Článek
byl sepsán dvěma autory, kteří se zabývají médii a jejich propojení s politikou.
Bo Nilsson je profesorem etnologie na Katedře Kultury a Mediálních studií na
Umeå University ve Švédsku. Specializuje se na nová média, demokracii,
viktimologii a urbanistická studia. Eric Carlsson je docentem na katedře
Kultury a Mediálních studií na téže univerzitě. Jeho výzkum se týká vztahů mezi
digitální technologií, médií a politiky.
Empirická
část studie vychází z rozhovorů se švédskými politiky z Västerbotten.
Tato oblast se nachází na severu Švédska. Článek si klade za cíl identifikovat
a analyzovat propojení politiky a digitálních informačních technologií.
Především se zaměřuje na to, co nová média a informační technologie znamenají
pro politické strategie a jak se to odráží ve vývoji jejich identity jakožto
profesionálních politiků. Na jedné straně můžeme pozorovat moderní identitu
politiků a na druhé skutečnou autentickou politickou identitu. Oba typy identit
jsou analyzovány v digitálním projevu a jsou populistické vzhledem
k jejich pro-technologickému charakteru.
Studie
je založena na kvalitativních rozhovorech s 15 politiky, kteří měli různé typy
politických úkolů na místní a regionální úrovni ve švédské oblasti
Västerbotten. Podobně jako v ostatních řídce obydlených částech Evropy,
jsou obyvatelé koncentrováni do několika málo měst. Ty se rozrůstají a
obyvatelstvo na venkově ubývá. Tento fakt je jedním z hlavních problémů
politiků v této oblasti. Většina politických představitelů, kteří byli
zvoleni do politické funkce, byli aktivními členy odlišných výbory. Několik z
nich byli v minulosti členy městské rady. V této studii je podstatné
zmínit, že politické orientace a postoje hráli malou roli.
Cílem
otázek bylo najít odpovědi na to, jak politici obecně oceňují nová média, jak
je používají a k jakým účelům. Dotazované politiky lze popsat jako členy
místní nebo regionální elity. Většina z nich zastávala několik politických
úřadů, a zaměřovali své úsilí na místní a regionální rozvoj. Analýza byla
založena na průzkumné a kvalitativní obsahové analýze, což znamená, že nebyla
přijata žádná koncepce, pohled nebo názor za samozřejmost.
Jak
již bylo zmíněno, autoři vycházejí z rozhovorů s politiky, které dále
analyzovali. V článku však nejsou rozhovory uvedeny. Pouze jejich shrnutí
a výsledky, ke kterým autoři došly. Dále autoři odkazují na literaturu, ze
které vycházeli při určování definic diskursu a proměnných. Ve většině případů
je tak použita literatura, které pomáhá utvořit teoretický rámec.
Dotazovaní
byli z různých politických stran s různými politickými ideologiemi.
Vyjádřili různé sociální pohledy na problematiku.
Zástupci
"Aliance" (koalice pravicových a středových stran), zdůraznili
pravicové myšlenky o jednotlivých svobodách a soukromém vlastnictví, zatímco
sociální demokraté zdůraznili důležitost modelů sociálního zabezpečení. Nicméně,
když to přišlo ke konkrétnímu významu pojmu "nová media", žádné velké
ideologické rozdíly nebyly identifikovány, protože se většina pojí se
sociálními sítěmi jako je Facebook, Twitter nebo blogy. Politici vyjádřili
silnou víru ve významu nových médií, informačních technologiích a nových
technologiích obecně. Byly zmíněny i názory o generačních rozdílech. Pro mladé
lidi je jednodušší přijmout technologické změny než například pro obyvatele
důchodového věku.
Politici
neodmyslitelně řadili digitální informační technologie a nová média
k postupu demokratického rozvoje. Respondenti většinou prokázali velmi
pozitivní postoj k novým médiím a jejich demokratickému potenciálu. Jeden
respondent uvedl, že sociální nerovnosti by byly smazány, pokud by byly k
dispozici "všechny" digitální technologie, nebo alespoň k nim
mělo přístup, co nejvíce lidí. Jinými slovy, realizace demokratického potenciálu
nových médií se zdá být závislá na dostupnosti moderních technologií.
Důležitým
aspektem nových médií v souladu s politiky bylo zlepšení veřejné transparentnosti
politických procesů obecně a posílit svobodu projevu:"Je to těžké umlčet někoho na internetu," řekl člen
městské rady. Kromě toho, dotazovaný řekl, že nová média slouží k tomu,
aby bylo možné oslovit prakticky všechny lidi s politickým poselstvím.
Výzkum
ukazuje, že koncept sociálních médií se nevymezuje zcela jednoznačně. Jeden a
ten samý politik by v jedné situaci spojil nová média s demokratickými možnostmi,
zatímco v jiném aspektu zdůraznil demokratické stinné stránky. Kromě toho,
nová média pro některé politiky částečně souvisí se sociálními třídami, pro
ostatní nikoli. Nicméně, téměř všichni politici popsali nové mediální
technologie jako důležité.
Používání
nových médií má i své stinné stránky. Autentický politik vyhraje důvěru voličů
prezentací životaschopnými politickými nápady podle určité politické ideologie
a ne tím, že se zavděčí voličům na sociálních sítích. Kromě toho, autentický
politik využívá nová média v souladu s etickými úvahami, což znamená, že nesmí
být na internetu anonymní. "Praví" politici by vyjádřili jak své
myšlenky i identitu otevřeně.
I
když se digitální komunikace může zdát politicky neutrální, je to místo, kde probíhají
mocenské boje, což je předmětem diskuze.
Výzkum,
který byl proveden ve Švédsku by se dal označit za platný v celé Evropě.
Například v České republice probíhal předvolební souboj kandidátů na
prezidenta nejen v debatách, diskuzích, rozhovorech či prohlášeních
v médiích jako je televize, rádia nebo tisk. Velká část souboje se
odehrála právě prostřednictvím nových médií. Například se jednalo o sociální
sítě Twitter či Facebook. Nejde však jen o předvolební boj, kde se politici
prezentují na sociálních sítích. V dnešní době má každý z politických
představitelů v České republice profil na sociální síti, kde informuje a
komunikuje s veřejností.
Zdroj:
NILSSON,
B. a E. CARLSSON. Swedish politicians and new media: Democracy, identity and
populism in a digital discourse. New Media. 2014-05-15, vol. 16,
issue 4, s. 655-671. DOI: 10.1177/1461444813487964. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444813487964
Dobrý den, nemáte prosím k dispozici k nahlédnutí originální text? Zajímám se o tuto problematiku a bohužel jsem zaspal dubnovou nabídku volného přístupu do dtatabáze Sage journals. Děkuji za odpověd.
ReplyDelete