Jak studenti používají Wikipedii při vypracovávání školních úkolů?

Alison J. Head, výzkumná pracovnice Informační školy na univerzitě ve Washingtonu, a Michael B. Eisenberg, emeritní profesor tamtéž, vypracovali výzkum, který to ukázal. Za prvé použili techniku fokusních skupin s celkem 86 studenty (jedno sezení trvalo 90 minut). Tato část výzkumu probíhala od října do prosince roku 2008 na sedmi kampusech v USA. Ve druhém kroku probíhajícím od dubna do května 2009 se uskutečnila anketa zasáhnuvší celkem 27666 studentů ze šesti kampusů ve Spojených státech amerických. Počet odpovědí byl 8% tedy 2318. 32 položková anketa probíhala on-line prostřednictvím University of Washington.

Studie ukázala, že studenti většinou používají Wikipedii k seznámení s tématem a je jen malou součástí jejich celkových zdrojů. Dále se zjistila největší využívanost Wikipedie mezi studenty oborů architektonických, inženýrských a vědeckých. Studie též odhalila vztah mezi vyhledáváním na Google a použití Wikipedie. Kdo obyčejně hledá informace k povědomí o předmětu zkoumání na Googlu, ten s největší pravděpodobností získá nakonec tyto informace na Wikipedii. S pravděpodobností blížící se 91%. Rovněž se zjistilo, že studenti dvouletých oborů používají Wikipedii méně než studenti čtyřletých oborů. Stejně tak ti, kteří jako zdroj informací využívali knihovníky.

52% dotázaných studentů uvedlo použití Wikipedie při školních úkolech vždy nebo hodně často, a to i v případě, že vedoucí kurzu je od tohoto zdroje přímo odrazoval. Tito studenti rovněž přiznali zamlčování této skutečnosti a neuvedení citace.

Jaké důvody tedy vedou studenty k použití Wikipedie? Osm z deseti jich uvedlo důvod získání pozaďových informací shrnutí ohledně tématu. Jako další důvody nejčastěji uváděli, že jim tato otevřená elektronická encyklopedie pomáhá začít vypracovávat úkoly či zjistit potřebnou terminologii. Studenti mají problém hned v počátku své práce používat školní výzkumné databáze a to kvůli specifickému akademickému obsahu.

K dalším uváděným důvodům patřila snadná srozumitelnost jednotlivých článků a jejich stručnost, přímé odkazy na citace a další související články a menší procento studentů uvedlo větší důvěryhodnost Wikipedie (to souvisí se sdíleným autorstvím článků) oproti jiným internetovým stránkám srovnatelné přístupnosti.

Studie ukázala, které zdroje studenti používají při odhalování pozadí předmětu jejich výzkumu. Nejvíce spoléhají na zápisky z přednášek, následované Googlem (pro vyhledání jiných stránek než Wikipedie), školními výzkumnými databázemi, on-line veřejným katalogem, svými instruktory na šesté příčce Wikipedií, dále vládními weby, znalostmi spolužáků, osobními zkušenostmi, knihami vypůjčenými z knihovny, encyklopediemi, přáteli a nejméně frekventované zdroje jsou jiné internetové vyhledávače (mimo Google), knihovníci a blogy.

Studenti tedy používají Wikipedii jako zdroj k získání přehledu o zpracovávaném tématu a to především kvůli její dostupnosti a srozumitelnosti. Když se následně ponoří hlouběji do výzkumu, na významu nabývají jiné zdroje a Wikipedie prakticky ztrácí na významu. Závěry studie jsou pečlivě přezkoumány a zdají se důvěryhodné.

Co se týče aplikovatelnosti na české poměry, není důvod myslet si, že zdejší studenti přistupují k práci v tomto ohledu jinak. Wikipedie je dostupná i z mobilních zařízení, tedy odkudkoli. Student si tedy může informace obstarávat jednoduše již při cestě domů z přednášky. Českých článků je o poznání méně než v angličtině, ale i tak jich je veliké množství. I když se objevilo několik případů nepravdivých nebo zkreslených informací, stále se jedná o relativně reliabilní zdroj povrchních dat.

Podrobná zpráva o studii: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/2830/2476