Komiksové časopisy a knihy
byly po dlouhou dobu výsadním koníčkem podivínů, ajťáků a nerdů. Vždyť kdo
normální by se zajímal o nepohyblivé obrázky s texty v bublinách, kde
v těsných oblečcích a především vyzbrojené nepřirozenými silami neustále
bojuje dobro se zlem? Dnes již všichni. Ve valné většině se nezajímají o
fyzické časopisy a knihy, najde se však jen málo jedinců, kteří neviděli ani
jeden zfilmovaný komiks.
Henry Jenkins definuje transmediální
vyprávění jako proces, kdy jsou integrální prvky fikce systematicky rozptýleny
přes několik komunikačních kanálů za účelem vytvoření jednotného a
koordinovaného zážitku. Ideální je, když každé médium přispěje k rozvinutí
příběhu nějak unikátně. Přesun komiksových dějů s bílých stránek papíru na
filmové plátno dodává příběhům další rozměry – pohyb a zvuk. O tento fenomén se
po roce 2000 zasloužili Walt Disney
a Marvel, kdy zfilmovali X-men a
Spider-man. Přivedli tak do kin stovky milionů lidí, aby zažili příběhy hrdinů,
o jejichž existenci dosud slyšeli jen komiksoví nadšenci. Ano, jde o čistý byznys,
umění se pomalu vytrácí a spousta původních milovníků komiksů tvrdí, že příběhy
zfilmováním velmi utrpěly. Na druhou stranu, kolik milionů lidí by dnes znalo
Iron Mana a Avangers, kdyby se s nimi nesetkali v kině, na DVD nebo v televizi?
U úplného zrodu
marvelovských komiksů stál v roce 1939 Martin Goodman. První komiks Marvel Comics #1 byl vydán v říjnu
1939. V tomto komiksu se poprvé objevily postavy Human Torch a Namor the Sub-Mariner,
které vytvořili Carl Burgos a Bill Everett. Komiks se setkal s velkým úspěchem
a brzy měl náklad ve výši 900 000 kusů. V roce 1941 autoři Joe Simon a Jack
Kirby vytvořili vlasteneckého hrdinu, jímž byl Captain America. Jeho první komiks Captain America Comics #1 byl
vydán v březnu 1941. I tato postava se setkala s úspěchem, kdy její náklad
dosahoval jednoho milionu kusů.
Jak již bylo řečeno, dnes komiksové
filmy jsou jedním z nejvýznamnějších filmových žánrů vůbec. Filmaři věnují
tomuhle odvětví čím dál větší úsilí a za poslední roky v něm vznikla
obdivuhodná řádka výborných kousků. Které nejlepší, divácky pozitivně přijaté,
se za tu dobu, co se jim Hollywood věnuje, urodily? U všech se najdou kritické
recenze, které považují zfilmování komiksů za barbarství proti umění. Nicméně
vybrala jsem 3, které jsou obecně považovány za ty nejpovedenější a finančně
také nejúspěšnější.
Avengers
(2012)
Avengers na rozdíl od
všech ostatních komiksových dějů disponují značně jednoduchým dějem, který by
stěží vyplnil třiceti stránkový komiks: Bojuje v něm super hrdinský tým
všech dob Avengers, složený z ikonických super hrdinovů – Iron Man, Neuvěřitelný
Hulk, Thor, Captain America, Hawkeye a Black Widow. Když se objeví nečekaný
nepřítel, který ohrožuje světovou bezpečnost, Nick Fury, ředitel mezinárodní
mírové agentury, známé také jako S.H.I.E.L.D., zjistí, že potřebuje tým, aby
odvrátil světovou katastrofu. Začíná provádět nábor po celém světě. V rámci
gradace, akce a vykreslení hrdinů nicméně film patří k tomu nejlepšímu, co se
kdy v žánru urodilo, díky čemuž se film těší nejen dobrým známkám u kritiky i
diváků, ale i závratným tržbám, které film katapultovaly na pozici
nejúspěšnějšího komiksového fláku všech dob.
X-Men (2000, 2002)
Ve stínu režiséra Christophera
Nolana se na to trochu zapomíná, stejně překvapivou volbou na režii
velkorozpočtové komiksu byl ale svého času i režisér Bryan Singer. S první
mutantní epizodou si poradil dobře, měl ale znatelné rezervy v akčních pasážích
(což v jedničce dostatečně vyvažoval pečlivým vykreslením všech charakterů). X-Meni
se narodili s jedinečnou genetickou mutací, která jim umožňuje vládnout
nadpřirozenými schopnostmi. Pod vlivem profesora Charlese Xaviera slouží lidstvu
a chrání svět. Ten jim však nedůvěřuje a bojí se jich. Režisér Bryan Singer tentokrát
natočil víc než tradiční pokračování. Ponořil se hlouběji do mytologie X-Menů,
do jejich schopností a vztahů. U dvojky zapracoval, akci dostal na úroveň napínavého
děje a přinesl jeden z nejpamátnějších filmů svého žánru vůbec.
Temný
rytíř (2008)
Režisér Christopher Nolan
už v Batman začíná (2005) výborně přepsal komiksový žánr, když pilíře komiksu
zasadil do realistických kulis. Teprve až dvojkou styl dotáhl na maximum. Místo
hrdinské zápletky přinesl divákům velkolepé dílo, v němž hráli padouši stejně
důležitou roli jako hrdinové. A samozřejmě je tu jedinečný Joker. Geniálně
uchopený záporák, jenž je smutně dokonalým rozloučením Heatha Ledgera s
publikem. Akční dobrodružná fantasy navazuje na film Batman začíná a Christian
Bale si v ní zopakoval roli Batmana/Bruce Waynea v nekončícím boji se zločinem.
Transmediální vyprávění
může zajímavým způsobem rozšířit komiksový příběh. Pokud některé skupině lidí
stačí přečíst si nový díl komiksu a nechtějí si kazit dojet zfilmovanými
postavami, které jistě trochu ubírají na vlastní fantazii, tak prosím. Na
druhou stranu i původní komiks má něco do sebe a obecně se říká, že většina knižních
předloh má své vlastní kouzlo.
Martina Č.
