„Hurá, mám Flickr/Instagram a konečně mohu sdílet všechny
své fotky, které považuji jen za trochu umělecké!“ Je pravdou, že takto mnohdy
snahy o zřízení profilu na těchto médiích mohou vypadat, nicméně někteří lidé si
profil zřizují jen pro svou osobní potřebu inspirace. V tomto článku bych
se chtěla zabývat právě fenoménem produsage zaměřeného na Flickr a Instagram.
Loga Flickru a Instagramu
(Zdroj: Flickr - http://www.key2unlock.com;
Instagram - www.gwdhumanesociety.org/2014/01/16/were-on-instagram/#.U1PlEvl_slQ)
Na začátku si je potřeba připomenout jeden fakt, který je
esenciálním poznatkem novodobých médií. A sice, že se změnil nejen obsah
mediálních textů, ale především došlo ke změně povahy spotřeby a s tím souvisejícího
vývoje médií. Obecně se dá říci, že charakteristika publika byla od základů
změněna. Podle Axela Brunse, jenž v současnosti působí
jako docent na Queensland University of Technology v australském Brisbane
a o jehož výzkumy se celý tento článek opírá, je produsage složenina dvou
slov – product (výroba) a usage (užívání). Tento fenomén je pak
spojen s tím typem tvorby, který v podstatě odkazuje uživatele na
určitý typ prostředí, a to on-line prostředí. Typickým zástupcem takovéto
atmosféry je Wikipedie, prostředí blogů a jejich vzájemné vztahy, či
open-source softwary (takový typ softwaru, jenž má otevřený zdrojový kód, např.
Wordpress, GIMP, či Moodle).
(Zdroj: produsage.org/node/31)
V podstatě se můžeme bavit o tom, že uživatelé jsou
produktivní a vytvářejí nový obsah, který posléze učiní přístupným pro všechny
(anyone can edit; projekty jsou
vedeny uživateli nebo jsou do nich zapojeni hlavní přispěvatelé). Ke zpracování
tohoto obsahu jsou tak zapojeni všichni a toto zapojení se tak stává společným
úsilím - pracují dohromady a vytváří tvůrčí obsah (využití a výroba jsou stále
více vzájemně propojeny). Společné úsilí nemusí být dáno pouze jednoduchou
rovnicí uživatel-uživatel, ale může se jednat o spojení s institucionálními
partnery; či tito uživatelé mohou vystupovat ve flexibilních rolích s různou
intenzitou nebo pak ve vlastní organizaci (nejčastěji to bývají nestabilní či hierarchické
komunity). Tyto artefakty, nebo chcete-li výrobky, jsou nedokončené, protože
jsou neustále obměňovány v menším či větším rozsahu. Právě zde vede
interaktivní vývoj k revizím, které mají potenciál se větvit do různých
směrů. Pokud jsou tyto artefakty produkovány v alternativních licencích
k autorským právům, spolupráce na autorství je pak stanovena podle
dobrovolných přispěvatelů ve spolupráci s profesionálními vývojáři. V tomto
případě pak vzniká tradiční řetězec hodnot, který může vypadat např. takto:
(Zdroj: creativeindustries.qut.com)
Právě tyto řetězce jsou postaveny na základních pilířích, a
sice že produkty existují pouze v samostatně oddělených verzích a vše je
na výrobcích, aby se rozhodli, kdy bude daný produkt zveřejněn. Distribuce
těchto výrobků je pak dále kontrolována výrobci a distributory, avšak nikoliv
spotřebiteli. Tito spotřebitelé jsou
relativně izolováni, pouze výrobci mají přístup k celé komunitě. A
konečně, celé jádro podnikání spočívá v prodeji výrobků chráněných
autorským právem.
Na druhou stranu, v prostředí, kde hlavní tón udává
spotřebitel, již delší dobu tyto výše popsané pilíře neplatí. Implementované příklady, které
výše zmíněné vyvracejí: nejnovější aktualizace jsou vždy ihned dostupné (např.
open source software či Wikipedia). Obsah daných zdrojů je k dispozici pro
přímý on-line přístup, to pak tedy znamená, že uživatelé se stávají výrobci a
internet pak zastupuje distributora. Spotřebitelé se sdružují společně do
zájmových či developerských skupin. A v neposlední řadě, pravé jádro
podnikání pak spočívá v poskytování služeb s přidanou hodnotou kolem
volně dostupného obsahu. V produsage
sféře nenajdeme žádné zásadní dělení mezi výrobce, distributory a spotřebitele.
Ale podívejme se nyní na dva velikány současného sdílení
fotek: Flickr, stejně jako Instagram se vyznačuje tím, že nabízí uživatelům
tzvn. life-storage (tedy jakousi „úschovnu
života“). V podstatě se jedná o to, že konkrétní uživatel vystavuje své
fotografie a má k nim neomezený přístup. Obecně se dá říci, že v těchto
fotografiích je zachycen celý jeho život. Jak Flickr, tak Instagram umožňují
sdružování lidí s podobnými zájmy do fotografických skupin, kde si mohou
vyměňovat své názory na danou problematiku (jako je např. místo pořízení
fotografie, detaily použité techniky aj.). Na Flickru je pak dále možné se
spolupodílet na vytváření obsahu – tedy účastnit se jakýchsi komunitních akcí
on-line. Tyto komunity se navzájem ovlivňují tím, že si recipročně upravují svá
díla (proto je Flickr primárně vnímán jako prostor pro sdílení nejen
kvalitních fotografií, ale i obrázků). Co je však zajímavé a na co upozorňuje i
samotný autor produsage, komunity
podílející se na utváření obsahu reprezentují dva tábory. Jedním z nich je
jakási kolaborativní snaha o produsage
obsahu. Druhou je pak snaha o produsage
těchto metadat, jenž slouží ke strukturalizaci daného obsahu.
Generace C
(Zdroj: http://www.leader-values.com/wordpress/?p=3550)
Závěrem je potřeba se zamyslet i nad následným vývojem produsage a to nejen v relaci k Instagramu
či Flickru. V současné době se jev produsage
stává velice rozšířeným a to v různých podobách (např. jako Web 2.0 či social softwares). Z toho tedy
vyvstávají nová paradigmata (jako bylo popsáno výše), ale i nové generace,
např. Generation C, které
se soustředí na obsah (c značí content, neboli obsah). Toto vše představuje fundamentální
články pro vývoj nové společnosti, u které v současné době není příliš
jasné, jak se bude vyvíjet. Studie naznačují, že se může jednat o pohyb od
současné kategorie občanů – spotřebitelů směrem ke kategorii občanů-
uživatelů demokracie. Proto je již nyní potřeba pro inovativní vzdělávání na poli
již výše zmíněné Generace C, která bude zahrnovat tzv. vzdělávání podle 4C. V rámci
tohoto programu by se měly navýšit učící kapacity jednotlivých spotřebitelů o
následující: creative, collaborative, criticial, communicative (hovoříme tedy o tom, že tito spotřebitelé by měli být kreativní, spolupracující, měli by mít kritické myšlení a být komunikativní).
Popis rozdílů mezi Webem 1.0 a 2.0.
(Zdroj: http://electronicportfolios.com/web2/class/index.html)
Social Software
(Zdroj: http://phase2.com/blog/?p=422)
Lenka Poskerová
No comments:
Post a Comment