Friday, April 18, 2014

New Media Geographies and the Middle East



Miyase Christensen

Profesorka mediálních a komunikačních studií na Stockholmské univerzitě a hostující profesorka katedry filozofie a technologické historie v Královském technologickém institutu (KTH). Je zároveň editorkou Populární komunikace: Mezinárodní magazín o médiích a kultuře. Působí i jako předsedkyně divize etnického původu a rasy v komunikaci v Mezinárodní komunikační asociaci (ICA) ve Stockholmu.



Television & New Media (TVNM)

Mezinárodní časopis, věnující se nejnovějším trendům a kritickým studiím televize a nových médií. Věnuje se otázkám a problémům v oblasti ekonomiky, politiky, kultury a moci, které se promítají do oblasti televize a nových forem médií, textů, odvětví a kontextů. Témata magazínu se zabývají kritickým a multioborovým výzkumem publik a spotřebitelů, tvůrců a producentů, kulturní historií, geografií, globalizací, politikou, občanskou angažovaností, aktivismem a pedagogikou a taktéž průsečíky mezi sociálními identitami: pohlaví, třída, rasa. Magazín vychází jednou za dva měsíce.


Vymezení tématu
Vybrala jsem si ke zpracování článek z časopisu Television & New Media. Miyase Christensen, autorka článku z roku 2013, se zabývá aktuálním tématem výzkumu mediálních technologií, společnosti a kultury na Blízkém východě z rozmanitých metodologických a analytických perspektiv. Témata, o kterých píše, pokrývají široké spektrum od cirkulace arabských hudebních videoklipů, veřejný diskurz přes libanonské blogery, zprostředování veřejné sféry až po nadnárodní televizní publika a ontologickou bezpečnost. Zmiňuje sociální média, televizní zábavní pořady a také námět politické změny v Egyptě. Dále mládeží generovaná arabská média a kulturní politiku a v neposlední řadě také Arabské jaro - vše jako prchavý komunikativní prostor. Dohromady nabízí přehled, jak dnešní víceúčelové mediální geografie a aktéři přímo či nepřímo zapojení, přepisují veřejnou kulturu a politiku na Blízkém východě.

Charakteristika textu
Christensen předesílá fakt, že kvůli strategickým zájmům se upírala pozornost amerických a evropských médií k Blízkému východu a Severní Africe ještě dávno před začátkem Arabského jara. Až jeho vypuknutí ale nasměrovalo celou oblast do globální pozornosti. Již v minulosti, před nástupem internetu a mobilních technologií, bylo ve značném prostoru studia médií (od filmu k mezinárodnímu tisku) věnováno zkoumání reprezentace, kultury a politické komunikace ve vztahu k regionu Blízkého východu a Severní Afriky. Rozvoj sítí a jednotlivých komunikačních technologií v posledních letech vyvolal notný zájem o digitální a on-line technologie. Off-line byl naopak často zanedbáván či analyzován nedostatečně. Dále poukazuje na skutečnost, že používání mobilních aplikací, blogů a sociálních médií v povolebních protestech v průběhu roku 2009 v Íránu a dále v průběhu Arabského jara, se transformovalo, do prolongované meta události za předpokladu, že impuls pro technologické změny byl předurčen k postupnému úspěchu. Takovéto úvahy byly oplaceny různými kritickými a materialistickými přístupy poukazujícími na zdlouhavé rozměry kromě (nyní společně) mediálního nasycení.

Hlavní faktory, které spustily blízkovýchodní události:

ekonomická bída
nezaměstnanost (což často vedlo k hledání naděje v tragických cestách do Evropy)
potlačení disentu
celková únava veřejnosti po desetiletích strávených v útlaku
pronikavé využití souboru médií jako kanálů k vyjádření vlivu, ke komunikaci a k sítím

Ve svém článku autorka také odkazuje na autory Hetheringtona a Morleyho, a rozvíjí jejich myšlenky, že intelektuální nástroje a přístupy nepostradatelné k porozumění složitostí současných reforem šly za rámec tradiční teorie demokracie a veřejného mínění. Po Arabském jaru se otevřel neobyčejný diskurzivní prostor intenzivních diskusí skrze globální, a tolik populární komunikační sítě. To způsobila koexistence několika klíčových faktorů:

1) Masové protesty měly národní charakter a došlo ke svržení režimu jako celku (v Tunisu, Egyptě, Lybii a Jemenu), ale měly zároveň regionální charakter a globální nadnárodní význam (s ohledem na dlouhotrvající geopolitiku regionu).
2) Silná paralela rozzuřených protestujících (toužících po svržení represivního režimu) s protestními hnutími a masovými demonstracemi v post globálním seřazení. Arabské jaro udeřilo s některými frakcemi globální komunity v lidské síle ke změně režimu a kultivaci vlivu.
3) Spojení dvou výše uvedených faktorů s existencí techno důvtipné mladé populace organizující a spojující: s navenek otevřeným působením masmédií i globálně (prostřednictvím trans mediálních cest) přišli znovu zdůraznit a vyzdvihnout význam technologického pokroku (v mediálních příbězích a populárním diskurzu se tak často stali jediným bodem).

Tvůrkyně textu sumarizuje, že Arabské jaro mělo charakter meta události, jejíž význam a diskurzivní prostor obstojně překračuje specifické časoprostorové komponenty, které ho konstituují (stejně jako otázka, zda nakonec dojde k demokratické sociální změně). Konsekvence Arabského jara jsou v celosvětovém měřítku nevratné a bez ohledu na směr v důsledku změn byly události s ním spojené nadřazeny věcem náboženským, světským a pravicové i levicové politice. Širšími komponenty obklopujícími meta události tohoto typu, jsou veřejné diskurzy a akty, a mnohé z nich předchází událostem nebo s nimi nesouvisí přímo, a vyžadují tak zaměřené analýzy, aby mohly zvýraznit materiální a symbolické dimenze ve speciálních kontextech.

Výsledky
Autorka tak shrnuje jednoznačný cíl aktuálního vydání. Příspěvky nabízející zevrubnou analýzu rozdílných fenoménů, událostí a momentů (před, během či po povstáních) a umožňují tak lépe chápat kontext užití a přivlastnění si médií v různých místech. Přibližuje práci: „Spory a digitální šíření na Blízkém východě: Videoklip jako katalyzátor“, v níž Marwan Kraidy zkoumá význam politické angažovanosti a videoklipů v podněcování veřejné diskuse, ve světě hypermédií. Odráží výzkum v  článku Kristiny Riegert (s další spoluautorkou) podrobující analýze arabské blogy a zkoumající do jaké míry blogování rozšiřuje veřejný prostor, a jestli blogy psané v Libanonu prezentují (v klasické veřejné debatě) názorovou opozici závěrů. Na základě práce dalších autorů Giddense a Silverstonea, vede Myria Georgiou pozornost čtenářů k stále významnému vlivu televize, který, jak sama autorka argumentuje, je s projevy Arabského jara v rozporu, alespoň, co se hledání smyslu bytí arabských náboženských skupin týče. V podobném duchu přibližuje analýzu Naomi Sakr o fungování sociálních sítí a televizních debat během politických změn v Egyptě, při mapování vzestupu opozičních hlasů ve vysílání egyptské televize, a když zkoumá, jak cenzura masových médií v Egyptě ovlivnila to, že se nakonec politické debaty přesunuly z off-line do on-line prostoru. Christensen se vrací ještě k on-line platformám, a odkazuje na Joe F. Khalila, který spatřuje média tvořená mladou generací: BloggingBeirut.com, jako alternativní formu komunikace. Téma zahrnuje širokou škálu kritické sociální a kulturní teorie. Příspěvky známých mezinárodních výzkumníků poskytují komplexní pohled na změnu a souvislosti Blízkého východu s propletencem společenských, kulturních a technologických změn, které mají dopad a přetváří životy a politiku v regionu.

Zhodnocení relevance pro aktuální kontext v ČR
Vzhledem k demokratickému politickému systému České republiky a sousedních států, se jeví možnost zhodnotit aktuální kontext jako irelevantní. Lze si pouze představovat a domnívat se, jak by takové „České nebo středoevropské jaro“ s ohledem na rozšiřování nových médií vypadalo u nás nebo v okolních evropských zemích. Tento rok si připomeneme 25. výročí od sametové revoluce a pádu komunismu. Pokud bychom s událostmi doby dávno minulé počkali do vzniku a rozšíření nových médií, určitě bychom zjistili, jak by nová média zafungovala v našem prostředí. Už pouze tato primární představa je však děsivá.



Zdroje:
Christensen, Miyase. Television & New Media. SAGE journals. July 2013. Vol. 14,4:pp267-70. First published on March 20, 2013. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/14/4/267.full.pdf+html

Television & New Media. SAGE journals. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/
Christensen, Miyase. Institutionen för medienstudier. Forskning. Journalistik, medier och kommunikation. Last update 12. November 2013. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ims.su.se/forskning/forskningsomr%C3%A5den/journalistik-medier-och-kommunikation/miyase-christensen-1.150833 

Christensen, Miyase. ICA. Ethnicity and Race in Communication. 2014. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://community.icahdq.org/ohana/groups/details.cfm?id=20

Obrázky:
Christensen, Miyase. Photography. Institutionen för medienstudier. Forskning. Journalistik, medier och kommunikation. Last update 12. November 2013. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ims.su.se/forskning/forskningsomr%C3%A5den/journalistik-medier-och-kommunikation/miyase-christensen-1.150833

Television & New Media. Title page. SAGE journals. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://tvn.sagepub.com/


No comments:

Post a Comment