Článek Ways
of worldmaking in Wikipedia: reality, legitimacy and collaborative
knowledge making (Způsoby utváření
světa Wikipedie: realita, legitimita a vytváření
kolektivního vědění) vyšel v odborném
časopise Media, Culture &
Society v březnu 2014. „MCS poskytuje hlavní
editorsky vedené (peer-reviewed) mezinárodní
fórum pro výzkum a diskusi nad médii, včetně
nových informačních a komunikačních
technologií, v politickém, ekonomickém,
kulturním a historickém kontextu. Pravidelně se
zabývá širokou oblastí témat kulturní
a sociální analýzy. Jeho zástupci se
zabývají výzkumem věcných témat,
kritikou a inovacemi v teorii a metodologii.“ 1
Časopis Editují ho odborníci z amerických
a britských univerzit.
Autory článku
jsou doktorandka Lindsay Fullerton a profesor James S.
Ettema.
Profesor James
Steward Ettema vyučuje na Northwestern University v Evastonu
v americkém státě Illinois na Fakultě komunikace.
Zabývá se především sociální
organizací a kulturním dopadem masových médií
a nových technologií. V roce 1998 společně s
profesorem Standforské univerzity Theodorem
L. Glasserem napsal oceňovaou knihu Správci
svědomí: Investigativní žurnalistika a veřejná
ctnost (Custodians
of Conscience: Investigative Journalism and Public Virtue,
Columbia University Press).
Druhá
autorka článku, Lindsay
Fullerton se na
Northwestern Univerzity zabývá studiem médií
jako postgraduálního oboru. Zabývá se
především tématy kolektivní inteligence,
on-line odbornosti (expertise online) a komunitami praxe a hodnocení
(communities of practise and evaluation/reviews). Zbývá
se také tématy blogosféry
nebo počítačových
her. Tématem
kolektivní inteligence a odbnosti na webu se zabývala
také v textu z roku 2008 „Characteristics
of Experts in Virtual Worlds“.
Autoři
článku zkoumali tuto integraci faktů a hodnot na diskusních
stránkách online
encyklopedie Wikipedia. Analýza těchto diskusí
vychází z klasického díla o sociální
konstrukci reality – Ways of Worldmaking (Způsoby utváření
světa) Neslona
Goodmana, který „nastínil mnoho procesů
konstrukce reality, když ne úplně nového světa,
které poskytují koherentní uchopení
současných událostí. Goodmanova základní
myšlenka je, že i když se využívají stejné
zdroje jazyka a zdravého rozumu, při procesu vytváření
světa mohou vést k odlišným závěrům.
Takzvaná společná znalost, která se v ideálním
případě ukáže jako obecně platná a prakticky
využitelná, je nicméně závislá na
procesu jeho tvorby“ 2
„Naše
znalost sociální reality integruje fakta a normativní
hodnoty tak, aby se nepřetržitě legitimizovala realitu.“
Současná sociální konstrukce reality podle
klasického pojednání Bergera a Luckmanna
– Sociální konstrukce reality (1966) (The
Social Construction of Reality: A Treatise in the Sociology of
Knowledge) zahrnuje jak vysvětlení sociálního
řádu, které přičítá „kognitivní
hodnotu jeho objektivním významům“ a ospravedlnění
toho, že tento řád poskytuj „normativní důstojnost
jeho praktickým imperativům“.
Autoři
článku aplikují Goodmanovu teorii na čtyři příklady
utváření článku na Wikipedii – dva
historické „válka
v Iráku“ a „válka
v Afghánistánu“ a dva životopisné -
“George
W. Bush” a “Barack
Obama” – všechny ukazují, jak se tvoří
produkty kolektivního myšlení. Ettema a Fullerton
analyzovali diskuse, které se u těchto článků
rozeběhly (a které se na webu Wikipedie archivují).
Každý
návštěvník Wikipedie může vytvářet nové
články k téměř jakémukoliv tématu.
Mohou také editovat či doplňovat (nebo mazat) informace do
už existujících článků. Uživatelé se
také mohou přihlásit, aby jejich editace byla
propojená s jejich profilem. Proces psaní a editace,
který vytváří články na Wikipedii, je
otevřený pro všechny.
„Tyto
procesy zanechávají zajímavé stopy jejich
historie ve formě 'diskusních stránek', které
zaznamenávají diskuse spolutvůrců o psaní a
editování encyklopedických hesel. Každý
článek na Wikipedii má ve výchozím
nastavení diskusní stránku, kde se editorům
článku doporučuje (ale není to povinné)
diskutovat nad tématem a návrhy k článku,
nicméně některé diskusní stránky jsou
editory využívány mnohem víc, než jiné.
Když se téma článku týká 'lidských
záležitostí', především pokud jsou současné
a kontroverzní jako např. války v Iráku
nebo Afghánistánu, doprovodné diskusní
stánky ukazují postup vytváření už
hotových textů, který vyjadřuje jak subjektivní
názory jejich tvůrců, tak prezentuje znalosti považované
za sociální realitu.“3
Uživatelé
se snaží vytvářet „obecně přijatelný
pohled“ také tím, že se shodli na využívání
společensky povolených zdrojů – většinou z
mainstreamových médií. Díky této
politice se nejsou diskuse o „tvrdých datech“ (hard facts)
většinovou ani nejzajímavější součástí
debat na diskusních stránkách. Mnohem víc
se diskutuje o NPOV – Neutral Point of View (neutrálním
pohledu) definovaném „ne jako prerfektní
prezentace reality, ale tvrzení, na kterém se
přispěvatelé mohou shodnout.“ 4
Tato viditelně nenáročná definice podtrhuje (spíše
než řeší) základní problém produkce
společenské znalosti - „Fakta často nejsou objektivní“.
Autoři
zjišťovali, jak přispěvatelé na Wikipedii protkávají
části popisné a hodnotící, aby upředli
přijatelnou ukázku sociální reality. Proces
spoluvytváření Wikipedie je příkladem
„moudrosti davu“ („wisdom of crowds“ (Surowiecki, 2004).
Zjistila také spojitost procesu sociální
konstrukce reality na Wikipedii a procesu
rámování (framing) -
„Znamená
to, že způsob, jakým je popisovaná událost
nebo osoba prezentována v médiích, tedy jaké
vlastnosti jsou zdůrazněny, v jakém kontextu jsou
prezentovány, se může odrazit také v uvažování
lidí, kteří se zaměří právě na
vybrané vlastnosti a nahlížejí na věc z
nabídnutého úhlu pohledu.“
5
Zkoumané
příklady také ukázaly, jak se proces
legitimizace konfrontuje s neshodami při procesu generování
společné znalosti, která má být obecně
přijatelná. „Proces, kde je dosaženo shody, může
být lépe pochopitelný jako proces, kde se hledá
smíření.“ 6
Společné vědění pracuje s fakty, ale nezahrnuje jen
přímé pozorování popisovaného
fenoménu, ale také pokračující diskuse o
tom, jak ho uchopit.
„Jak
demonstrují studie těchto čtyřech případů, editoři
Wikipedie využívají Goodmanovy techniky vytváření
světa k začlenění faktů a hodnot do produktu kolektivního
vědění. Proces tvoření Wikipedie zahrnuje opakované
začleňování nových informací a
neustálou revizi existujících textů, i když
někdy nevede k jejich vylepšení, ale v důsledku vedoucí
k vytvoření stabilních textů.“ 7
Výsledek
takových diskusí může získat objektivní
hodnotu.
Také
v českém kontextu se přispěvatelé na Wikipedii často
neshodnou. Podobně „výbušnými“ tématy jsou
podobně jako na anglické verzi této online
encyklopedie především politické osobnosti a
události. Jako příklad lze uvést události
a osoby týkající se předchozího
komunistického režimu nebo z ještě vzdálenější
historie podíl prezidenta Edvarda
Beneše na situaci v Československu v roce 1938. Ze
současných lze jmenovat například osoby všech
polistopadových prezidentů – Václava Havla, Václava
Klause a Miloše Zemana nebo téma Ústavu pro studium
totalitních režimů.
Takové
stránky se dají snadno identifikovat kromě plamenné
diskuse také například podle toho, že jsou často
editované. Např. stránka o Edvardu Benešovi byla
naposledny editovaná 11. 4. 2014 (citace z 17. 4. 2014). Z
historie
článku vyplývá, že předchozích
verzí už bylo nejméně pět desítek.
Autor: Vanda Králová
Autor: Vanda Králová
1 http://mcs.sagepub.com/
2
ETTEMA, James, FULLERTON, Lindsay. Ways of worldmaking in
Wikipedia: reality, legitimacy and collaborative knowledge making.
Media, Culture & Society, 2014. č. Březen 2014, str. 186.
Dostupný z:
http://mcs.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/36/2/183.full
3
ETTEMA, James, FULLERTON, Lindsay. Ways of worldmaking in Wikipedia:
reality, legitimacy and collaborative knowledge making. Media,
Culture & Society, 2014. č. Březen 2014, str. 185. Dostupný
z: http://mcs.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/36/2/183.full
4
ETTEMA, James, FULLERTON, Lindsay. Ways of worldmaking in Wikipedia:
reality, legitimacy and collaborative knowledge making. Media,
Culture & Society, 2014. č. Březen 2014, str. 187. Dostupný
z: http://mcs.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/36/2/183.full
5http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=385&lst=105
6
ETTEMA, James, FULLERTON, Lindsay. Ways of worldmaking in Wikipedia:
reality, legitimacy and collaborative knowledge making. Media,
Culture & Society, 2014. č. Březen 2014, str. 198. Dostupný
z: http://mcs.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/36/2/183.full
7ETTEMA,
James, FULLERTON, Lindsay. Ways of worldmaking in Wikipedia:
reality, legitimacy and collaborative knowledge making. Media,
Culture & Society, 2014. č. Březen 2014, str. 198. Dostupný
z: http://mcs.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/36/2/183.full
No comments:
Post a Comment