Second Screen - fenomén
"druhé obrazovky"
Představa masové
společnosti jako široké skupiny konzumentů jednoho mocného média patří již
dávno minulosti. Stále častěji se můžeme setkat s jevem, kdy televizní divák na
místo soustředění se na televizní vysílání se u obrazovky věnuje něčemu jinému.
Médium jakožto kulisa fungovalo odjakživa, tedy samozřejmě do té míry, do jaké
to jeho vlastní podstata umožňovala. ( Například u čtení knihy lze jen těžko
žehlit). Televize a rozhlas tuto kulisu pro vykonávání jiné činnosti vytváří dokonale.
Až do rozmachu internetu a rozšíření příslušných technologií šlo převážně o
mechanické úkony typu žehlení, úklidu apod. Současné užití rozhlasu a televize
je prakticky nemožné, zatímco vyřizování emailů či chatování na facebooku pomocí
tabletů se stalo běžnou součástí každodenního života.
Článek nazvaný
" Second Screen und Social-Media-Nutzung" z únorového čísla tematicky
zaměřeného periodika Media Perspektiven na základě výsledků dostupných výzkumů
poskytuje o této problematice řadu zajímavých informací .
Autorem článku
je Dr. Uli Gleich, profesor na Institut für Kommunikationspsychologie,
Medienpädagogik und Sprechwissenschaft der Koblenz-Landau, jenž se problematice
nových médií dlouhodobě věnuje. Autor se snaží popsat rozložení jednotlivých
aktivit na tzv. druhé obrazovce ve vztahu k různým skupinám uživatelů, k čemuž
mu slouží výsledky rozsáhlých německých i zahraničních průzkumů. Jedná se
především o výzkumy kvantitativní, kdy se počet dotazovaných pohybuje většinou
mezi 1000 - 1500.
Výzkumy sledují
několik proměnných. Jednou z nich je to, jaká média jsou nejčastěji paralelně
užívána.
Z výsledků ankety z roku 2013 vyplývá, že
průměrný Němec tráví 394 minut denně ve společnosti nějakého média vybaveného
obrazovkou, například u televize, na internetu, prohlížením teletextu či hraním
videoher. Paralelní užívání více médií vybavených obrazovkou označilo 34%
dotázaných jako časté, 18% tuto aktivitu provozuje občas a 16% zřídka.
Nejčastěji dotazovaní uvádějí kombinaci televize a internetu. A jaká konkrétní
zařízení plní funkci druhé obrazovky? Nejoblíbenější je kombinace televize a
laptopu, jen o něco nižší čísla vykazují chytré telefony a tablety. Za ideální
druhou obrazovku považuje nadpoloviční většina dotazovaných tablet, a to zejména
z důvodu rozměrů a snadné ovladatelnosti. Tuto skutečnost potvrzuje i výsledek
ankety mezi uživateli tabletů z USA, z níž vyplývá, že 63% uživatelů tabletů
používají coby "doprovodné médium" televizi, následovanou rádiem s
27% a pouhých 10% si v průběhu práce na tabletu čte časopisy či
noviny.
Předmětem
zkoumání je také pozornost, kterou příslušným médiím věnujeme.
Další proměnnou je pak druh činnosti, kterou
na tzv. druhé obrazovce dotazovaní provozují. Přes 63% uvedlo jako nejčetnější
činnost psaní a čtení emailů, 51%
komunikaci na sociálních sítích, 49% dotazovaných na internetu hledá
informace k TV pořadům. 42% provozuje online nakupování a informuje se o
produktech nabízených ve vysílání. Aktivitu na sociálních sítích související
přímo s obsahem vysílání připouští zhruba čtvrtina dotazovaných, v nižších
věkových kategoriích je pak číslo ještě vyšší.
Zajímavé je v
tomto kontextu srovnání výsledků v Německu s výsledky z ostatních zemí.
Aktivity na sociálních sítích související s televizním vysílání činí v Německu
ve skupině mladších diváků ve věku 13 - 30 let pouze 31%, zatímco v Rusku a
Velké Británii 39%, v USA 44% a v Brazílii dokonce 58%. Nabízí se otázka, zda výsledky nesouvisí se
sledovaností televize v jednotlivých zemích.
Aktivita na sociálních
sítích a její návaznost na televizní vysílání přímo souvisí i s typem pořadu.
Soutěžní pořady a talkshow vykazují vyšší reflexi na sociálních sítích. Na
příkladu švédské talkshow "Hübinette" je podrobně zkoumán vztah
vysílání a těchto aktivit. V rámci výzkumu bylo po dobu vysílání, tedy asi 3
měsíců, podrobeno analýze více než 2300 tzv. tweetů. Z výsledků vyplývá, že v
průběhu vysílání počet tweetů výrazně
narůstá, přičemž dvě třetiny z nich jsou obecné komentáře a otázky, 22% tvoří
tzv. retweety a zbytek přímé adresované zprávy. Celá jedna pětinu ze zkoumaného
počtu tweetů byla odeslána pouhými deseti účastníky diskuse. Zbytek příspěvků
připadal na téměř 800 přispěvatelů.
Ovšem reflexe na
sociálních sítí nabízí i možnost zkoumání postojů na základě obsahové analýzy
reakcí diváků. Zde Gleich odkazuje k jiné studii týkající se politické
talkshow. Hlavním cílem tohoto sledování bylo zjištění poměru zpráv
vztahujících se přímo k vysílání a příspěvků, v nichž divák prezentuje především
sebe a své názory. Výsledky ukazují,
že zatímco u politických diskusních
pořadů převažují výrazně komentáře týkající se vysílání, u zábavných pořadů
jsou čísla vyrovnaná.
Jaké jsou ale
důvody, aby jedinec věnoval pozornost více médiím současně a ještě sdílel své zážitky
s ostatními pomocí internetu?
Profesor Gleich
sleduje dva druhy motivací, proč lidé takové věci dělají. První motiv nazývá
motivem "utilitaristickým", což znamená, že člověk užívá druhé médium
k tomu, co je mu prospěšné. Například získává dodatečné informace k vysílaným
obsahům, vyřizuje emaily, objednává zboží apod. Motivaci k interakci s
ostatními diváky na sociálních sítích pak řadí do kategorie "Hedonistické",
neboť důvodem k takovému jednání shledává radost z intenzivnějšího prožitku. To
potvrzují i uvedené výpovědi dotazovaných, kteří se ve většině shodli na tom,
že sdílení obsahů ( komentářů, zpráv, odkazů apod.) vztahujících se k
televizním pořadům na sociálních sítích dělá samotné sledování zábavnějším.[1]
Méně rozsáhlá,
ale přesto zajímavá studie monitoruje situaci i v České republice.
Výsledky průzkumu z roku 2012, jehož cílem
bylo zjistit, v jaké míře se paralelnímu užití médií věnují tuzemští majitelé
chytrých telefonů ukázal, že celkově jsou v tomto ohledu v ČR aktivnější ženy. Nejčastěji
se věnují psaní SMS zpráv (74%) a telefonování (58%), zejména během sledování
televize, u rozhlasu jsou čísla o něco nižší. Muži se výše zmíněným činnostem
věnují v průměru o 20% méně. Aktivnější
jsou ženy i na sociálních sítích (35%), oproti mužům (20%).
A jaká je
situace z hlediska věkové segmentace? Obecně aktivnější v komunikaci formou SMS
je mladší generace do 24 let, lidé nad 55 let naopak častěji volají.
Vyhledávání
informací na internetu o produktech či službách, o nichž se dozvěděli z médií,
se zejména během čtení novin a časopisů věnuje nejvíce lidí z věkové kategorie
45 - 55 let. Mladší tak činí zejména v doprovodu televize. [2]
Využitelnost
výsledků výše popsaných výzkumů lze vidět především na poli marketingové
komunikace. Vhled do návyků a potřeb uživatelů umožní lépe uzpůsobit reklamní
sdělení, zacílit informace o produktech a službách a usnadnit potenciálním
zákazníkům uspokojit jejich potřeby.
Media Perspektiven je odborný časopis
věnující se mediální problematice. Zabývá se především průzkumem mediálního
trhu a jeho analýzou. Vychází od roku 1970 ve Frankfurtu nad Mohanem v SRN.
Patří pod mediální koncern ARD, respektive jeho oddělení pro reklamu a
marketing.
.Autor: Ondřej Fišer
[1] GLEICH, Uli. Second Screen
and Social-Media-Nutzung. [online]. 2014, č. 2
[cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.media-perspektiven.de/uploads/tx_mppublications/02-2014_Fodi.pdf
[2] PROCHÁZKOVÁ, Petra. Co vše
lidé dělají s telefony u sledování jiných médií. In: [online]. [cit.
2014-04-10]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2012/11/co-vse-lide-delaji-s-telefony-u-sledovani-jinych-medii/#.U0ZrTFfn3QN
No comments:
Post a Comment