Monday, April 14, 2014

Máme věřit blogerům?

Tento příspěvek vychází z článku Doing the right thing online: a survey of bloggers’ ethical beliefs and practices od autorů Mark Cenite, Benjamin H. Detenber, Andy W.K. Koh, Alvin L.H. Lim and Ng Ee Soon.
 
Studie zkoumá etické přesvědčení a praktiky různých skupin blogerů prostřednictvím celosvětového webového průzkumu. Stratifikovaný záměrný výběr vzorku 1224 blogerů poskytl informace o jejich zkušenostech s blogováním, blogovacích návycích a demografických rozdílech. Zjišťovali se jejich názory na čtyři etické zásady: pravdomluvnost, citování zdrojů, odpovědnost a minimalizaci škod.  Výzkum ukazuje, že se blogeři liší z hlediska toho, kdo jsou a co dělají na svých blozích. Kromě toho, byly zaznamenány významné rozdíly v rozsahu, v jakém hodnotí a dodržují zmíněné čtyři zásady. Například, obě skupiny věří, že odkazování na zdroje je nejdůležitějším a povinnost zodpovídat se naopak nejméně důležitým principem. Výzkumníci navrhli etický kodex blogování, a tato studie zjistila, že blogeři sami takovýto kodex podporují.
 
 
Blogy se rozšířily díky technologickému pokroku v 21. století. Jakmile weblogy a blogy získaly čtenost a vliv, vyvstaly také otázky ohledně etické zodpovědnosti jejich autorů. Otázkou je, jaké povinnosti si blogeři myslí, že mají a do jaké míry jednají podle svých etických přesvědčení. Odpovědi na tyto otázky mohou do značné míry záviset na účelu, k jakému si myslí, že jejich blogy slouží. Některé blogy jsou vyjádřením osobních názorů a pocitů a jsou určeny pro malé publikum. Jiní blogeři naopak usilují o dosažení vysoké sledovanosti a můžou mít různé pohledy na etické otázky.
 
 
Vzhledem k tomu, že se etické problémy mohou lišit v závislosti na typu blogu, byla v tomto výzkumu důležitá přesná klasifikace blogů.
Blog lze obecně charakterizovat jako často modifikovanou webovou stránku, jejíž datované záznamy jsou uvedeny v obráceném chronologickém pořadí. Jinými slovy, blogy jsou definovány strukturou, ne obsahem, který se výrazně liší jeden od druhého – jak motivací, tak délkou příspěvků, frekvencí vkládání příspěvků i funkcí.
Blogy dále můžeme dělit na osobní blogy, jako jsou elektronické deníky a novinářské blogy zaměřené na zpravodajství a komentáře.
V této studii autoři rozlišovali osobní blog, což je blog, který autor udržuje jako on-line deník, se zaměřením na své vlastní každodenní události a zážitky. Druhá kategorie jsou neosobní blogy – ty jsou definovány jako protiklad k blogům osobním – zaměřují se na oblasti jako je politika, obchod, zábava nebo technologie. Mezi osobními a neosobními blogery mohou být rozdíly v přístupu k etice blogování, které jsou předmětem tohoto výzkumu.
Blogy se staly součástí zpravodajských zdrojů, což vyvolává otázku, zda se na ně vztahuje žurnalistická etika. Výzkumníci zkoumali etické zásady potenciálně relevantní pro blogování, z nichž byly identifikovány čtyři základní etické principy: pravdomluvnost, odpovědnost, minimalizace škod a odkazování na zdroje. Všechny jmenované jsou důležitými žurnalistickými etickými principy. Pravdomluvností se myslí poctivost, spravedlnost a úplnost při podávání zpráv. Odpovědnost znamená být odpovědný za důsledky svého jednání a vyhýbání se střetu zájmů. Etický princip minimalizace škod je základem otázky zahrnující soukromí, důvěryhodnost, braní ohledů na pocity ostatních a respektování rozmanitostí nebo znevýhodněných skupin. Odkazování na zdroje vyžaduje vyhýbání se plagiátorství, ctění práva duševního vlastnictví a přiznání zdroje informací.
 
 
Metoda:
Jako vhodná metoda pro tuto studii byl vybrán webový průzkum, díky němuž bylo nejsnazší navázání kontaktu s blogery, kteří jsou z definice pravidelní internetoví uživatelé. Také vzhledem k jeho rychlosti, nízkým nákladům a účinnosti ve srovnání s jinými metodami průzkumu. Kromě toho může tento typ výzkumu zajistit anonymitu, což je důležité, pokud se jedná o citlivých tématech, jako je etika.
 
 
Vzorek:
Účastníky tohoto výzkumu byli blogeři z celého světa. Bylo nutné, aby jejich blog byl aktivní, obsahoval kontaktní e-mailovou adresu a byl veden převážně v angličtině. Dále ho musel psát jediný autor a nesměl být užíván k jiným účelům než k blogování.
Hlavní ukazatele hodnocení blogerů byli věk, pohlaví, národnost, povolání a úroveň vzdělání. Kromě toho byly hodnoceny zkušenosti a návyky blogerů.
Ze vzorku 1224 blogerů, byla více než polovina z nich muži (51%) a nejvíce jich bylo ve věku 30 let nebo méně (65%). Jeden ze tří byl student (33%) a většina z nich byla dobře vzdělaných. Většina z nich byla z USA (65%). Ze vzorku bylo 892 účastníků (73%) osobních blogerů a 332 (27%) bylo neosobních blogerů. Mezi těmito dvěma skupinami byly významné rozdíly, zejména pokud jde o věk, vzdělání, pohlaví a rodinný stav.
 
 
Výsledky studie:
Tato studie etiky blogování se zakládá na rozlišování mezi osobními a neosobními blogery kvůli prozkoumání rozdílů mezi jejich etickými přesvědčeními a praktikami a srovnáním demografie, zkušeností s blogováním a návyků.
Na jednu z hlavních výzkumných otázek, zda blogeři vidí potřebu nějakého etického kodexu, projevovaly obě skupiny tendenci podporovat takovýto kodex.
Při pohledu na demografické ukazatele ukazují výzkumy, že neosobní blogeři jsou častěji starší muži s formálnějším vzděláním. To je dáno tím, že potřebují více specializovaných znalostí k psaní o tématech, jako je například politika, ve srovnání s vyjadřováním osobních pocitů, jak to bývá spíše u osobních blogerů. Neosobní blogeři měli více čtenářů než osobní blogeři, protože na rozdíl od osobní blogerů, kteří píší hlavně o svém osobním životě, neosobní blogeři píší o tématech, pro potenciálně širší publikum.
Tento první velký průzkum etiky blogů  neodhalil žádný šokující nedostatek etiky v této oblasti. Je třeba poznamenat, že studie prokázala silnou, ne-li nadšenou podporu etického kodexu mezi blogery samotnými, a to v obou skupinách.
Výzkumy ukazují, že oba typy blogerů dbají nejvíce na citování zdrojů. Zajímavé je, že obě skupiny oceňují jinak pravdomluvnost. Pro neosobní blogery má pravdomluvnost stejný význam jako odkazování na zdroje. Vychází to z povahy jejich blogů samotných.
Vzhledem k zjištěné rozmanitosti, je nereálné očekávat, že se blogeři shodnou na nějakém konkrétním etickém přístupu, který by se dodržoval obecně. Pokud bude takový etický kodex jednou navržen, musí být přizpůsoben pro různé typy blogů, vzhledem k rozdílům mezi blogery a jejich etickým přesvědčením.
 
 
Závěrem, lze pouze upozornit na to, že limitem této studie a problémem s jakýmkoliv průzkumem blogerů je to, že náhodný výběr vzorků je nemožný a tudíž ani zobecnění není možné.
 
 
Zdroj:
Doing the right thing online: a survey of bloggers' ethical beliefs and practices
Mark Cenite, Benjamin H. Detenber, Andy W.K. Koh, Alvin L.H. Lim and Ng Ee Soon
New Media Society 2009 11: 575
Nanyang Technological University, Singapore
Online verze tohoto článku:

No comments:

Post a Comment