Kolektivně a česky

Kolektivní inteligence je pojem, který známe z běžného života velmi dobře, aniž bychom si to plně uvědomovali. Setkáváme se s tím u mnoha publikací, kde je uveden autor a kol. (kolektiv), u různých vědeckých prací nebo internetových článků či brainstormingu při tvorbě nových produktů a reklam. Kolektivní inteligence je tedy záležitost velmi prospěšná, protože víc lidí, víc ví. Tento článek bude zaměřen na využití kolektivní inteligence u něčeho, o co se zajímám a mám to ráda. A rozhodně nejsem sama. Jídlo. Jak se u tohoto tématu projevuje kolektivní inteligence? Neustále. Už i naše babičky si vyměňovali recepty, upravovali si je dle sebe a předávají se v rodině až dodnes. S příchodem internetu však toto sdílení nabylo úplně nových rozměrů.

Po roce 2000 se v ČR začaly objevovat mnohé blogovací služby (bloguje.cz, blogspot.cz, blog.cz a mnohé další). Z počátku se jednalo spíše o osobní zápisníky mladších ročníků, ale postupně se z blogů staly užitečné nástroje pro publikování výzkumů, názorových článků a komentářů k aktuálnímu dění.

V nedávné době (lze jen těžko určit přesný začátek tohoto fenoménu) se lidé začínají vracet zpět do vlastní kuchyně a snaží se vyhýbat fast-foodu, "éčkám" a vědět, co vlastně jedí. Tento trend zdravé a domácí stravy s sebou přináší prostor pro marketing, reklamu, televize i internet. Vznikly tedy i různé foodblogy, které fungují jako inspirace i návod pro ostatní, ale i jako forma generování zisku pro foodblogery.

Kromě foodblogů však na internetu můžeme pozorovat i různá diskuzní fóra, z nichž je nejznámější (ač v negativním smyslu) mimibazar.cz, ale i webové stránky (recepty.cz) na nichž uživatelé sdílejí své recepty, komentují recepty ostatních či přidávají fotky. S rozvojem Facebooku a jeho služeb přibyly i skupiny, které si tvoří sami uživatelé (pravděpodobně nejznámější Co budu dnes vařit?).

Potenciál tohoto trendu je však mnohem větší a tak samozřejmě nezůstalo jen u foodblogů a diskuzí. Přišla televize. Za první významnější televizní pořad spadající do tohoto trendu považuji Prostřeno!.

Prostřeno je pořad, který se na televizním kanálu Prima objevil v březnu 2010 a dosud se vysílá. Tento formát však nebyl vymyšlen televizí Prima, ale převzat z britské televize. Nyní tento formát běží na mnoha kanálech a vždy jde o to samé. Každý den vaří někdo jiný a navzájem se hodnotí. Prostřeno má v sobě mnoho zajímavostí, které by se daly popsat z hlediska psychologického, sociologického a mnoha dalších, ale pro potřeby tohoto článku týkajícího se kolektivní inteligence je významná jedno – vydávání knih. Byly vydány už dvě, připravuje se třetí. Kniha je kompilací receptů, které soutěžící vařily. Přičemž soutěžící, kteří nevyhrají, nezískají žádnou finanční odměnu.

Další pořad, který stojí za zmínku je webový seriál Peklo na talíři. Roman Vaněk v něm ukazuje pravé složení potravin, které každý den jíme. A ano, náměty na výrobky, téma či upozornění na zajímavé produkty jim posílají právě lidé. Na Facebooku má více než 219 tisíc fanoušků a dokázalo vyvolat diskuzi o tom, co vlastně jíme. Což je v dnešní době rozhodně velmi důležité.

Televize však poskytuje o mnoho více televizních show a kuchařů. Za zmínku jistě stojí Babica, jehož jméno nebude jen tak zapomenuto. V současné době a relevantnější k danému tématu je však Ladislav Hruška.

„Láďa“, jak se mu lidově říká, začínal jako Potravinový inspektor v hlavních televizních zprávách na televizi Nova. Nyní má stále okénko ve zprávách, ale věnuje se vaření. Nazývá se „Rychlovky Ládi Hrušky“ a „Láďa“ v něm vaří recepty, které mu (hlavně) divačky posílají formou dopisů či FB zpráv. Jedná se o recepty na rychlá jídla, při kterých není použito mnoho ingrediencí. Během 3-5 minut představí recept, uvaří ho a spočítá také náklady na jeho výrobu, často také s porovnáním značkového produktu z obchodu.

Důležité je však to, že tyto recepty byly nedávno vydány i ve formě knihy. Nazývá se „Vaříme s Láďou Hruškou – Levně a chutně“ za doporučenou cenu 199 Kč. Kniha se okamžitě stala bestsellerem a většina online knihkupectví měla neustále vyprodáno. V současnosti je prodaných 170 000 kusů, což v ČR rozhodně není obvyklé. Ladislav Hruška si tedy vydělal poměrně slušné peníze. Co z toho však mají ti lidé, kteří mu recepty poslali? Nic. Všude se mluví o receptech Ládi Hrušky, jeho knize, jeho nápadech.

Ladislav Hruška i "jeho" kniha však vyvolaly opravdu velký ohlas. V knize píše, že se z něco stala hvězda. Smutné je však pozorování toho, co opravdu lidé každý den jedí a servírují svým dětem. Možná by stálo za to, zamyslet se nad tím, jaký obsah nám nabízejí televizní zprávy v hlavním vysílacím čase a nad odpovědností za svůj obsah. Ladislav Hruška však není zdaleka jediný kuchař na obrazovkách. 

Dnes se vaří na každém kanále, celý den. Neustále se objevují nové a nové pořady, které nám říkají jak vařit. Kolektivní inteligence je záležitost, která je velmi prospěšná a důležitá. Jak jsem však ukázala v tomto článku, není vždy úplně fér a nejsou vždy přiznány zásluhy všem, kteří se na tvorbě podíleli. Taková jsou však rizika dnešní internetové doby a hlavně sdílení.

Vařme tedy dále kolektivně a česky. 

Možná bychom se jen mohli chvíli spolehnout na vlastní inteligenci.