Současná Čína zažívá enormní nárůst internetové populace,
která se logicky stává i stále častěji předmětem zájmu odborného zkoumání.
Stovky miliónů uživatelů společností Sina, Tencent a dalších služeb umožňují surfařům přijmout a předat informace
účinněji než předchozí technologie, někdy dokonce rychleji než čínský cenzor.
Rychlost šíření informací prostřednictvím blogů pomáhá internetovým uživatelům
(netizens) vyjádřit nespokojenost
s nerovností příjmů, korupcí státních úředníků nebo negativními důsledky
hospodářského růstu. Popularizace mikroblogů tak automaticky představuje nový a
náročný úkol pro čínský nedemokratický režim. Jak se s internetovým prostředím
vyrovnává centrální vláda? Narušují občanské iniciativy vedené netizens stabilitu čínské společnosti? Téma
microbloggingu v kontextu
čínského internetu reflektuje vědecký článek uveřejněný v lednovém New
Media & Society 2014 (poprvé publikováno online 7. února 2013).
„Čínský internet“
I přes rychlý růst internetové populace a popularizaci
sociálních médií se v uplynulých
letech stát ukázal jako expert na kontrolu a usměrňování online aktivit. Čínská
vláda se měnícímu internetovému prostředí dostatečně přizpůsobila a začala
používat stejné nástroje, díky kterým si udržuje kontrolu nad společností.
Pomocí internetu se snaží rozšiřovat svou propagandu a ovlivňovat online
veřejné mínění. Spíše než o souboj mezi státem a občanskou / online
společností, jde o napětí mezi vyššími a nižšími úrovněmi orgánů v rámci
státní hierarchie, dále o obchodní a mediální zájmy, a o interakce podnikatelských
a kulturních elit se stále rostoucím počtem
netizens.
Byly zaznamenány
desítky případů online disentu a protestu z různých vrstev společnosti proti
útlaku a vykořisťování. Tyto aktivity se však téměř vždy vytrácí po vládním
zásahu a následující represi. Stát toleruje protest tak dlouho dokud je
lokalizován a neobsahuje hrozbu kolektivní akce. Sice existuje mnoho kritiků
vlády, ale většina lidí nechce ve společnosti radikální změny. Stejnou dynamiku
ukazují i novější případy na Weibo, kde dochází k publikování lokálních
příkladů korupce a skandálů, ale u případů vykazujících potenciál masové akce následuje
rychlá a silná cenzura.
Specifický čínský
mikroblog
V době vzniku tohoto článku (2013) existovalo v Číně
více než 500 miliónů uživatelů internetu, 100 milionů blogů a 300 milionů
mikroblogerů. Čínská internetová populace je specifická nejen velikostí těchto
čísel, ale též úrovní penetrace, která má stále prostor k růstu, dále
vzrůstajícím počtem netizens s přístupem
k mobilnímu internetu a průměrným věkem uživatelů 28 let, což je méně než
u jejich amerických protějšků (40 let). Čínští netizens jsou také výjimečně sociální a aktivní, nenasytní ve spotřebě
a produkci online informací. Celosvětová dominance Facebooku, Twitteru a
YouTube se Číny netýká, převažuje konkurence místních sítí, většina je ušita speciálně
pro místní trh. Tyto služby jsou „z velké části státem regulované komerční
prostory“ podléhající požadavkům cenzury na obsah a dohled uživatelů. Mezi nimi
např. Tencent (ve vlastnictví společnosti QQ) se může pochlubit několika set
miliony uživatelů. Jedním z důsledků neobvyklého šíření mediálních
platforem je diferenciace uživatelských profilů pro různé služby. Zatímco
Twitter s několika uživateli představuje nonkonformní intelektuální elitu,
QQ platforma slouží mnohem většímu počtu netizens
s přístupem na mobilní internet.
Čínské mikroblogy kombinují prvky
„bulletin board system (BBS)“ – počítačového systému umožňujícího uživatelům
připojit se a přihlásit se pomocí terminálového programu a blogu. Tato
kombinace nejlépe vyhovuje místním netizens, kteří četují ve skupinách. Na
rozdíl od angličtiny, kde limit 140 znaků vyžaduje stručnost, použití čínských
znaků umožňuje psát i „nuance“ zprávy a zahrnovat myšlenky jiných
přispívajících ve vlastních zprávách, takže je snazší sledovat a účastnit se online
diskuzí.
Vzhledem
k tomu, že stát ovládá technologickou infrastrukturu (soukromé internetové
společnosti si kyberprostor pronajímají od vlády), je schopen odepřít přístup
k internetu v neklidných regionech (jako např. v provincii
Sin-ťiang při etnických nepokojích).
I přesto tento
omezující a nerovný přístup vznikly další společnosti, které se vládě zaručily
zajištěním kontroly informačního toku. První na trh vstoupil zpravodajský a
vyhledávací portál Sina.com, který vybudoval platformu díky registraci
celebrit, byznysmenů a sportovních hvězd na základě exkluzivních finančních
smluv. Weibo odráží trendy v širším čínském internetu, kterému vévodí
zábava. Sina Weibo se poučil z předešlých zkušeností Twitteru a Fanfou a
provádí komplexní a proaktivní cenzuru za pomoci tisíců senzorů a
sofistikovaného softwaru ke sledování „citlivých slov“. Čínští netizens se snaží obejít tuto metodu
používáním důmyslných metod, např. posláním obrázku místo snadněji
cenzurovaného textu.
Informace jsou
klíčovou součástí „měkké síly“, s kterou si autoritářské vlády snaží nárokovat
svou legitimitu a delegitimizovat své protivníky. V Číně se kontrola
informací stává stále obtížnější. Důvodem je rostoucí dostupnost internetu a
stále populárnější „právo na informace“. Do procesu vyjednávání s vládou
jsou zapojeny komerční média, které posouvají hranice „přípustných“ zpráv a
snaží se eliminovat státní monopol na informace.
Adaptace státu na
internet: pomocí Weibo si udržeje kontrolu
Stát uznává hodnotu internetu jako součást své pokračující
ekonomické modernizace a prostor, ve kterém se většina populace touží bavit.
Stejně jako mnoho autoritářských režimů, tak i Čínská komunistická strana
efektivně využívá internet pro své propagandistické účely. Zvláště patrné je
šíření populárního nacionalismu. Od roku 2004 se k manipulaci on-line
diskuzí využívají placení komentátoři, hanlivě nazývaní jako „50 cent“
komentátoři. Kromě toho se odhaduje, že většina oficiálních účtů Weibo je spojena
s různými oblastmi veřejného bezpečnostního systému a stranickými
organizacemi.
Nadhodnocovaná sociální
média
Čínskou vládou kontrolované internetové prostředí bude i
nadále sloužit jejím zájmům a držet pod pokličkou mobilizaci a protesty
opozičních hnutí. Ačkoliv někteří vědci tvrdí, že politická participace učinila
díky mikroblogingu velký krok kupředu, neexistuje dostatek empirických důkazů
na podporu tohoto názoru. Sociální sítě jako je Weibo sice usnadňují komunikaci
mezi lidmi, ale komunikace neznamená automaticky akci. Proto je nutná systematická
analýza, jež umožní lépe odvodit podmínky, za kterých on-line aktivity vedou
k uvolnění offline činů. Oddělit účinky sociálních médií je stále
obtížnější. Pečlivá analýza Arabského jara naznačuje, že tradiční média a běžná
komunikace byla stejně, ne-li více vlivná. Netizens budou pravděpodobně i
nadále používat Weibo k propagaci menších lokálních příkladů nezákonného
jednání, a ústřední vláda jim umožní v těchto aktivitách pokračovat. Ale
v případech, kdy událost může překročit potenciál růstu nad rámec
parametrů lokální nespokojenosti, bude stát v internetovém prostředí
provádět cenzuru a propagandu režimu prostřednictvím své technologické
infrastruktury, politického a právního vlivu.
V dlouhodobém horizontu představuje microblogging proces, při kterém si čínští netizens zvyknou na větší transparentnost, účast na politickém
životě a budou vyžadovat systematičtější mechanismy odpovědnosti.
Svoboda projevu je
jedním z témat demokracie a internetu i v českém prostředí. Doba
budování komunismu je sice už za námi, ale šíření nepravdivých či zkreslených
informací či snahy globálních konglomerátů o kontrolu internetu, mohou určitým
způsobem manipulovat a deformovat realitu. V čínském prostředí je cenzor
jasný, v demokratických poměrech už
méně.
Autorem článkuje je profesor soudobých čínských studií na
Univerzitě v Nottinghamu ve Velké Británii Jonathan Sullivan. Jeho výzkum se
zaměřuje především na různé aspekty politických komunikací v Číně a dalších
východoasijských souvislostí.
*Weibo je
největší platforma sociálních sítí v Číně. Jako hybrid Twitteru a Facebooku představuje jednu z
nejoblíbenějších sítí v Číně, používá jej
více než 30% uživatelů
internetu. Jeho provoz zahájila společnost SINA Corporation
dne 14. srpna 2009. Každý den jen
na Sina Weibo zveřejněno na 100 milionů zpráv.
Studie Fu King-wa z University of Hong Kong uvádí, že pouze 5% uživatelů
vytváří originální příspěvky a více než polovina registrovaných účtů byla „prázdných“ s malou nebo
nulovou aktivitou.
Nová média a
společnost JJM335
Zdroje:
SULLIVAN, J. China’s
Weibo: Is faster different?. New Media & Society, February 2014; vol. 16, 1: pp. 24-37., first published on February 7, 2013. DOI: 10.1177/1461444812472966. Dostupné z:
http:// http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444812472966
No comments:
Post a Comment