Sunday, April 20, 2014

Jsem kreativní a „in“, mám Instagram/Flickr!


„Hurá, mám Flickr/Instagram a konečně mohu sdílet všechny své fotky, které považuji jen za trochu umělecké!“ Je pravdou, že takto mnohdy snahy o zřízení profilu na těchto médiích mohou vypadat, nicméně někteří lidé si profil zřizují jen pro svou osobní potřebu inspirace. V tomto článku bych se chtěla zabývat právě fenoménem produsage zaměřeného na Flickr a Instagram.  

















Loga Flickru a Instagramu 











(Zdroj: Flickr - http://www.key2unlock.com; 
Instagram - www.gwdhumanesociety.org/2014/01/16/were-on-instagram/#.U1PlEvl_slQ)


Na začátku si je potřeba připomenout jeden fakt, který je esenciálním poznatkem novodobých médií. A sice, že se změnil nejen obsah mediálních textů, ale především došlo ke změně povahy spotřeby a s tím souvisejícího vývoje médií. Obecně se dá říci, že charakteristika publika byla od základů změněna.  Podle Axela Brunse, jenž v současnosti působí jako docent na Queensland University of Technology v australském Brisbane a o jehož výzkumy se celý tento článek opírá, je produsage složenina dvou slov – product (výroba) a usage (užívání). Tento fenomén je pak spojen s tím typem tvorby, který v podstatě odkazuje uživatele na určitý typ prostředí, a to on-line prostředí. Typickým zástupcem takovéto atmosféry je Wikipedie, prostředí blogů a jejich vzájemné vztahy, či open-source softwary (takový typ softwaru, jenž má otevřený zdrojový kód, např. Wordpress, GIMP, či Moodle).

 Kniha Axela Brunse – Blogs, Wikipedia, Second Life and Beyond -  ve které poprvé představil pojem produsage.
(Zdroj: produsage.org/node/31)

V podstatě se můžeme bavit o tom, že uživatelé jsou produktivní a vytvářejí nový obsah, který posléze učiní přístupným pro všechny (anyone can edit; projekty jsou vedeny uživateli nebo jsou do nich zapojeni hlavní přispěvatelé). Ke zpracování tohoto obsahu jsou tak zapojeni všichni a toto zapojení se tak stává společným úsilím - pracují dohromady a vytváří tvůrčí obsah (využití a výroba jsou stále více vzájemně propojeny). Společné úsilí nemusí být dáno pouze jednoduchou rovnicí uživatel-uživatel, ale může se jednat o spojení s institucionálními partnery; či tito uživatelé mohou vystupovat ve flexibilních rolích s různou intenzitou nebo pak ve vlastní organizaci (nejčastěji to bývají nestabilní či hierarchické komunity). Tyto artefakty, nebo chcete-li výrobky, jsou nedokončené, protože jsou neustále obměňovány v menším či větším rozsahu. Právě zde vede interaktivní vývoj k revizím, které mají potenciál se větvit do různých směrů. Pokud jsou tyto artefakty produkovány v alternativních licencích k autorským právům, spolupráce na autorství je pak stanovena podle dobrovolných přispěvatelů ve spolupráci s profesionálními vývojáři. V tomto případě pak vzniká tradiční řetězec hodnot, který může vypadat např. takto:

(Zdroj: creativeindustries.qut.com)

Právě tyto řetězce jsou postaveny na základních pilířích, a sice že produkty existují pouze v samostatně oddělených verzích a vše je na výrobcích, aby se rozhodli, kdy bude daný produkt zveřejněn. Distribuce těchto výrobků je pak dále kontrolována výrobci a distributory, avšak nikoliv spotřebiteli.  Tito spotřebitelé jsou relativně izolováni, pouze výrobci mají přístup k celé komunitě. A konečně, celé jádro podnikání spočívá v prodeji výrobků chráněných autorským právem.

Na druhou stranu, v prostředí, kde hlavní tón udává spotřebitel, již delší dobu tyto výše popsané pilíře neplatí. Implementované příklady, které výše zmíněné vyvracejí: nejnovější aktualizace jsou vždy ihned dostupné (např. open source software či Wikipedia). Obsah daných zdrojů je k dispozici pro přímý on-line přístup, to pak tedy znamená, že uživatelé se stávají výrobci a internet pak zastupuje distributora. Spotřebitelé se sdružují společně do zájmových či developerských skupin. A v neposlední řadě, pravé jádro podnikání pak spočívá v poskytování služeb s přidanou hodnotou kolem volně dostupného obsahu. V produsage sféře nenajdeme žádné zásadní dělení mezi výrobce, distributory a spotřebitele.   

Ale podívejme se nyní na dva velikány současného sdílení fotek: Flickr, stejně jako Instagram se vyznačuje tím, že nabízí uživatelům tzvn. life-storage (tedy jakousi „úschovnu života“). V podstatě se jedná o to, že konkrétní uživatel vystavuje své fotografie a má k nim neomezený přístup. Obecně se dá říci, že v těchto fotografiích je zachycen celý jeho život. Jak Flickr, tak Instagram umožňují sdružování lidí s podobnými zájmy do fotografických skupin, kde si mohou vyměňovat své názory na danou problematiku (jako je např. místo pořízení fotografie, detaily použité techniky aj.). Na Flickru je pak dále možné se spolupodílet na vytváření obsahu – tedy účastnit se jakýchsi komunitních akcí on-line. Tyto komunity se navzájem ovlivňují tím, že si recipročně upravují svá díla (proto je Flickr primárně vnímán jako prostor pro sdílení nejen kvalitních fotografií, ale i obrázků). Co je však zajímavé a na co upozorňuje i samotný autor produsage, komunity podílející se na utváření obsahu reprezentují dva tábory. Jedním z nich je jakási kolaborativní snaha o produsage obsahu. Druhou je pak snaha o produsage těchto metadat, jenž slouží ke strukturalizaci daného obsahu. 

Generace C
(Zdroj: http://www.leader-values.com/wordpress/?p=3550)

Závěrem je potřeba se zamyslet i nad následným vývojem produsage a to nejen v relaci k Instagramu či Flickru. V současné době se jev produsage stává velice rozšířeným a to v různých podobách (např. jako Web 2.0 či social softwares). Z toho tedy vyvstávají nová paradigmata (jako bylo popsáno výše), ale i nové generace, např. Generation C, které se soustředí na obsah (c značí content, neboli obsah). Toto vše představuje fundamentální články pro vývoj nové společnosti, u které v současné době není příliš jasné, jak se bude vyvíjet. Studie naznačují, že se může jednat o pohyb od současné kategorie občanů – spotřebitelů směrem ke kategorii občanů- uživatelů demokracie. Proto je již nyní potřeba pro inovativní vzdělávání na poli již výše zmíněné Generace C, která bude zahrnovat tzv. vzdělávání podle 4C. V rámci tohoto programu by se měly navýšit učící kapacity jednotlivých spotřebitelů o následující: creative, collaborative, criticial, communicative (hovoříme tedy o tom, že tito spotřebitelé by měli být kreativní, spolupracující, měli by mít kritické myšlení a být komunikativní).

Popis rozdílů mezi Webem 1.0 a 2.0.
(Zdroj: http://electronicportfolios.com/web2/class/index.html)


Social Software
(Zdroj: http://phase2.com/blog/?p=422)


Lenka Poskerová



No comments:

Post a Comment