak i konvergencí. Některé jeho publikace mají velmi
zajímavé názvy. Například: From
Barbie to Mortal Kombat: Gender and Computer Games., Quentin Tarantino's Star Wars? Digital Cinema,
Media Convergence, and Participatory Culture., nebo Hop on Pop: The Politics and Pleasures
of Popular Culture .[3]
Je hlavním tvůrcem projektu New media literacies, který se snaží
zprostředkovat studium médií široké veřejnosti a to hlavně tak, aby se lidé
dokázali orientovat v současném světě nových médií.[4]
Jenkins se také aktivně účastní každoročního Convergence culture konsorcia, kde se
dva dny přednáší a diskutuje na téma vzájemných vztahů, médií, značek a publik.
[5]
 |
| Henry Jenkins Zdroj:http://henryjenkins.org/aboutmehtml |
Vrátíme se zpátky k reality show Survivor, je totiž skvělým příkladem toho, jak funguje kolektivní
inteligence. Skalní fanoušci, kteří si říkají Spoilers, od anglického slova spoil – tedy kazit, jsou dokonce schopni
vycestovat do místa, kde by se podle nich měla natáčet další série. Snaží se
zjistit, kdo přežije ještě dříve, než se to ostatní dozví v televizi a
jsou schopni tomu obětovat téměř cokoli.
Fanoušci si začali vyměňovat informace na různých
fórech, jedním z prvních a nejznámějších je Survivor sucks[6],
tento název vypovídá o tom, že fanoušci se snaží od série distancovat, ukázat
že jsou mentálně na výši a že jsou vždy napřed před producenty soutěže. Přitom
jsou vlastně pořadem pohlceni a zajímají se o něj mnohem více než běžný divák.
Například sledují satelitní fotografie a snaží se z nich
poznat, kde by se mohl nacházet základní tábor show. Někteří z nich sledují
nahrané série pořád dokola a snaží se najít skryté informace. Proč tohle všechno
vlastně dělají? Chtějí mít pocit, že jsou chytřejší než tvůrci sérií? Nebo je
výsledek opravdu tolik zajímá, že nechtějí čekat?
Jenkins se ptal přímo fanoušků, kteří se hledání
informací o show věnovali. Jednoho z nich k extrémnímu fanouškovství
vedl prý zájem o exotické destinace a lidi, dalšího bavil proces získávání
informací, je to prý to samé jako sázení na dostizích. Člověk na fóru napíše
svůj názor a pak čeká, jestli se opravdu trefil. Autor knihy se však domnívá,
že hlavní příčinou jejich chování je touha po pozornosti.
Dalo by se říct, že se jedná spíše o potřebu
kontaktu, který se v dnešní době odehrává u mnoha jedinců spíše na
internetu. Lidem chybí pocit, že někam patří, jsou vykořenění. Žijí odděleně od
svých rodin, například kvůli práci.
Proto vznikají nové sociální skupiny, kam se
jednotlivci hlásí dobrovolně na základě svých vlastních zájmů. Televizní
vysílání je jedním z hlavních témat konverzace celkově. Na televizi se
dívá přeci každý. Tak proč svoje postřehy a názory sdílet jen s rodinou a
přáteli, když se můžu díky internetu pochlubit celému světu.
Česky kažení, anglicky přirozeněji znějící spoiling, vzniklo, jak jinak než, v USA. Televizní stanice totiž vysílali seriály na
západním pobřeží o 3 hodiny dříve něž na východním a to kvůli časovému posunu.
Tak si natěšení fanoušci začali vypomáhat po síti. Některým však vadilo, že
mají možnost dozvědět se, co se v seriálu bude dít, a tím se jim zkazí
následné sledování. Proto se příspěvky s touto tématikou začali označovat
jako Spoiler. Aby se každý mohl
svobodně rozhodnout, zda bude číst dál.
Pierre Lévy si myslí, že kolektivní inteligence by
jednou mohla nahradit politickou moc. A že se k tomu v současné době
vytvářejí vhodné podmínky. Když by se totiž například skalní fanoušci show
Survivor, vrhli například na záškodnické kažení
vlády, mohli by mít velkou moc.
Lévy je uznávaným kanadským profesorem, zabývajícím
se kulturou a médii, který napsal celou řadu knih věnujících se tomuto tématu.
K nejvýznamnějším patří Collective Intelligence , Becoming Virtual, Cyberculture a The Semantic Sphere. [7]
 |
| Pierre Lévy Zdroj: http://pierrelevyblog.com/about/ |
V našem prostředí je míra vlivu
kolektivní inteligence dobře vidět na Facebookovém hnutí Stydím se za svého prezidenta, které sice vniklo už 26. ledna 2013,
ale většinu fanoušků získalo až po sprostých výrocích současné hlavy státu
Miloše Zemana. Stránka má aktuálně necelých 48 000 fanoušků, kteří si
vyměňují své názory, nebo prostě a jednoduše sdílejí své komentáře, o kterých
si myslí, že jsou vtipné a inteligentní. Například: ,,Náš prezident je Spussytel“ [8]
 |
| placka na protest proti Zemanovi Zdroj: http://www.badgelabs.cz/stydim-se-zelena |
Další reakcí na nepříliš reprezentativní
chování prezidenta je manifestační online petice, ke které se už přihlásilo
necelých 93 000 lidí, u petice je připojeno téměř 16 000 komentářů k dané
problematice, které se týkají Zemanovi minulosti, ale i jiných poznatků a
prohlášení. O kterých mezi sebou diskutují například, jestli a proč je
prezident zločincem. Tvůrci petice mají cíl získat více než 2 717 405 podpisů.
Přesně tolika hlasy byl totiž Zeman zvolen v přímé volbě prezidentem. Vzhledem
k malému počtu hlasů to zatím vypadá, že v našich podmínkách se
revoluce s pomocí kolektivní inteligence konat nebude.[9]
[1] JENKINS, Henry, Convergence Culture, Where old and new media colide,. New York: NEW YORK UNIVERSITY PRESS, 2006, ISBN:
978-0-8147-4281-5
[2] Auto neuveden, Kdo
přežije Borneo, Web, 2014, FTV Prima spol. s.r.o., Aira Group, [cit. 2014-11-20,
11:16 EST]
[3] Henry Jenkins, The oficial webblog of Henry Jenkins , Web, Henry Jenkins, , [cit. 2014-11-20, 10:15
EST]
Dostupné: http://henryjenkins.org/aboutmehtml
No comments:
Post a Comment