Sunday, November 9, 2014

Pohrdáte Facebookem či Twitterem?

Anna Kušiaková


A myslíte si, že když máte Nyx, jde o něco jiného?


Ano i ne. Komunitní server Nyx byl původně založen fanouškem IT Markem Jandou, tou dobou studentem Filozofické fakulty UK, oborů sociologie a psychologie, v roce 2001 (pro) odborníky a fandy IT, dnes se ovšem již přizpůsobil době a potřebám a s přílivem nových, „neprofesionálních“ uživatelů jaksi zjednodušil a zlidštěl. K dispozici je pošta, tržiště, události, diskusní kluby, lze sledovat vybrané uživatele/události, shání se zde zaměstnání, zaměstnanci, spolubydlící, nájemníci, prodávají se všemožné věci, sdílejí se různé otevřené i uzavřené události, vznášejí se dotazy na různá témata a problémy. Diskutuje se už nejen (v rámci kolektivní inteligence) o IT, ale objevují se i mainstreamovější témata, jako diskuze o módních trendech, nových filmech a podobně. 

Nejdřív se ale pojďme podívat na vznik tohoto ryze českého komunitního serveru a okolnosti jeho existence.

Ještě před pár lety byl Nyx s pár tisíci uživateli spíše komorní záležitostí, o které se vědělo především v Praze. Každý nový uchazeč o registraci musel sepsat krátký motivační text, jaký přínos bude na Nyx mít. Na jeho základě rozhodlo pět administrátorů a zakladatel Janda alias Nyx o jeho přijetí. Ne všichni byli vpuštěni dále a spoustu lidí to také od zájmu o registraci odradilo, nechtěli být nikým posuzováni.  Dokonce na některých konkurenčních serverech vznikaly Antinyx kluby, kde se nešetřilo kritikou. Ovšem uživatelé, jejichž žádosti byly akceptovány, byli i přes tvrdá pravidla (žádné reklamy, vulgárnosti ani příspěvky mimo témata) nadmíru spokojeni – mezi anketami, které dodnes Nyx pravidelně vyhlašuje, se objevují spokojené komentáře, vztahující se kupříkladu k vysoké úrovni diskusí, kultivovanosti a technické vybavenosti serveru, na české poměry nevídané. 
S rostoucím počtem zájemců o vstup ovšem začal být tento systém registrací podle zakladatele Marka Jandy neudržitelný. „Ze začátku jsem žádosti vyřizoval osobně po mailu nebo mi lidi posílali pohledy. Prostě mě zajímalo, jací lidé se budou chtít zaregistrovat,“ říká Janda. „A i když mi později začali pomáhat administrátoři, časově se to nedalo zvládat,“ přiznává. Z těchto důvodů tedy Nyx přešel na systém pozvánek, kdy každý stávající uživatel dostává v pravidelných časových intervalech omezený počet pozvánek (obvykle 1-4), které může zaslat svým kamarádům, a ti se pak na jejich základě bez problémů na Nyx zaregistrují. Stále ovšem zůstává v platnosti „motivační dopis“ pro ty uchazeče, kteří pozvánku nemají.

Statistika a její cenné údaje

V prvních letech existence serveru se počet členů pohyboval kolem 5.000, v dnešních dnech již nezbývá mnoho do magické stotisícovky uživatelských účtů. Nedá se ovšem říci, kolik jej užívá lidí, protože se stává, že jeden člověk vystupuje pod více identitami. Přes den je v průměru 2.000 ID aktivních (víkend), během pracovního dne je to ale i 8.000 účtů on-line. Členové mohou psát až do 10.957 klubů s všemožnou tématikou (systémové kluby, sex, láska, city, vztahy, drogy, hudba, města, školy, firmy, akce, srazy, literatura, grafická a vizuální tvorba, životní styl, aktuální události, společenské vědy a náboženství, hobby, sport a zábava, cestování a cizí místa, hry, HW, SW, internet, mystično a duchovno).  Na tržiště již bylo k dnešnímu dni podáno 31 996 inzerátů.
Pro představu o běžném uživateli Nyx nahlédněme do údajů z výsledků anket z klubu s názvem Ankety. V lednu 2013 z odpovídajících uživatelů 15 % studovalo, 23 % uživatelů pracovalo v IT, 10 % lidí pracovalo v kultuře, umění nebo se zabývalo tvůrčí prací a 8 % bylo zaměstnáno v médiích, reklamě nebo PR. Anketa z února 2013 poukazovala na to, že 33 % aktivních uživatelů, kteří na tuto anketu reagovali, mělo dokončené gymnázium nebo střední školu, 21 % dokončilo vysokou školu a 10 % ji právě studovalo. V lednu 2013 rovněž proběhla anketa ohledně věku uživatelů – 31% odpovídajících uvedlo věk 27-30, 28,5% uvedlo věk 23-26 a 24,5% uvedlo věk 31-40.
Dá se tedy říci, že na Nyxu padesátníka opravdu pohledáte. Co se týče již zmiňované vysoké úrovně příspěvků – zdá se, že díky systému pozvánek a systematické kontrole příspěvků se na Nyx dostanou spíše intelektuálně bohatší vrstvy obyvatelstva. Zajímavým úkazem je i existence Prémiové verze, která za menší poplatek zpřístupní uživateli rozšířenější funkce (větší paměť, více pozvánek pro známé). Na Facebooku či jiných masových komunitních serverech taková možnost neexistuje, pravděpodobně hlavně kvůli finančním schopnostem cílové skupiny lidí takovýchto sociálních sítí.

Oprávněná kritika?

Nyx ovšem bývá nejen oslavován, ale i napadán. Někteří členové Antinyx klubů tvrdí, že se pod dokonalou slupkou skrývá absolutistické vedení, elitářství a tvrdá cenzura. Administrátoři jsou údajně neobjektivní, jednají podle osobních sympatií. Kdo chce na Nyxu přežít, musí podle nich říkat to, co po něm správce serveru chce.
Běžný uživatel si ovšem nemůže stěžovat, pokud dodržuje morální zásady, nebývá napadán a vzhledem k jisté otevřenosti v mnoha diskuzích se spíše dá říci, že svoboda slova je zde striktně dodržována. Co se týče elitářství, možná na tom něco bude, členové Nyxu se do jisté míry distancují od ostatních masových sociálních sítí a opovrhují jejich uživateli. V poslední době ovšem vznikla skupina „Nyx“ na Facebooku, čítající 3.200 členů.
Zajímavostí je, že se v počátcích Nyxu uživatelé sami složili na stroj, nutný k lepšímu technickému zázemí serveru. „Stroj Agape byl pořízen za peníze z anonymní sbírky uživatelů Nyxu, což jasně potvrzuje uzavřenost serveru (stál kolem 70.000 korun).“ (M. Pírko, 2003)

Zaregistrovat se – ano či ne?

Potřebujete poradit ohledně Linuxu, designu webových stránek, opravy auta? Stačí vznést svůj dotaz a brzy se dočkáte odpovědí fundovaných osob, princip produsage zde funguje naprosto skvěle. Chcete prezentovat nějaké svoje dílo (dokonce se dají vkládat i obrázky), ale bojíte se kritiky široké veřejnosti, nebo prostě nemáte možnost výtvor mezi lidi vypustit? Od toho je tu Nyx plný vstřícných i kritických uživatelů. Sháníte práci? Potřebujete něco prodat? Zde budete rozhodně na správném místě.
Mezi „pro“ lze zařadit zejména důvěru, kterou díky uzavřenosti serveru uživatelé mají. Když se sdílí nějaký technický problém s počítačem, rady, kterých se tazateli dostane, bývají natolik fundované, že jim opravdu důvěřovat lze. Když uživatel něco kupuje/prodává (potažmo daruje, což se zde objevuje mnohem častěji než na jiných komunitních serverech), nemusí být žádné obavy o bezproblémovou realizaci obchodu. Tato důvěra je asi hlavním plus tohoto serveru. Také jistá míra anonymity – uživatelé jsou zde uvedeni pouze pod svými nicky a nejde je tedy najít pod jejich občanským jménem, na Nyxu se tedy „nečmuchá“ na rozdíl od Facebooku, kde na kohokoli vyštracháte poměrně lehce nějaké kompromitující informace. Co se týče událostí na Nyxu, většina z nich je spíše undergroundového pojetí, což odpovídá lehce oportunistickému postoji uživatelů vůči masovosti.
Jako mínus se dá zmínit výše popisovaná anonymita – své přátele zde nenajdete jednoduše – musí vám zcela dobrovolně dát svůj nick.

Na závěr citujme průvodní slovo ze vstupní stránky Nyxu, které hovoří za vše.
„Cílem Nyxu je poskytovat Vám prostor, kde si můžete vzájemně poradit, pomoci, ale samozřejmě se i pobavit. Daří se nám to již přes 13 let.“(JANDA, M., 2001)

Zdroje:
PÍRKO, Martin. Nyx - sekta, nebo Mensa? 23. 6. 2014. [cit. 2014-11-09, 14:15 EST].Dostupné z  http://www.lupa.cz/clanky/nyx-sekta-nebo-mensa/
JANDA, Marek. NYX. 2001. [cit. 2014-11-09, 15:10 EST].Dostupné z  https://www.nyx.cz/index.php?l=front
BEŤÁKOVÁ, Barbora. Fenomén roku 2012 a jeho podoba na diskusním serveru Nyx.cz. 2012. Univerzita Karlova v Praze. Evangelická teologická fakulta. Bakalářská práce 
ČOPJAKOVÁ, Kateřina. Internetový server nyx se snaží o kultivaci zdejších diskusních fór. 5. 1. 2009. [cit. 2014-11-09, 15:30 EST].Dostupné z  Redakce Respekt, http://respekt.ihned.cz/c1-36455580-internetovy-server-nyx-se-snazi-o-kultivaci-zdejsich-diskusnich-for
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Produsage
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivn%C3%AD_inteligence









No comments:

Post a Comment