“Water, water everywhere, nor any drop to drink“

Globální problém_­­?

Nedostatek vody je jedním z hlavních problémů současnosti. I když se nás tento problém přímo netýká, neznamená to, že neexistuje. Distribuce vody je značně nerovnoměrná a 9 zemí světa zaujímá téměř 60 % veškerých zásob a nejvíce lidí samozřejmě žije tam, kde je vody nejméně. Největším problémem v dnešní době je nedostatek vody pitné. 97 % veškeré vody představuje mořská voda, kterou nelze pít a ani ji nelze využít v průmyslu či zemědělství. Musíme rovněž vzít v úvahu, že z toho, co nám zbylo, a není toho mnoho, jsou ještě dvě třetiny těchto zásob v podobě ledovců a dlouhodobé sněhové pokrývky. Abychom si mohli tento globální problém lépe představit, vezměme si vzorek celé světové populace, tedy 7 bilionů lidí. Z tohoto počtu podle World Heatlh Organisation 800 milionů lidí nemá přístup k pitné vodě, 2,5 bilionů žije ve velmi špatných hygienických podmínkách a 1,4 milionů dětí zemře každý den na průjem způsobený bakteriemi ze znečištěné vody. Další bilion lidí je podvyživených, kvůli nedostatku vody k pěstování plodin a takto bychom mohli pokračovat do nekonečna. [1] [4]

Zdroj: [1]

Najdeme řešení společně

Zmíněný problém není žádnou novinkou a jak mezinárodní a neziskové organizace, tak vlády se s ním potýkají dlouho, ať už více či méně úspěšně v podobě zavádění různých podpůrných programů. Nedostatkem těchto programů ale je, že jejich cíle jsou globální, a tudíž v každé z chudých zemí mají odlišný účinek.  Novinkou poslední doby je využití kolektivní inteligence při řešení tohoto problému. Vědci se totiž domnívají, že požadovaného cíle zpřístupnění vody a „spasení lidstva“ nelze dosáhnout hned, ale že se musí jednat postupně. Nejdříve je nutné problém alespoň řádně specifikovat a vyčíslit. Dnešní svět se mění neskutečnou rychlostí a získat přesné a aktuální informace, jako jsou např. přesné množství rezerv pitné vody, je téměř nemožné a proto se ochránci vody rozhodli využít trendu kolektivní inteligence. Definic kolektivní inteligence je v současnosti nepřeberné množství, jako příklad může sloužit definice Piera Lévyho, který vysvětluje, že se jedná o  „formu univerzálně distribuované inteligence, konstantně zdokonalované, koordinované v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností“. Zjednodušeně řečeno – víc hlav víc ví. [3]

Krok za krokem

Jak se tedy s tímto problémem vypořádat? Vědci z neziskové organizace nazývané International Water Association (dále IWA) se inspirovali velice úspěšným projektem Wikipedie a vyvinuli on-line platformu, kterou nazvali WaterWiki, která je dostupná od léta 2010 na internetových stránkách www.iwawaterwiki.org. IWA Publishing a patří mezi jedno z největších vydavatelství publikující zprávy a výzkumy spojené s vodou. Snaží se vyhledat profesionály z tohoto oboru a začlenit je do svých řad. WaterWiki pomocí kolektivní inteligence zainteresovaných lidí umožní sdílet informace, prováděné výzkumy a relevantní data k dalšímu spolupodílení se na obsahu a jeho adaptaci. Autoři tvrdí, že se také jedná o možnost, jak spojit vyspělé země se zeměmi rozvojovými na rozdíl od jiných podobných projektů, které jsou pod správou UNESCO a zaměřují se jen na vývoj v rozvojových státech.

Zdroj: [2]

Nová „vodní“ komunita

Zdroj: [2]

IWA WaterWiki je jednou z možností, jak se vypořádat s problémem nedostatku disponibilních a relevantních dat a funguje jako portál, který je přístupný každému, kdo po jednoduché registraci může přispívat články, přidávat komentáře a komentovat a upravovat příspěvky jiných uživatelů. K registraci je zapotřebí zvolit uživatelské jméno, vyplnit e-mailovou adresu a oblast či problematiku, o kterou se zajímáte. Tyto internetové stránky se zabývají všemi různými oblastmi problematiky spojené s vodou od disponibilní zásoby a obnovitelných zdrojů až po zemědělství a problematiku spojenou s povodněmi. Celkový počet témat je 25. Jak sami autoři uvádějí, nabízejí více než samotná wikipedie, jelikož úpravy článků a komentáře nelze provést anonymně, je možné každou změnu snadno identifikovat a lépe monitorovat. Další přínosnou charakteristikou WaterWiki je možnost vytvoření si profilu organizace, pro kterou registrovaný uživatel pracuje, uvést její hlavní funkce a sdílet informace WaterWiki i přes vlastní internetové stránky organizace. Takto se informace dále šíří do světa. Všechny příspěvky a články by měly být psány v anglickém jazyce. Na stránkách nechybí ani fórum, možnost odběru RSS feedů a novinek z vodního světa. Organizace je i značně aktivní na sociálních médiích jako je FaceBook, Twitter, Pinterest a ostatní. [2]

Zdroj: [2]

Tento vynález není až tak přelomový jako Wikipedie, FaceBook nebo Instagram samotný, i když se jimi značně inspiroval. Jde spíše o příklad, jak lze nová média využít pro dobrou věc a že se v dnešní době nemusí jednat jen o sdílení obrázků typu, co jsem měl dnes k večeři. Otázkou ovšem zůstává, jak už to u podobných obsahů tvořených pomocí kolektivní inteligence bývá - do jaké míry budou informace sdílené na WaterWiki relevantní, když může přispívat téměř kdokoliv. Možná by stálo za zvážení, zda zavést přísnější kontroly registrace nebo ověřování uživatelů, ale tím by mohla být narušena celková vize samotného projektu, jehož motto je „všichni všem“. Carolina Figuere, zástupkyně pro komunikaci a rozvoj, na konferenci Infopoverty World Conference 2012 podotkla, že je spousta zmíněných témat opomíjena, a proto tato platforma může alespoň zajistit, že diskutované problémy utkví lidem v paměti a opravdu se začnou časem řešit.

Zdroje:

[1] Diggle, T. (2013). Water: How collective intelligence initiatives can address this challenge. Foresight : The Journal of Futures Studies, Strategic Thinking and Policy, 15(5), 342-353. Dostupné na doi:http://dx.doi.org/10.1108/FS-05-2012-0032.

[2] IWA WaterWiki. (2014). About us. Dostupné na http://www.iwawaterwiki.org/xwiki/bin/view/About/WebHome

[3] Lévy, P. (1999). Collective Intelligence: Mankind´s Emerging World in Cyberspace. ISBN-10: 0738202614.

[4] OECD. (2010). Innovative Financing Mechanisms for the Water Sector, OECD Studies on Water. OECD Publishing. Dostupné na http://www.oecd.org/environment/resources/water.htm.