Podoby kolektivní inteligence

Kolektivní inteligence je koncept opěvující ideu svobodného sdílení vědomostí a zkušeností, kterémuž má sloužit neomezený prostor internetu. Může ale tato idea fungovat i mimo nová média?

Proč by ne? Jistě, prostor je omezenější, ale rámcový obsah může zůstat zachován. Zůstaňme ale nachvíli v mělčinách českého internetu. Kolektivní inteligence, to už dávno není jen tolik oslavovaná i zatracovaná Wikipedia. Sdílet se vedle znalostí dají také zkušenosti, či obyčejné názory. O názory na filmovou produkci se můžete v českých končinách podělit na webu Československé filmové databáze. Zkušenosti s těhotenstvím i mateřstvím nasdílíte na Mimibazaru, reference na pedagogy i podklady k tzv. studiu naleznete na Primátovi. Má to své výhody. Zejména pro ty z nás, kteří je potřebují. Protože logickou oklikou lze nabýt dojmu, že „kdo to tam vkládá, ten to nepotřebuje“. Jenže možná zase potřebuje něco jiného. A pak se najdou tací, kteří zkrátka potřebují všechno. Není na tom nic odsouzeníhodného. Naopak, stále častěji se objevují názory, že jen hloupý by toho nevyužil.

Kolektivní inteligence studentů však nekončí ani nezačíná jen u internetu (berte prosím studenty pouze za blízký ilustrační příklad). Již ze školních lavic známe poradní instituci nápovědy. Co bych neporadil, když si tím sám neuškodím, že? A komu to vadí? Varovná slova pedagogů o chybovosti a nevěrohodnosti takových zdrojů známe všichni nazpaměť. Otázkou je nyní spíš to, jestli si vůbec někdo může dovolit tento pramen informací opomenout.

Ekonomie myšlení totiž nemusí být nutně vždy jen o tom, že víc hlav víc ví. Někdy může jít i jinými cestami. Ilustrační příklad: Na počátku bylo prosté vyhodnocení situace - „Heleď, jak tak na tebe koukám, jsme si celkem podobní. Mohli bychom za sebe chodit na zápočty.“ Geniálně jednoduché zejména u oborů, kde se studenti počítají ve stovkách. Ušetří to čas, učíte se jen polovinu zápočtů, zato se však každého účastníte nadvakrát (aneb opakování matka moudrosti). Dozory provádějící legitimaci se obměňují a vše probíhá jen kontrolou indexu či identifikační karty (jak taky jinak, očipování studentů se kupodivu stále nepraktikuje).

Je to inteligentní i kolektivní. Nové metody, staré metody. Nové technologie, staré technologie. Nová média, stará média. Nic nového.