aneb vliv tradičních a technologických
faktorů
Představení textu
Tento článek
napsali Chung Joo Chung, Yoonjae Nam a Michael V. Stefanone. Všichni tři autoři patří mezi výzkumníky a
vyučující na University of Buffalo. Mezi jejich výzkumné oblasti patří nová
média, sociální sítě, interpersonální vztahy a komunikace napříč kulturami.
Jejich článek vyšel v roce 2012 v online periodiku Journal of Computer-Mediated Communication.
Ten se zabývá moderními technologiemi a jejich vztahem k různým vědeckým
odvětvím, včetně psychologie, mediologie, vzdělání či obchodu. Historie tohoto
tradičního peer-reviewed časopisu sahá až do roku 1995.
Hlavním tématem článku je důvěryhodnost
zpravodajství na internetu. Autoři zkoumají faktory, které podporují
důvěryhodnost online médií, a to jak mainstreamových, tak i alternativních. O
jaké faktory se jedná? A můžeme sledovat rozdíly v důvěryhodnosti online a
„offline“ zpravodajství?
O čem to tedy je?
Text se týká
vlastního výzkumu, kteří autoři provedli. Nejprve představují teoretický úvod k tématu a v něm
rozebírají vztah tištěných a online periodik. Z hlediska nákladů i
čtenosti jsou tištěná periodika stále důležitější, postupem času však vliv
internetového zpravodajství roste. A to dokonce natolik, že podle některých
výzkumů bude do několika let výdělečnější nežli tradiční tištěná média. Ale to
jsou zatím pouze spekulace. Podstatné je, že i zástupci tisku si uvědomují tyto
trendy a směřují k propojení svého média s určitou online verzí.
Se zajímavou
variantou přišly New York Times v roce 2007. Vytvořili službu nazvanou „Times Extra“, která zobrazovala vybrané
články z webových stránek třetích stran. Podle autorů práce byl tento krok
zásadní pro nový pohled na internetové zpravodajství, a to z toho důvodu,
že se tak významné periodikum jako New York Times zapojilo do využití
hyperlinků ve svých sděleních. A jelikož služba obvykle nevedla na přímou
konkurenci tohoto listu, byly využívány texty i z alternativních zdrojů.
Došlo tak k rozvoji termínu „produsage“,
v rámci něhož se konzumenti obsahu stali zároveň jeho autory.
V souvislosti
s tím ovšem vyvstává otázka věrohodnosti těchto zdrojů, a tak se dostávám
k jádru předloženého výzkumu. Autoři zkoumali několik charakteristik
online komunikace a jejich vztah k důvěryhodnosti zdroje. Konkrétně se
jedná o hypertextualitu, interaktivitu a multimedialitu. Tyto technologické
vlastnosti nových médií mohou podporovat jejich důvěryhodnost. Tradiční média
se podle autorů vyznačují právě důvěryhodností, spolehlivostí a odborností, což
jsou vlastnosti, kterých by chtěla dosáhnout i nová média, avšak jinými
prostředky. Právě vliv těchto prostředků (technologických faktorů) na
důvěryhodnost nových médií zkoumá tento výzkum.
Metody a výsledky
Výzkum byl
proveden na vzorku 288 respondentů. Téměř rovnoměrně byla zastoupena obě
pohlaví, průměrný věk byl 19 let. Jednalo se o každodenní a časté uživatele
internetu - studenty. Bylo tak dosaženo relevance vzorku pro daný výzkum a také
vysoké homogenity.
Použitou
metodou byl speciálně vytvořený dotazník, který se zaměřoval na různé prvky
věrohodnosti médií. Proměnných bylo celkem šest, tři tradiční a tři technologické,
jak byly popsány výše:
- důvěryhodnost
- spolehlivost
- odbornost
- interaktivita
- multimedialita
- hypertextualita
První tři
proměnné patří mezi tradiční faktory, jimiž se vyznačovala především tištěná
média. Technologické faktory interaktivity, multimediality a hypertextuality
jsou podle autorů podstatné pro úspěch online médií, kterým mohou vykompenzovat
nedostatečné výsledky ve faktorech tradičních.
Zkoumány
byly celkem tři typy online médií:
- mainstreamové (nytimes.com,usatoday.com)
- alternativní – nezávislé (axisoflogic.com, drudgereport.com)
- indexové (news.google.com, news.yahoo.com)
Mainstreamová
média používají články převzaté z tištěných médií a také vlastní obsah.
Nezávislé weby přinášejí nejčastěji vlastní obsah s odkazy na jiné stránky.
Indexové weby shrnují texty z mnoha zdrojů, mezi nimiž si čtenáři mohou
vybírat.
Jaké byly
výsledky zkoumaných médií? Důvěryhodnost a odbornost, které vždy patřily mezi
dominantní rysy tradičních médií, respondenti vnímají i u mainstreamových webových
stránek. Naopak nezávislá média působí méně důvěryhodně, a to především proto,
že na ně lidé nejsou zvyklí. Nejvýraznějším faktorem, jenž zvšuje věrohodnost
nových zdrojů informací, je však hypertextualita. Ta byla dle výzkumu
nejvýraznější u indexových médií, konkrétně služeb Google News a Yahoo News.
Hojné využívání odkazů na jiné zdroje a rozšiřování spektra témat o příbuzné
obory podporuje důvěru čtenářů v daná média.
Diskuze
Co se týče
zhodnocení výzkumu, našli bychom několik možností jeho zlepšení. Jednak byl
proveden pouze na vysokoškolských studentech, k větší reprezentativnosti
výzkumu by tak přispěl širší výběr uživatelů internetu. Pokud bychom chtěli,
bylo by možno zpochybnit i výběr samotných konkrétních médií. Výsledky by se
pak dozajista lišily, ale základní vymezení tří typů médií, které výzkumníci
použili, se jeví jako dostatečné pro jasný přehled tématu.
Jak je možné
tyto výsledky aplikovat na české mediální prostředí? Mainstreamová i nezávislá
média jsou na českém internetu zastoupena. Mezi mainstreamová můžeme (na
základě dělení použitého v tomto výzkumu) zařadit internetové verze Mladé
fronty Dnes (idnes.cz), Lidových novin (lidovky.cz), Práva (pravo.cz a
především podíl na serveru novinky.cz), TV Nova (tn.cz) či redakce serveru
aktualne.cz. I alternativní stránky jako britskelisty.cz či parlamentnilisty.cz
mají na našem online trhu podíl. Problematičtější je to ovšem s indexovými
weby, které si v České republice trvalou popularitu nezískaly.
Tento
přístup však získává na důležitosti například u mobilních aplikací. V této
sféře existuje celá řada aplikací, které sdružují a vybírají texty
z českých i světových médií. Je tak jasné, že o tento způsob filtrování
informací je zájem. Do budoucna tedy lze očekávat vývoj spíše tímhle směrem
nežli výrazným rozvojem klasických indexových webových stránek.
Použité zdroje
CHUNG, Chung
Joo, NAM, Yoonjae a STEFANONE, Michael A. Exploring Online News Credibility:
The Relative Influence of Traditional and Technological Factors. Journal of Computer-Mediated Communication,
2012, roč. 17, č. 2, s. 171-186. ISSN 1083-6101.
No comments:
Post a Comment