Zajímavý výzkum týkající se multitaskingu v oblasti
médií uskutečnila v červenci roku 2012 skupina nizozemských vědců.
Hilde A.M. Voorveld, Claire M.Segijn a Edith G. Smit z University of
Amsterdam a Paul E. Ketelaar z Radboud University Nijmegen. Profesorka
Hilde Voorveld aktuálně pracuje na třech výzkumech týkajících se cross-mediálních
efektů, kombinací médií z hlediska jejich konzumace a chováním při
zakupování médií a mediálního multitaskingu a jeho vlivu na přesvědčování
konzumentů médií. Stejně jako H. Voorveld i Claire M. Segijn provádí výzkum na
fakultě sociálních a behaviorálních věd v rámci programu Persvazivní
komunikace, kam spadá také výzkum zaměřený na mediální multitasking. Profesorka
Edith G. Smit vyučuje komunikaci na Amsterdamské univerzitě a na toto téma
vydala již několik publikací. Nejvýznamnější vědec z celého kolektivu –
profesor Paul E. Ketelaar - se specializuje na efekty inovativní strategie
marketingové komunikace a persvazivní kampaně šité na míru.
Hlavním tématem výzkumu s názvem „Prevalence and
Predictors of Media Multitasking Across Countries“ je mediální multitasking,
konkrétně pak důvody, které mohou multitasking v různých vyspělých státech
ovlivnit. Výzkum si stanovil hned v počátku tři hypotézy, které byly úzce
spjaty se zvoleným tématem med. multitaskingu.
Hypotéza č.1: Mediální multitasking převládá u nových médií spíše než
u tradičních médií.
Hypotéza č.2: Převládání typů mediálního multitaskingu se liší napříč zeměmi.
Hypotéza č.3: Mediální multitasking je převažující více v polychronních, nežli monochronních zemích.
Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zdali klasické
demografické ukazatele (věk, pohlaví, příjem a dosažené vzdělání) mohou předznamenávat
míru a povahu mediálního multitaskingu, a zdali je možné aplikovat tento vliv
obecně nebo se různí ve vybraných zemích. Samotný mediální multitasking je definován dvěma druhy faktorů –
mediálními faktory a publikovými faktory. Tato studie se zaměřuje na oba druhy.
Předpokladem bylo také vymezení a jasná definice
polychronních a monochronních států, respektive rozlišení zemí, ve kterých je
čas vnímán (strukturován) buďto monochronním nebo polychronním způsobem. Pro
monochronní chápání času je typické, že aktivity jsou strukturovány a mají
jasně daný řád, zároveň je uskutečněna právě jedna v daném časovém
okamžiku. Naopak polychronní vnímání času je charakteristické menší významností
časového rozvrhu a plánování, jedinci jsou více flexibilní a preferují
vykonávání více aktivit současně.
Text má podobu odborného článku, ve kterém se snaží
srozumitelnou, ale vědeckou cestou popsat a okomentovat provedený výzkum
společně se zjištěnými závěry. Přestože se jedná o odborný jazyk, všechny
potřebné vědecké termíny jsou autory vysvětleny. Text je doplněn o velice
přehledné tabulky, ze kterých je na první pohled patrné, jaký ukazatel se snaží
čtenáři představit. V textu nechybí ani konečné hodnocení výsledků a
okomentování možných zlepšení či návrhů na témata dalších výzkumů, které by
mohly být k této problematice v budoucnosti realizovány.
 |
| http://www.laboratoryequipment.com/news/2012/12/media-multitasking-linked-depression-anxiety |
Dotazník
zjišťoval, jak a jaké typy médií kombinujeme
Výzkum měl několik částí. Odborníci si nejdříve stanovili
šest zemí, ve kterých by chtěli výzkum realizovat (USA, Francie, Německo,
Nizozemí, Španělsko a Velká Británie), ale také počet respondentů, které by
chtěli zapojit do výzkumu pro získání relevantních výsledků. Jako nástroj
výzkumu bylo vybráno online dotazníkové šetření. Dotazník byl k zájemcům
šířen prostřednictvím panelu „OpinionBar“. Zadavateli výzkumu nebyl výběr
respondentů žádným způsobem, kromě věku (respondenti museli být starší 16ti
let), omezován ani filtrován. V každém z vybraných států se smělo
výzkumu zúčastnit maximálně tisíc účastníků (celkem 57% mužů a 43% žen). Otázky
v dotazníku se v první části tázaly na to, kolik času respondenti
tráví s každým vybraným typem média (měřeno ve dnech v týdnu). Do
výzkumy byla zahrnuta tradiční média (noviny, magazíny, rádio a televize) a
nová média (internet, sociální média, e-mail a mobilní telefon). Aby nebyly pro
respondenty otázky příliš zavádějící k tématu multitaskingu, autoři
formulovali otázky následovně: Když
sleduji televizi, nikdy/občas/často/vždy využívám také (uvedený další typ
média). Celkem bylo tímto způsobem vytvořeno třináct možných
multitaskingových kombinací typů médií. Ty byly rozděleny do dvou typů:
a) multitasking
s alespoň jedním tradičním médiem
b) multitasking
pouze s novými médii
Součástí dotazníku byly také otázky vztahující se
k sociodemografickým údajům respondentů – věk, pohlaví, nejvyšší dosažené
vzdělání a příjem - jelikož autoři chtěli tyto ukazatele vztáhnout a pozorovat v souvislosti
s mediálním multitaskingem. Aby bylo možné vypozorovat rozdíly v multitaskingu
v jednotlivých zemích, bylo využito analýzy MANOVA (Multivariate Analysis
of Variance), ve které byla stanovena země jako nezávisle proměnná a kombinace
typů médií jako závisle proměnná. Pro ověření, zdali demografické ukazatele
mají vliv na multitasking s vybranými typy médií, bylo použito regresní
analýzy.
Kdo využívá
multitaskingu nejvíce a co dalšího vyplývá z výzkumu?
Výsledky výzkumu poukazují na to, jakou podobu mediální
multitasking nejčastěji má, jaké národnosti využívají ty či ony kombinace typů
médií, nebo jak závisí multitasking na věku, pohlaví, příjmu či dosaženém
vzdělání. Nejvýznamnější zjištění odborníků se týkají bezesporu kombinace
médií, které lidé používají, pokud, byť nevědomky, provádí mediální multitasking.
Níže uvedené tabulky prezentují nejčastější a nejméně reálné formy mediálního
multitaskingu. „M“ znamená míru multitaskingu.
Nejčastější kombinace v mediálním multitaskingu
| |||
Forma
|
M
|
SD
| |
1) Social media and new media
|
2.47
|
0.74
| |
2) TV and new media
|
2.45
|
0.75
| |
3) Internet and new media
|
2.42
|
0.74
| |
Nejméně časté
kombinace v mediálním multitaskingu
|
||
Forma
|
M
|
SD
|
1)
Mobile and traditional media
|
1.79
|
0.66
|
2)
Social media and traditional media
|
1.81
|
0.64
|
3)
E-mail and traditional media
|
1.81
|
0.66
|
Vědcům se podařilo potvrdit hypotézu č.1, což znamená, že
mediální multitasking je skutečně častější spíše u nových médií, nežli u těch
tradičních. Potvrdilo se také, že pro obyvatele různých zemí je
charakteristický různý způsob multitaskingu. Odborníci zjistili, že „nejlepší“
jsou v multitaskingu Američané a Britové, naopak nejméně praktikují
multitasking Nizozemci. Nejvíce multitaskingu s novými médii je možné
nalézt v USA, Španělsku a Francii. Proto je možné považovat také druhou
hypotézu za potvrzenou. Co se týče odlišení států na základě polychronního a
monochronního vnímání času, z výzkumu vyplynulo, že monochronní vnímání
času je spíše spojeno s multitaskingem s tradičními typy médií,
kdežto polychronní je typické spíše pro multitasking s novými médii.
Další zajímavé závěry byly zjištěny ve zkoumání
závislostních vztahů mezi věkem, pohlavím, vzděláním a příjmem respondentů a
mediálním multitaskingem. Je možné říci, že pouze věk je obecným předpokladem
pro mediální multitasking. Ostatní ukazatele se velmi liší napříč spektrem
zkoumaných zemí. Z výzkumu vyšlo najevo, že mladší lidé využívají
multitaskingu spíše než starší lidé, a to především v oblasti nových
médií. Dále bylo zjištěno, že pohlaví nijak zásadně mediální multitasking
neovlivňuje, ovšem s výjimkou španělských žen, u kterých vědci odhalily, že
využívají multitaskingu více než španělští muži, a to opět zejména v kombinaci s novými
médii. Dosažené vzdělání hrálo roli pouze ve Francii a Španělsku, a to u obou
hlavních typů médií. Jako významný faktor se ukázalo být mediální vlastnictví.
Pokud bych měla hlavní přínosy výzkumu shrnout, určitě by
byly nejvýznamnější následující tři tvrzení:
- mediální multitasking se vyskytuje spíše u nových médií
- mediální multitasking je nejvíce možné vypozorovat u obyvatel Spojených států
- multitasking je nejméně častý v Nizozemí.
Autoři se v závěru studie zaměřují na možná zlepšení
a doporučení pro potenciální výzkumy v této oblasti v budoucnu. Autoři
výzkumu uvádějí, že měli v realizaci výzkumu několik překážek. Zaprvé,
vybrané země se odlišují v mnoha dalších ohledech, nežli je pouze
nahlížení na čas. Odborníci proto doporučují zaměřit se případně v obdobném
výzkumu i na další odlišnosti států. Dále také upozorňují na to, že respondenti
z vybraných zemí nebyly rovnoměrně zastoupeni za různé kategorie a
sociální skupiny – respondenti ze Španělska měli nejvyšší dosažené vzdělání ze
všech zúčastněných národností, nejvyššími příjmy disponovali respondenti
z Nizozemí a lidé z Německa byli obecně nejstarší. Ve většině zemí se
výzkumu zúčastnilo více mužů než žen, což se také může ukázat jako zkreslující
faktor. Autoři apelují především na to, aby byl výzkum v budoucnu
zopakován, a to s účastníky z co možná největšího počtu zemí.
Jak by vypadala situace u nás?
Přestože do výzkumu nebyli zahrnuti respondenti
z České republiky, domnívám se, že mnoho výsledků je aplikovatelných i na
obyvatele naší země. Navíc je možné najít mezi naší zemí a zeměmi zúčastněnými
určité paralely a společné znaky, na základě kterých můžeme odvodit, jak by
výzkum týkající se mediálního multitaskingu mohl dopadnout v České
republice. Vzhledem k tomu, že se náš stát řadí spíše k monochronnímu
vnímání času, v oblasti mediálního multitaskingu jsme pravděpodobně zvyklí
spíše na využití a kombinování tradičních typů médií. Polohou i kulturou se
nejvíce blížíme Německu, proto můžeme vyvodit, že v ČR by s největší
pravděpodobností lidé nejvíce kombinovali sociální a nová média, ale také televizi, mobilní telefon či rádio
a nová média.
Vzhledem k tomu, že přístup k různým typům zejména
nových médií je čím dál tím snazší a
lidé přirozeně chtějí stíhat co nejvíce věcí najednou, je mediální multitasking
běžnou součástí našeho života. Je jen otázkou, kolik typů médií budeme schopni
paralelně nejen ovládat ale hlavně vnímat v budoucnosti a existuje-li nějaká
hranice pro množství médií, které je možné zahrnout do mediálního
multitaskingu.
 |
| http://www.ikeepsafe.org/educational-issues/multitasking-a-state-of-continuous-partial-attention/ |
Zdroje:
VOORVELD, Hilde,
Claire SEGIJN, Paul KETELAAR a Edith SMITH.
Investigating the Prevalence and Predictors of Media Multitasking Across
Countries. 2014, s. 23. Dostupné z: http://ijoc.org/index.php/ijoc/article/view/2556/1250
http://www.paulketelaar.eu/index.php?lang=en
http://www.uva.nl/over-de-uva/organisatie/medewerkers/content/v/o/h.a.m.voorveld/h.a.m.voorveld.html
http://www.uva.nl/en/about-the-uva/organisation/staff-members/content/s/m/e.g.smit/e.g.smit.html
http:/www.uva.nl/en/about-the-uva/organisation/staff-members/content/s/e/c.m.segijn/c.m.segijn.html
No comments:
Post a Comment