F jako fenomén
Tato největší
internetová sociální síť dnes bezpochyby patří mezi nejnavštěvovanější webové
stránky vůbec. Letošní statistiky hovoří o neuvěřitelném počtu 1.35 miliardy
měsíčně aktivních uživatelů. Jelikož je Facebook založen na principu
uživatelské tvorby obsahu, tedy na formě „produsage“, stává se mimo jiné snadným
nástrojem využívaným ke zviditelnění. Kromě propagace nejrůznějších produktů
se zde můžeme setkat také s propagací názorů a myšlenek. Za těmito účely
jsou vytvářeny skupiny, do kterých se mohou přidávat jednotliví uživatelé. V případě,
že se skupina stane populární, získá více fanoušků a její moc roste. Stejně tak
tomu bylo i v následujícím případě.
Země Nezemě
Komunita, o které pojednává tento článek, vznikla
v průběhu ledna roku 2007. Její název hovoří za vše: „“Israel” is not
a country! … … Delist
it from Facebook as a country!“ V roce 2008 měla tato skupina
kolem 48 000 členů, přes 120 850 příspěvků, 150 videí a více než 100
fotografií. Většina uživatelů, kteří se k této skupině přidali, byla proti Izraeli a
často se otevřeně hlásila k antisemitismu. Vzniklé diskuze zřejmě zapříčinil sám
Facebook tím, že v říjnu roku 2006 odstranil Palestinu ze seznamu zemí,
kde byla nahrazena Pásmem Gazy a Západním
břehem Jordánu. Někteří Palestinci v tu chvíli začali prohlašovat, že je
tímto krokem popíráno palestinské vlastnictví Starého Města Jeruzaléma a jeho
východní části. Facebook poté vrátil Palestinu zpět do seznamu států, což dalo
vzniku skupině, která byla proti opětovnému začlenění, a další neslavné skupině
s názvem „Izrael není země“. Níže je zobrazen růst počtu členů skupiny
během let jejího největšího rozmachu.
Mezi skupinami „Izrael
není země“ a „Palestina není stát“ jsme
mohli nalézt jisté odlišnosti. Předem můžeme říci, že rozdíly v oblasti
mezinárodního práva nebo legitimity zemí, nemají na elektronický svět žádný
vliv. Z našeho hledáčku vyřadíme také rozdíl ve velikosti těchto skupin,
přestože byl velmi výrazný (skupina „Palestina není stát“ měla asi o 93% méně
členů). Tím zásadním, co je od sebe odlišovalo, byl způsob, jakým se skupina
„Izrael není země“ používala. Původně totiž nevznikla kvůli reálnému chtíči
smazat Izrael ze seznamu. Byla jen součástí jakési Facebookové politiky. To se
ovšem změnilo ve chvíli, kdy se ke skupině připojilo více radikálních živlů.
První tisková zpráva o těchto
skupinách se objevila v novinách Toronto Star, kde autorka Antonia
Zerbisias mimo jiné uvedla, že „v případě Izraele jde o totální válku … slov“,
a kontaktovala Metta Hickse, tehdejšího vedoucího firemní komunikace Facebooku.
Díky jejímu článku bylo prokázáno, že Facebook věděl o skupině více než rok a
přesto nezasáhl.
Tato skupina přilákala více uživatelů Facebooku, rázem se změnila díky novým administrátorům a stala se právě výrazně proti-izraelskou a antisemitskou. Byla používána jako základna pro podporu obecně proti-izraelské nálady, ideologie obhajující zničení Židovského státu a především jako místo, kde mohly vznikat a prosperovat nové kampaně proti Izraeli.
Původně pouze protestní
skupina se tak stala oporou online nenávisti a zejména online antisemitismu.
Výsledkem byla na začátku roku 2008 významná pozornost, která jí byla věnována.
Dr. Andre Oboler, autor hlavního zdrojového materiálu a zároveň expert na
sociální média a online veřejnou diplomacii, poslal své vyjádření k této
skupině Globálnímu fóru pro boj s antisemitismem, přičemž zdůraznil její
využití apartheidové rétoriky a chytře využívaného popírání (polovina
prohlášení v úvodu této skupiny byla antisemitská a druhá byla navržena
tak, aby obvinění z antisemitismu mohla odrazit).
Později se na titulní
stránce časopisu The New York Jewish Week objevil termín „Antisemitismus 2.0“,
který vznikl v Jeruzalémském centru pro veřejné záležitosti (JCPA - Jerusalem
Center for Public Affairs). Zvláštní pozornost byla věnována chytrému zavedení
skupiny jako protirasistické, což dokázala i přesto, že útočila na Židovský
národ a zcela popírala právo Izraele na existenci.
Ne všechna pozornost,
která byla této skupině věnovaná v letech 2007–2008, ji ale ukazovala ve špatném světle.
Například hosteska Ala´a Ghosha z televizní show pro mládež na oficiální
palestinské televizi tuto skupinu dokonce pochválila, Facebook popsala jako
„nové bojiště mezi Araby a Izraelem“ a vyzvala diváky k tomu, aby se
přidali.
Dne 27. července 2008
převzaly Židovské internetové obranné síly (JIDF - Jewish Internet Defense Force)
nad skupinou „Israel is not a country“
kontrolu. Po převzetí z ní nepřetržitě odstraňovaly jednotlivé uživatele a
stránka byla smazána. Ve Velké Británii poté časopis The Telegraph vyzvedl celý
úkon titulkem „Facebook: Antisemitská skupina unesena Židovskými silami“.
Přestože JIDF skupinu
stále hlídají, zřízení nové je otázkou několika kliknutí. A tak navzdory snaze Židovských
internetových obranných sil vznikly po zrušení této stránky spousty dalších,
které převzaly původní anti-izraelské myšlenky. V názvech mnoha
z nich nebyla použita hesla
související s výše zmíněným konfliktem. Můžeme uvést několik příkladů:
„Izrael je režim apartheidů,“ „Izraelci obviňují lidi z antisemitismu
pokaždé, když někdo kritizuje Izrael,“ „Arabové jsou semité … Na rozdíl od
většiny Židů,“ „Používají holocaust k umlčení kritiky jejich vlastní
trestné činnosti“ apod.
I nyní lze na stránkách
Facebooku nalézt podobné skupiny. Počet jejich členů ovšem není příliš valný. Přestože
tedy tato internetová akce plná nenávisti, dá se říci, skončila, reálným světem
konflikt těchto národů otřásá stále. Podobně jako mince, má totiž i jejich
kousek světa dvě strany – dva různé úhly pohledu – a každý, kdo věří ve
vzájemné porozumění, věří slovy Přemysla Houdy v iluzi.
Fenomén „Forever“
Facebook není jediným
místem ve virtuální síti, kde se obdobné obsahy šířily a šíří. Dalšími stránkami,
potýkajícími se v minulosti s podobnými problémy, jsou například eBay
kvůli prodeji nacistických memorabilií a dalšího zboží podporujícího nenávist,
Google Earth nebo třeba Craigslist. Na rozdíl od Facebooku byla ale v těchto
případech vynaložena značná snaha o vyřešení
vzniklých problémů. Jak už víme, výše popsaný případ se začal řešit až po roce nečinnosti
Facebooku, který se nakonec zúčastnil především proto, aby ochránil svůj obraz
v očích široké veřejnosti, a to až pod jejím rostoucím tlakem. Tato
populární sociální síť si totiž, jak se zdá, osvojila jednání ve stylu
„hands-off“ svého tvůrce Marka Zuckerberga, který zastává způsob samostatného
řešení uživateli. Facebook si zkrátka svůj výjimečný postoj drží v každé
situaci.
Zdroje:
No comments:
Post a Comment