Mají anonymní komentáře na webových stránkách tištěných novin vliv na proces výběru dalších témat?

New Media & Society

Mají anonymní komentáře na webových stránkách tištěných novin vliv na proces výběru dalších témat?

Carolyn Nielsen

Western Washington University, USA

Prvně publikováno: 7. 6. 2013

O autorce

Carolyn Nielsen je americká novinářka a pedagožka působící na Western Washington University, na katedře žurnalistiky. Je specialistkou na osobnostní rozdíly, které se prolínají do autorské žurnalistické tvorby. Její přednášky se týkají především hlubší examinace jednotlivce, a to jeho postojů, přístupů k tématu a charakteru.

Abstrakt

Technologie umožňuje konzumentům nových médií přispívat anonymní komentáře na webové portály tištěných novin. Čtenáři z celého světa se mohou kdykoliv zapojit do diskuzí pod jednotlivými články. Ovlivňují tyto příspěvky gatekeeping – proces výběru dalších témat v médiích (zde konkrétně novin)? Autorka odkazuje na americký výzkum Pabla J. Boczkowski z roku 2010, kde 583 amerických respondentů – novinářů vysvětluje, jaký mají tyto příspěvky a nová technologie vůbec vliv na jejich tvorbu. Z jejich závěrů například vyplývá, že každodenní čtení komentářů pod články má nulový efekt na další výběr témat      a na jejich pocity z odvedené práce.

Účel výzkumu

Průzkum hledal odpovědi na otázky:

1.     Jaký názor mají novináři na anonymní tvůrce komentářů pod jejich články na webových portálech novin?

2.     Mají tyto příspěvky nějaký vliv na gatekeeping?

3.     Jakou význam mají tyto komentáře pro redakční porady?

4.     V jaké oblasti může zpětná vazba od uživatelů webové platformy pomoci?

Novinářský výzkum použil Boczkowskyho model pro rozbor počítačemi zprostředkované komunikace (CMC), aby jej rozšířil o:

1.     novinářský pohled odkazující na anonymitu komentářů

2.  výsledek myšlenky, zdali technologie ovlivňují proces výběru novinářských témat v médiích (dále gatekeeping)

3.     odpověď na otázku, zdali pronikají komentáře do redakčních diskuzí

4.     koleraci mezi novináři a uživately a jejich společném formování nové technologie

           Výzkum se zaměřil především na to, zdali technologický pokrok a možnost neustálého editování příspěvků má nějaký efekt na obsah tradičního tištěného tisku nebo jestli utváří pouze online prostředí noviných online portálů. To je také patrné v samotném nadpise: “Mají anonymní komentáře na webových stránkách tištěných novin vliv na proces výběru dalších témat?”

Metodologie a výzkumná tradice

Autorka se opírá o výsledky výzkumu 583 amerických novinářů, který hledal užší souvislost mezi online příspěvky a obsahem tištěných novin. Výzkum Pabla J. Boczkowski, profesora mediálních studií na Northwestern University, vychází z potřeby dalšího rozboru vztahu gatekeepingu a online komentářů v souvislosti s anonymitou, prostředím, sociální interakcí ve stále se měnícím pracovním prostředí. Výzkum byl provedený v průběhu února – března 2010 online, na menším vzorku náhodných respondentů – novinářů napříč Spojenými státy.

Článek odkazuje i na další výzkumné projekty Pabla J. Boczkowski jako např. – “Mutual shaping of users and technologies in a national virtual community” a “Understanding the development of online newspapers”.

Dále na publikaci od Paula Leonardiho – “Communication Theory” konkrétně na kapitolu: Crossing the implementation line: the mutual constitution of technology and organizing across development and use activities.

Noviny a online interaktivita

Anonymní komentáře reprezentují šířší koncept interaktivity, která se stala nedílnou součástí redakčních diskuzí. Online interaktivita je relativně nový koncept z pohledu vzniku prvních novin. V roce 1996 bylo pouze 15 % novin online. Od roku 2009 mají už téměř všechny noviny své webové zastoupení. Historicky byly noviny limitovány mírou interaktivity – čtenáři se mohli s redakcí spojit pouze skrz telefonní, emailovou či dopisní komunikaci. Nová technologie umožňuje rychlou a navíc anonymní odezvu.

Anonymita je pozitivní spíše pro uživatele, a to především relativní svobodou při psaní komentářů. Uživatel se schová pod svým avatarem, který mu umožní vyjádřit se naplno, aniž by se musel bát nějakého faux-pas.

V Singerově studii, “Role call”, se uvádí, že v průběhu amerických prezidentských voleb se novináři chlubili komentáři pod články pouze ve 2,4 % volebního času. Novináři mají ostré lokty a hlídají si svojí profesi před uživateli-novináři.

Výsledky výzkumu

Bylo dokázáno, že ta samá technologie importovaná do různých oblastí má rozdílný efekt. Pokud se jedná o technologické změny webových portálů, je zpětná vazba od uživatelů nezbytná. Z  výsledků novinářského výzkumu vyplývá:

·      35,8 % žurnalistů čte často komentáře pod svými články

·      29 % pouze někdy

·      35,2 % zřídkakdy nebo spíše nikdy

Z těchto poznatků nevyplývá žádná výrazná korelace ve vztahu tvorby budoucích novinových příspěvků. Navíc některé zpravodajské organizace zakázaly svým zaměstnancům zapojovat se do diskuzí se čtenáři, zatímco jiné tyto diskuze povolují nebo dokonce podporují.

Boczkowskyho model dále popisuje:

1.   73 % novinářů si přeje, aby online komentáře nebyly anonymní. Stěžují si,      že anonymní uživatelé mají volnou ruku lhát a vytvářet neplnohodnotné příspěvky – snižují tak důvěryhodnost a důstojnost celé mediální společnosti.

2.   45 % novinářů se domnívá, že by neměli odpovídat na příspěvky anonymních uživatelů, 22,2 % bylo neutrálních a 32,8 % výrok odmítli. Většina se však shodla na tom, že by měli odpovídat hlavně na komentáře, které se vztahují k faktické nepřesnosti publikovaného článku. Navíc ze zkušenosti je potvrzené, že přispěvatelé chtějí většinou diskutovat s dalšími přispěvateli a ne samotnými autory.

3.   Dále se potvrdilo, že pouze zanedbatelný čas v redakci je věnován diskuzím pod články a má tedy téměř nulový efekt na tvorbu dalších témat. 66,1 % uvedlo, že čtení těchto příspěvků nemá žádný vliv na jejich emoce spojené s odvedenou prací, 29,5 % uvedlo, že je to občas ovlivňuje a pouze 4,1 % se cítí významně ovlivněno.

Novináři si myslí, že časté čtění komentářů pod články není nutné, protože jen zřídkakdy jim může nabídnout plnohodnout odezvu a jinou perspektivu. Ve většině příadech se jedná o nevhodné, často útočné komentáře, nijak nesouvisející s obsahem.

 Relevance pro aktuální kontext v ČR

          Téma odborného článku novinářky Carolyn Nielsen je aktuální pro všechny země, jejichž noviny se prezentují online. To znamená i pro Českou republiku. I zde má denní tisk svoji online podobu. Většinou se jedná o placenou službu či mobilní aplikaci. Uživatelé mají přístup k článkům až po přihlášení a následné platbě za předplatné článků viz www.hn.ihned.cz nebo www.mfdnes.cz. Lidové noviny mají server www.lidovky.cz, který často edituje články, které nejsou dokončené, s poznámkou – více se dozvíte v xy vydání.

Závěr

          Výzkum přinesl nový pohled na historický vývoj tištěných novin. Nová média urychlila zpětnou vazbu – pohled uživatelů na obsah článků. Výsledky jsou jasné – novináři se shodli na tom, že většina příspěvků se nevztahuje k tématu.  Anonymní uživatelé se často chovají ofenzivně a rádi se přou s ostatními přispěvately. Ze zkušenosti vyplývá, že tito komentátoři nemívají ani zájem na reakci samotného autora. Proto je autorský pohled na téma anonymních reakcí spíše negativní a striktně odmítá koleraci mezi názory uživatelů a procesem výběru dalších témat.