Inteligence hejna a inteligence jednotlivce

Lidstvo se vždy inspirovalo ve svých vědeckých a technických nápadech přírodními řešeními. Vědeckotechnický pokrok je jeden velký domácí úkol opsaný od zkušenějšího spolužáka. Říkáme tomu bionika. 

Jak řešit složité problémy snadněji? Jako mravenci – pomocí kolektivní inteligence. V případě mravenců feromony jedince přivedou k potravě celou kolonii. V případě lidí nápad jedince může zlepšit život celému lidstvu. A jak sdělit nápad jednotlivce co nejrychleji co největšímu počtu lidí?

Z původního projektu spolupráce vědců se stala celosvětová počítačová síť umožňující spolupráci velké části lidstva. Internet spojil naše počítače a v konečném důsledku také naše mozky.

V nejnovější kapitole vývoje internetu figurují především sociální sítě kam spadají i různá fóra. Ty sjednocují lidi, kteří by se jinak fyzicky nepotkali, i lidi, kteří se setkávají osobně avšak pomocí těchto sítí mohou okamžitě sdílet na dálku své myšlenky i zaznamenané události a své okolí pomocí fotografií a videí. Na blozích zase jedinci zveřejňují své myšlenky a postřehy, což může ostatním pomoci jako zdroj inspirace k vlastním úvahám i akcím.

Na zpravodajských serverech shromažďujeme svědectví o událostech napříč celou planetou. Každý připojený jedinec tak může zjistit, s čím se potýkají jiní. To také zlepšuje možnosti a rychlost řešení problémů jedinců i jejich větších skupin.

Většina zaznamenaných informací na sociálních sítích, blozích a zpravodajských serverech jsou ovšem nedůležitý odpad, který při nadměrné konzumaci u člověka vyvolává mozkovou obezitu. Člověk se tak stává nepružným, pomalým a zmateným. To nezlepšuje život ani jemu ani dalším lidem.

Pomocí internetu tedy sdílíme naše myšlenky a řešíme problémy.

Jeden způsob: člověk má problém. Dá ho na internet a další lidé mu ho pomohou vyřešit. (Buď již stejný problém měli a našli řešení a nebo jen přihodí momentální nápad, který s ostatními nápady vytvoří bufet, z něhož si pan „č“ vybere a nebo ho přivede na vlastní řešení.)

Další způsob: člověk má nápad. Dá ho na internet a další lidé, kteří mají jiné zkušenosti a vzdělání, mu ho pomohou vylepšit nebo ho označí za nesmyslný. Nebo jim tento cizí problém přinese nápad pro vlastní problém.

Takovýchto způsobů řešení problémů pomocí internetu je mnoho, i když ne vždy je jejich působení kladné.

V lidském pojetí se kolektivní inteligence neprojevuje jako mraveniště plné jedinců, na jejichž jednotlivých životech nesejde. Lidé se od mravenců liší, a to právě rozmanitostí způsobenou genovou diverzitou, rozdíly v socializaci a dalšími faktory. Každý z do problému zapojených lidí přistupuje k tématu jinak, každý do řešení přidá svůj vlastní pohled na věc. To je naše přednost, kterou bychom měli rozvíjet. Další prospěch lidstva je závislý na zachování našich jednotlivostí, každého „já“ a jejich vzájemného propojení při řešení společných problémů. Rozdílná kultura, rozdílný jazyk, to udržuje zdraví lidstva. Pokud se rozmnoží příbuzní lidé, kteří mají podobné geny, existuje vysoká pravděpodobnost, že jejich potomci nebudou zdraví a schopní dalšího zdravého rozmnožování a kvalitního života. Stejně tak lidé z odlišné kultury a s myšlením ovlivněným jiným jazykem budou k řešení problému přistupovat jinak a jejich společné dílo bude tím kvalitnější. Z toho můžeme odvodit, že globalizace, sjednocování kultury, anglikanizace jazyků, to nevede nutně k lepším zítřkům. V naší zemi to zní hodně socialisticky, snad i sovětsky, ale ono vlastně ohlížení se stále jen na západ vede nejen k bolení za krkem.

Na rozdíl od jiných živočišných druhů vynikajících v kooperaci trpíme nemocemi jako egoismus, arogance, chamtivost, které jsou vedlejším produktem uvědomění si sebe sama. Nelze se jim vyhnout, jsme jen lidé a to je dobře. Můžeme se jen snažit omezit tyto naše neprospívající vlastnosti u sebe.