Příklad kolektivní
inteligence
Wikipedia sama sebe představuje jako příklad kolektivní inteligence. „Dělbou práce je v tomto případě fakt, že každý
návštěvník wikipedie má právo a
okamžitý přístup k editaci stávajících či založení nového článku. Jednotliví
autoři jsou však málokdy schopni zpracovat celý článek samostatně bez pomoci
ostatních a tak i ostatní autoři doplňují, opravují a rozšiřují to, co někdo
napsal před nimi. Pokud je nějaké téma kontroverzní, dochází k časté editaci až do chvíle, kdy se dosáhne
mezi autory konsensu. Výsledek je
tedy jakýmsi znalostním průměrem
jednotlivých autorů.“[1] A nedá se nesouhlasit.
Možnosti vlivu
Většina našich prvních referátů z doby vyššího
stupně základní školy měla hlavní zdroj informací wikipedii. Potřeba
kontrolovat informace, které jsme na této stránce nalezli, byla téměř nulová a
to nejen z lenosti, ale i z přehnané důvěřivosti něčemu, co již ve
svém názvu dává znát, že ví v podstatě vše. Jeden z otců wikipedie a její myšlenky Jimmy Wales říká, že umožňuje každému přístup k veškerému lidskému vědění. Jde o to zda toto vědění je to správné a bezchybné.
Wikipedia byla spuštěna 15. ledna 2001 a má
v plánu mít v roce 2015 miliardu návštěvníků za měsíc. V září
letošního roku to bylo přes 440 milionů návštěvníků za měsíc po celém světě.
Nejvíce návštěvníků je z Evropy – přes 160 milionů. Jsou to vysoká čísla,
když nemůžeme zjistit, jak byly dané informace použity a zda byly předány
dál.
Způsob jak snadno může ovlivnit studnici
vědění je až zarážející. Když se podíváme na to, jak snadno může kdokoliv jakémukoliv téma či termín editovat bez určitého prokázání znalostí
v daném oboru, není divu, že informace nejsou vždy správné nebo jsou
zavádějící.
Jak snadné je
editovat?
Člověk jednoduše rozklikne vybraný článek. Lze
editovat celý článek, jak vidíme na obrázku č. 1 nebo můžeme editovat pouze určitou
část - obrázek č. 2. V levém dolním rohu nalezneme datum poslední úpravy
článku.
Ve chvíli kdy kliknete na „Editovat“ můžete do textu psát, měnit jeho
vzhled i strukturu. Pokud nejste přihlášen, bude vás stránka informovat o
uložení vaší IP adresy, aby bylo zřejmé, kdo jako poslední článek editoval.
Výhodou je, že člověk může sledovat změny, kterými článek v historii prošel.
Nesrovnalosti mohou člověka vést k ověření určitých informací obsažených v
článku a podporovat tak kritické myšlení každého jedince.
Nalezneme správnou cestu využití?
Nechtěla bych wikipedii jen hanit. V jednotlivých článcích se hromadí
mnoho ověřených informací. Wikipedia se snaží odstraňovat chyby některých
editorů a nedávno se ukázalo, že obsah britské verze je velmi blízko
úrovní Encyclopædia Britanicca, do které přispívají pouze placení profesionálové. Nalezneme mnoho zajímavých odkazů na zdroje, které nám
mohou pomoci prohloubit vědomosti v daném tématu. Je na každém
návštěvníkovi, aby se dále věnoval ověření zjištěných informací a nespokojil se
pouze s jedním zdrojem, který jak sama wiki tvrdí, poskytuje průměrné znalosti
editorů. Netvrdí tedy nic o úplnosti informací a už vůbec ne o kontextu
jednotlivých článků. Proto by měla být tato webová stránka používána hlavně
jako vstupní dveře s předsíní a nikoli jako celý dům i se spíží.
Zdroje
[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivn%C3%AD_inteligence, 6. 11 .2014, Stránka byla naposledy editována 28. 10. 2014 v 19:03
No comments:
Post a Comment