Každý člověk disponuje určitou mírou inteligence, která mu
umožňuje řešit úkoly a problémy potřebné k přežití. Lidská inteligence je
rozmanitá a nedá se tedy přesně změřit tradičními IQ testy, které obsahují
verbální, matematické a logické úlohy.
Psycholog Howard Gardner definoval po rozsáhlém zkoumání sedm typů inteligence,
a to inteligenci lingvistickou, logicko-matematickou, prostorovou, hudební,
tělesně kinestetickou, interpersonální a intrapersonální. Dále uvádí
inteligenci přirozenou, spirituální a existenciální. Gardner tak rozšířil
povědomí o tom, co to vlastně znamená být inteligentní. Lidé oplývají různými
druhy IQ i EQ (emoční inteligence), existují však velké rozdíly v jejich míře a kvalitě.[1]
Stejně jako jeden vysoce inteligentní člověk nedokáže plně nahradit tým
několika průměrně inteligentních jedinců z téhož oboru. Dokázal by Robert Jacob
Oppenheimer sestavit sám jadernou zbraň bez cizí pomoci a to během pár let?
Určitě ne. Na vývoji jaderné zbraně pracovalo ve 40. letech 20. století přes
130 tisíc lidí včetně obrovského množství vědců a inženýrů, kteří vedli
nepřetržité diskuze. Jak jsme se mohli přesvědčit, projekt byl “úspěšný”.[2]
Brainstorming (diskuze) je tedy ukázkovým příkladem kolektivní inteligence. Vysvětlení
je jednoduché – tým lidí disponuje vyšším IQ a tudíž i větším množstvím
informací a zkušeností než jeden člověk.
Kolektivní inteligence nás provází od samé existence Země,
kdy se před více než 4 mld. let začaly rozmnožovat jednobuněčné organizmy. Tito
prvoci se shromažďovali ve větším počtu a vytvářely tak dokonale propojenou
síť. Stejně jako později zvířata, neadrtálci a lidé. Tlupa poskytovala jedincům
ochranu před nepřátely, ulehčovala život při stavění obydlí, lovu a jiné
fyzické námaze.
Po celé Zemi narážíme na stopy dávno zaniklých starověkých civilizací.
Starobylé památky nasvědčují, že kulturní život našich předků nebyl zaostalý –
naopak. Například egyptské pyramidy dosvědčují, že i před šesti tisíci lety
disponovali lidé rozvinutými technologiemi a vědeckými poznatky. Velká pyramida
(Cheopsova) je postavená v samém středu Země a precizně zaměřená do čtyř
světových stran s přesností, která nebyla doposud překonaná. Tehdejší stavitelé
uměli určit zeměpisnou šířku a délku. Je to pozoruhodné, protože tato
technologie byla zapomenuta a znovuobjevena až v 16. století.[3]
Božské pyramidy by nemohly vzniknout nejen bez vědeckých a technologickým
poznatků, ale také bez několikaleté spolupráce stavitelů a jejich potomků.
Od starověku uplynuly tisíce let a my nyní experimetujeme s
mnohem dokonalejším systémem kolektivní komunikace a inteligence, který však vychází
z pravěkých principů shromažďování energie a staletých experimentů. “Málokdy myslíme originálně, žijeme
ovlivněni pamětí, žijeme, jak se vyvíjel kosmos. Nakonec jsme se všema
spojeni.”[4]
Naší každodenní součástí se staly digitální média. Počítače a internet jsou
výtvorem kolektivní inteligence, na jejichž vzniku se podílely nejen týmy vědců,
inovátorů, designérů a programátorů, ale také samotní uživatelé. Díky internetu
jsme překonali vzdálenost, informace si můžeme předávat okamžitě, aniž bychom museli
být na témže místě.
“Žijeme v období
čtvrté revoluce paměti, v době digitální revoluce, která promítá všechny možné
a představitelné dokumenty do virtuálního, vzájemně propojeného a
všudypřítomného prostoru,”[5]
vysvětluje Pierre Lévy v rozhovoru pro slovenský internetový časopis
Ostium.sk.
Moderní technologie nám ulehčují život a nezřídka kdy
přemýšlejí za nás. Nemusíme již trávit hodiny v knihovně a ani ve školních
lavicích. Vše je již nyní možné z pohodlí domova. Odpověď na naši otázku
získáme pomocí internetu za několik málo sekund. Jsme zvyklí získat informace
hned. Stejně jako odezvu na náš e-mail či textovou zprávu. Povaha komunikace a
tudíž i kolektivní inteligence se změnila.
Uvažujeme jinak než v minulosti a to díky vývoji “nových” médií.
Pierre Lévy, francouzský filozof a mediální kritik, ve své úvaze Kolektivní inteligence uvádí, že aby
společnosti nebo organizace byly úspěšné, musejí jít s davem – přizpůsobit se
nejnovějším vědeckým, technologickým, společenským a také estetickým trendům.
Vysvětluje, že pokud se organizace nepřizpůsobí novým tendencím, hrozí ji bankrot.
Tento postoj obhajuje na příkladu komunistických vlád, které začaly upadat
během 70. let až nakonec úplně zkolabovaly na počátku 90. let. Dle autorova
názoru se tak stalo kvůli absenci svobodného myšlení a negativnímu přístupu k
novým technologickým poznatkům. Z toho vyplývá, že totalitní režimy nebyly a
stále nejsou schopné kolektivního uvažování.[6]
Neschopnost přizpůsobit se pokroku se prolíná také do
našeho osobního života. Ukázkovým příkladem je příběh devětaosmdesátileté zdravé
seniorky Anny ze Sussexu, která se rozhodla odjet do Švýcarska, aby ukončila
svůj život pomocí eutanázie. Těsně před smrtí poskytla rozhovor britskému “The
Sunday Times”. V interview si stěžovala na to, jak komunikace prostřednictvím
moderní technologie vymazala ze společenských vztahů lidskost. "Proč tolik lidí tráví své životy
zíráním do počítače nebo na televizi? Já nikdy televizi neměla, jen rádio. Říká
se: přizpůsob se, nebo umři. Ve svém věku cítím, že už se přizpůsobit
nemohu," prohlásila.[7]
Technologický pokrok nelze zastavit. Nové vynálezy a média
jsou všude kolem nás – na ulici, v práci, našich domácnostech. V dnešní
digitální době si jen ztěží dokážeme představit život bez mobilního telefonu,
internetu a počítače. I když se
většina naší interpersonální komunikace odehrává ve spěchu přes síť, je
důležité si uvědomit, nakolik nás nová média pohlcují. Obejdeme se bez nich
alespoň na jeden den? Pokud ne, jedná se o abstinenční příznak, který by se měl
léčit? Čína je jednou z prvních zemí, která prohlásila internetovou závislost
za klinickou diagnózu. V zemi bylo vybudováno přes 400 zařízení, které mají lidi
zbavit této závislosti. Jedná se většinou o dospívající jedince, jejichž rodiče
jsou zaneprázdnění a nemají čas se jim dostatečně věnovat. Děti pak tráví
dokonce i týdny v kuse hraním
počítačových her on-line.[8] Je
jasné, že tato forma komunikace není zdravá, naopak, derformuje mozek. Právě na
to upozornila seniorka Anna. Proč tedy trávíme čím dál tím více času u televize
či internetu, když můžeme náš drahocenný čas využít alespoň v soukromí trochu hodnotněji,
s rodinou či kamarády v
přírodě, sportem, čtením a dalšími duchaplnými koníčky, které rozvíjejí naší
osobnost?
Zdroje:
[1] KOVAČKOVÁ, Monika. Na síti jsme chytřejší - V 21. století vítězí
kolektivní inteligence. In: Portal.cz [online]. 2005 [cit. 2014-04-15].
Dostupné z: http://www.portal.cz/casopisy/pd/ukazky/na-siti-jsme-chytrejsi---v-21--stoleti-vitezi-kolektivni-inteligence/45818/
[2] JAVŮREK, Karel. Kolektivní inteligence jako centrální mozek lidstva. E15
[online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/aktuality/kolektivni-inteligence-jako-centralni-mozek-lidstva
[3] Egyptské pyramidy odhalují nové skutečnosti. Extranea ifanda [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://extranea.ifanda.cz/staroveke-kultury/egypt/pyramidy/egyptske-pyramidy-odhaluji-nove-skutecnosti
[4] BUDDHA, Gautama: citát z ZEMÁNEK, Jiří. Kolektivní inteligence: přednáška. In: Youtube.com [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=YO-52fflj0M
[5] FIŠEROVÁ, Michaela. Kybernetické imaginárno. Rozhovor s Pierrem Lévym. In: Ostium.sk [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.ostium.sk/index.php?mod=magazine&act=show&aid=460
[6] LÉVY, Pierre: Colective Intelligence z TREND, David. Reading Digital Culture. Velká Británie: Wiley-Blackwell, 1-10 s.
[7] Zdravé seniorce provedli eutanazii. Chtěla zemřít, protože v moderním světě nestíhala. Novinky.cz [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/332646-zdrave-seniorce-provedli-eutanazii-chtela-zemrit-protoze-v-modernim-svete-nestihala.html
[8] 'Svázali mě a zamkli.' Svědectví z místa, kde léčí závislé děti. In: Lidovky.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/cina-se-potyka-s-epidemii-zavislosti-na-internetu-lici-dokument-pw7-/zpravy-svet.aspx?c=A140305_171845_ln_zahranici_msl
No comments:
Post a Comment