Nezaměstnanost ve věku sociálních médií

V Německu byli v roce 2012 tři miliony lidí bez zaměstnání. Důsledky nezaměstnanosti mohou být v mnoha ohledech škodlivé. Být nezaměstnaný totiž neznamená pouze ztrátu pracovního místa a okamžitý výpadek příjmů. Nezaměstnanost může často způsobit ztrátu sociálních kontaktů a snížit šanci na budoucí začlenění do pracovního procesu. Nezaměstnanost může být spojena s pocity neštěstí, úzkosti, deprese, stresem, nízkou sebeúctou a s nižší mírou spokojenosti se životem. Riziko sociálního vyloučení se zvyšuje s délkou nezaměstnanosti.

Nová média mohou překonat nebo snížit některé negativní důsledky nezaměstnanosti. Internet a sociální média mohou nezaměstnaným lidem umožnit zůstat součástí společenského života nebo zajistit jejich opětovné začlenění do společnosti. Kromě toho může nezaměstnaným lidem nabízet další a hlubší informace o trhu práce. Předchozí výzkumy již ukázaly pozitivní i negativní důsledky života on-line. Na jedné straně nadměrné množství času stráveného v internetovém prostředí může vést ke snížení sociální interakce v reálném světě, výrazně zhoršit každodenní fungování, prohloubit pocity samoty a zapříčinit vznik závislosti na internetu. Na druhou stranu mohou sociální média vyplňovat volný čas, rozšiřovat množství znalostí, usnadnit sociální interakci a napomáhat uživatelům vytvářet nové kontakty.

Cílem studie bylo prozkoumat, jak internet napomáhá nezaměstnaným lidem při hledání pracovních příležitostí, udržování sociálních kontaktů a vyplněním jejich volného času. Tento výzkum se jako první snaží zkoumat využití sociálních médií nezaměstnanými lidmi a motivy, kterými se řídí a jaké dovednosti sociální média rozvíjí. V neposlední řadě se studie zaměřuje na zjištění významu sociálních medií a rozčlenění jednotlivých typů uživatelů.

Autoři výzkumu 

Miriam Feuls je lektorkou a doktorandkou na Univerzitě uměni v Berlíně. Zaměřuje se na komunikační vědy, mediální sociologii, strategický marketing a ekonomii. V současné době soustředí svou práci na kulturní inovace a kvalitativní výzkumné metody.

Christian Fieseler je docentem médií a komunikace managementu na BI Norské obchodní škole. Jeho současný výzkum je zaměřen na otázky, jak se jednotlivci a organizace adaptují na nová sociální média.

Miriam Meckel je profesorkou pro komunikační management a ředitelkou Institutu pro média a komunikaci managementu Univerzity St. Gallen ve Švýcarsko. Její výzkum se zaměřuje na on-line komunikaci, sociální média a firemní komunikaci.

Anne Suphan je post-graduální výzkumnou pracovnicí na Universitě v Hohenheimu v Německu. Ve svém výzkumu se zaměřuje na sociální média, digitální propast, digitální sociologii a vizuální výzkumné metody. 

Při výzkumu docházelo ke kombinaci kvantitativní průzkumu s kvalitativními rozhovory a deníkovou studií. Využití kvalitativního a kvantitativního výzkumu umožnilo získat důkladný pohled na typy jednotlivých uživatelů a jejich způsobu užívání internetu v době nezaměstnanosti. Data pro kvantitativní analýzu byly získány v období únor – duben roku 2012 prostřednictvím celkově 2 414 telefonických rozhovorů s nezaměstnanými lidmi. Kromě toho byly údaje doplněny o kvalitativní rozhovory s 28 nezaměstnanými ve čtyřech různých městech v Německu. Navíc celkově 11 nezaměstnaných respondentů bylo zapojeno do ve 14 denní deníkové studie pro získání dalších informací. Potenciální účastníci byli vybráni z fondu nezaměstnaných osob registrovaných německým Spolkovým úřadem pro trh práce. Pro stratifikaci byly využity tři charakteristiky: věk, místo pobytu a pohlaví.

Výsledky

Výsledky výzkumu ukázaly, že přibližně 79% nezaměstnaných používá internet pravidelně, dalších 9% respondentů internet využívá, avšak nikoli pravidelných intervalech, a celých 12% respondentů nikdy internet nepoužilo.  V případě pravidelných uživatelů internetu byla dále zjišťována frekvence a motivace používání sociálních médií.

Motivy využití internetových aplikací je v podstatě možné rozdělit na čtyři skupiny:

1. komunikace a interakce - používání internetu pro udržování stávajících a navazování nových kontaktů. Výzkum však ukázal malou hodnotu toho motivu pro nezaměstnané.
2. zábava – snaha zapomenout na starosti s nezaměstnaností.
3. hledání práce – zahrnuje vyhledávání a podání žádosti o zaměstnání. Výzkum ukázal tento motiv jako nejdůležitější pro používání internetových aplikací.
4. vyhledávání informací

Typy uživatelů

Na základě analýzy byly identifikovány čtyři různé typy uživatelů internetu: neuživatelé, začátečníci, pasivní uživatelé a silní uživatelé.

Neuživatelé

Podle výzkumu celých 21% respondentů nemá s internetem žádné nebo jen minimální zkušenosti, přestože většina z nich je přesvědčena, že internet představuje velkou výhodu při hledání zaměstnání, a 51% osob z této skupiny má počítač doma. Podíl lidí nad 50 let byl v této kategorii vyšší než 60%. Celkem 51% z respondentů uvedlo, že jsou schopni pracovat na počítači. Výsledky rovněž ukazují, že téměř 40% z neuživatelů by internet používalo, kdyby je někdo naučil potřebné dovednosti. Pouze 8% neuživatelů se internetu vyhýbá kvůli strachu.

Začátečníci

Celkem 28% respondentů bylo charakterizováno jako nezkušení uživatelé. Respondenti v této skupině používají internet jako nástroj pro překonání nezaměstnanosti a být on-line pro ně představuje práci. V této skupině převládají ženy, celkově 55%. Většina nováčků používá internet nepravidelně, pouze 8% používá internet každý den. Většina z nich vlastní jednoduchý stolní počítač. Nováčci používají internet především pasivně pro hledání zaměstnání a pro každodenní činnosti, nikoliv pro zábavu. Začátečníci váhají při zveřejňování svých osobních údajů, trpí pocitem nejistoty při prohlížení neznámých stránek, a většina z nich ztotožňuje sociální média pouze s Facebookem.

Pasivní uživatelé

Největší skupinu tvoří pasivní uživatelé, dohromady 34%. Pro respondenty v této skupině je internet prostředníkem společenského života a umožňuje jim rozšíření jejich znalostí. Tito uživatelé používali internetové aplikace vždy alespoň jednou týdně. Pasivní uživatelé mají nadprůměrné množství zkušeností s internetem a upřednostňují pružnější přístup k internetu pomocí přenosných počítačů. Pasivní uživatelé, přestože jsou nezaměstnaní, strukturují své dny jako pracovní, tedy začínají hledáním zaměstnání a následně se věnují volnočasovým aktivitám. Pasivní uživatelé navštěvují především známé webové stránky či diskuzní fóra a cítí se nejistí při procházení neznámých míst.

Silní uživatelé

Zavelmi časté a zkušené uživatelé internetu lze označit 17% z respondentů. Internet je integrován do všech částí života respondentů. Jedinci v této skupině jsou převážně mladí lidé, kteří jsou on-line alespoň jednou denně a využívání mobilní přístup k internetu prostřednictvím přenosných počítačů a chytrých telefonů. Silní uživatelé se zároveň více a déle věnují hledaní zaměstnání a vykazují nejvyšší dovednosti pří hledání práce. Silni uživatelé ovládají širokou škálu dovedností, využívají internet v různých denní dobách a navštěvují i neznámé webové stránky. Naopak si silní uživatelé méně připouští negativní aspekty použití osobních údajů on-line. 

Závěrem

Všichni lidé nepocházejí ze stejných poměrů, nemají stejně dovednosti, schopnosti ani výchozí pozici. Je proto důležité vnímat rozdíly mezi jednotlivými nezaměstnanými, jejich specifické potřeby a nezacházet s nimi jako s homogenní skupinou. Lidé a i nezaměstnaní musí neustále přizpůsobovat své schopnosti novým situacím a také vývoji nových technologií.

Internet je v případě nezaměstnaných vnímaný především jako nástroj určený pro vyhledávání a žádání o práci. Právě pro osoby, které jsou aktuálně nezaměstnané, může internet představovat spojení s pracovním a společenským životem a současně fungovat jako motivace ke změně. 

Pokud chápeme digitální propast jako problém související s nízkými příjmy, nižší úrovní vzdělání a špatnými životními podmínkami, je výsledek do určité míry odrazem již existující offline sociální propasti. Přesto je znepokojující, že 21% respondentů nepoužívá internet vůbec. Neuživatelé byli především starší lidé, z čeho lze předpokládat, že podíl starších neuživatelů internetu bude v populaci nezaměstnaných výrazně vyšší. Vzniká tedy nebezpečí, že především straší lidé mohou být vyčleněni z trhu práce.

Výsledky německého výzkumu lze aplikovat i na skupinu nezaměstnaných v České republice. Vývoj nových technologií a aktuální situace na trhu práce je v současné době v evropských zemích do značné míry porovnatelná. Proto i aktuální trendy v používání internetu a nových médií a problémy, kterým čelí nezaměstnaní lidé, jsou shodné. Ukazuje se, že internet má pro nezaměstnané dvě základní funkce: jednak je nástrojem k překonání nezaměstnanosti, a zároveň je nástrojem, který může sloužit k řešení sociálního vyloučení.

Zdroje

http://nms.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/early/2014/09/23/1461444814552637.full 

http://nms.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/early/2014/09/23/1461444814552637.full.pdf+html