Tuesday, April 15, 2014

Co vznikne, když nové médium kouzlí?



Úžasná, jedinečná a dechberoucí podívaná, hra světla ve tmě přinášející jiné konstrukce a pojetí prostoru, animální útok v podobě optické iluze na jeden ze základních lidských smyslů, nebo nabízení možnosti úniku do představ autorů tvořících jiné reality, to vše, ale i mnohem víc je „prostá“ projekce světla na objekt – projection, nebo-li video mapping.  Ale pojďme pěkně popořádku.

video mapping na staroměstský orloj, oslavy 600. výročí, autor The Macula
Video mapping na staroměstský orloj

Video mapping je umění nových médií a prostorová interaktivní instalace, která divákům pomocí technologicky zajištěné projekce přináší jedinečný, byť umělý, vizuální zážitek.  Video mapping sám o sobě je novým médiem, které tvoří prostorovou rozšířenou realitu. Tomuto druhu reality se ovšem neříká virtuální, nýbrž augmentovaná (AR). Podle internetového portálu Mediaguru.cz je augmentovaná realita vysvětlována jako „přímý či nepřímý pohled na reálný svět doplněný o digitální informace … většinou vrstvy, které mohou zobrazovat texty, obrázky, fotografie i 3D předměty“. Instalovat lze na vhodný fyzický objekt. Vhodnost není dána historickou, industriální či funkční povahou objektu (budovy), nýbrž jeho tvarem a kompaktností. Počet diváků, kteří mohou projekci sledovat, není nikterak omezen. 

První zmínky o projekci podobného druhu byly zaznamenány v 60. letech a první projekce, samozřejmě ne tak jak ji známe dnes, byla představena roku 1969 v Disneylandu. Další pokusy byly zaznamenány v 80. i 90. letech minulého století rovněž v USA, vždy však šlo o soliterní charakter akce. Masovější povaha instalací přišla až po roce 2000. V současné době můžeme hovořit o rozmachu a rozkvětu tohoto umění. Vnitřní i venkovní světelné projekce a architektonické video mappingy dnes tvoří špičkoví umělce z celého světa. Směle mezi ně můžeme zařadit i ty z České republiky. 



Těžko věřit, že v okruhu lidí studujících nová média existuje ještě někdo, kdo nikdy, třeba i zprostředkovaně, neviděl žádnou podobnou projekci. Ale kdyby přece… Zkrátka si představte něco jako letní kino. Promítá se, až když je tma. Potřebujete něco jako plátno, ale postačí i zeď. Nakonec musíte mít projektor a film. V případě video mappingu potřebujeme také tmu, místo plátna vhodnou budovu nebo jiný vhodný objekt a samozřejmě speciální techniku se speciálním softwarem. A je to. No vlastně musíte mít ještě skvělý nápad, který okamžitě vtáhne, zaujme a na celou dobu projekce ochromí pozorovatele. 


Limity video mappingu vyplývají ze samé podstaty, resp. z jeho způsobu tvorby. Limity jsou tedy buď technologické, nebo za limit můžeme považovat objekt, resp. jeho tvar, siluetu a řekněme povrch, na který má být video mapping instalován. 

Prostorové projekce jsou v současnosti velmi žádaným artiklem, bez kterého se neobejde žádná finančně patřičně zajištěná kulturní akce. Video mapping je vždy tahák pro lidi. Stejně jako ohňostroj, lasershow a fireshow pracuje se světlem, tmou a základním lidským smyslem. Působí tak na přirozenou stránku člověka, čímž smazává genderové, věkové a další rozdíly. Video mapping jde ale technicky ještě dál, pracuje nejen s realitou současnou, ale umí navodit i zdání reality rozšířené, často za doprovodu vhodných audionahrávek. Umí usměrnit lidskou fantazii a předložit jí co chceme, aby viděla. A musí to dělat opravdu dobře, protože podkladem tomuto umění není „tabula rasa“, ale teoreticky neměnný, fyzický a obecně známý objekt, který, pokud autoři nechtějí, by úplně neměl pod vrstvami světla vystupovat. 

Pokud pořadatelé zvolí pro svoji akci tento druh umění, pak jej samozřejmě vždy řádně prezentují. Stále ještě se přece nejedná o obvyklou kulturní vložku, která by mohla jen tak zapadnout. Ovšem i samotní tvůrci (umělci) za účelem vlastní propagace, a pochopitelně propagace video mappingu, dělají v posledních letech veřejná představení po celém světě. Minulý rok v říjnu se jeden takový uskutečnil i v Praze – Signal festival. Trval několik dní a návštěvníci měli možnost na známých pražských objektech spatřit úžasné světelné instalace. Tímto počinem se Praha zařadila do skupiny světových měst jako francouzský Lyon nebo španělská Barcelona, ve kterých se takový festival již konal. Pořadatelé slibují, že tento netradiční kulturní zážitek budeme moci zhlédnout v Praze i letos.

 

Video mapping není jen jedním prvkem v množině nových médií. Video mapping je v českém prostředí také úspěšně šířen novými médii (technologiemi). Již zmíněný Signal festival byl v říjnu minulého roku třetím nejvyhledávanějším pojmem na serveru Seznam.cz v kategorii Zábava, kulturní, společenské a sportovní akce. Samotná videa z projekcí jsou na Youtube zhlédnuta v řádech tisíců. Nejčastěji, tj. 410 254 krát, bylo zhlédnuto video z projekce na staroměstský orloj, u příležitosti oslav jeho šestistého výročí. Dalším médiem, které čile šíří videa, obrazy a osvětu o umění nových médií je Facebook. Počet sdílení či lajků však není ani tady nikterak vysoký, jedná se maximálně o řády stovek. Relativně nízká čísla zhlédnutí, sdílení a lajků v těchto masově užívaných komunikačních kanálech si vysvětluji pouze tím, že veřejnost stále ještě nezná video mapping. Nebo možná zná, ale neumí jej zařadit a tím pádem ani vyhledat pod daným heslem. Umění nových médií je tak pořád zájmem skalních příznivců a ostatních zasvěcených.



Rovněž je možné předpokládat, že přímé a osobní prožívání projekce, tedy jedincem právě zažívaný, fyzicky silnější, hlubší a tím pádem vnitřně ryze unikátní zážitek, má větší účinek na diváka než pouhé jeho sdílení prostřednictvím Internetu. Vždyť přímá učast diváků na projekcích je obrovská! Signal festival navštívilo téměř čtvrt milionu lidí. Možná by se u některých diváku mohlo v návaznosti na předchozí fakta hovořit o dalším limitu. Limitu způsobu prožívání, kdy – teď a tady, přímo při projekci je právě tím jediným a nejdůležitějším prvkem sledovanosti. Ono zprostředkované – pak a jinde, již není tak citově mocné a tím pádem již není hodno větší či menší pozornosti.  

Věřím, že projekční umění překoná i limit způsobu prožívání, a že díky schopnostem svých tvůrců bude více šířeno nejen síťovými komunikačními toky, ale i do povědomí veřejnosti, která se o něj pak bude více a aktivněji zajímat.



Autor: Andrea Fulková

Použité prameny:
http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/augmentovana-realita/
www.themacula.com

No comments:

Post a Comment