Studie
nyní ukazují to, čeho si mnozí z nás, kteří se pohybují na sociálních
sítích, už patrně všimli. Žijeme ve stále více a více narcistické společnosti.
Nesou za to vinu sociální média?
Ve světě, kde hlavním vysílacím časům televizí dominují
reality show a kde lidé sedí u jídelního stolu a chatují si na Facebooku místo,
aby si povídali, to možná není ani překvapení. Lidé žijí čím dál častěji ve
vlastních světech, jsou izolovaní, přesto ale nejsou osamělí. Naopak. Mají
spoustu přátel, facebookových či twitterových, kteří jim dokáží během pár minut
zvednout sebevědomí, poradit, zalichotit, nebo je třeba jen uklidnit. A že jsou
virtuální? To vlastně nehraje ani tak moc roli.
V souvislosti s tímto fenoménem se velmi často
zmiňuje pojem „Generace Y“, anglicky označovaná také jako „Millennials“ nebo
„Generation Me“. Poprvé se tento pojem objevil v srpnu roku 1993 v časopise
Advertising Age, kde byl dán do souvislosti se silnou generací dětí narozenou
v letech 1980 až 1990. V roce 2007 ho dal profesor Jean M. Twenge ve
své práci The Narcissistic Epidemic: Living in the Age of Entitlement do
souvislosti s nárůstem narcismu: „Na základě údajů od 37 000 vysokoškoláků
je patrné, že narcistické rysy osobnosti vzrůstají stejně rychle jako obezita
od roku 1980 až po současnost," uvádí Twenge ve své knize. Srovnáním s
obezitou přitom naznačuje, že narcismus je další epidemií v Americe. Dnes
už ale bohužel ne jenom tam.
Možná ještě více znepokojující jsou nové studie, které
porovnávají vlastnosti a životní cíle dnešních mladých lidí chodících na
střední a vysoké školy s těmi z „generace Y“. Ve stejném věku vykazují nárůst vnějších
hodnot spíše než vnitřních hodnot. Je patrné, že si cení více peněz, image a
pověsti v komunitě, kde se pohybují. Řeší spolčování se s druhými a také
přijetí sebe sama.
Koho
tedy obviňovat za nárůst narcismu?
Může za to Mark Zuckerberg a jeho Facebook? Během
posledních několika let, se objevilo nepřeberné množství výzkumů, které se
zaobíraly propojením Facebooku a narcismu. Studie zjistily, že lidé, kteří
dosáhli v dotaznících týkajících se tohoto tématu vyšší skóre, měli i více
přátel na Facebooku, častěji označovali sami sebe na fotkách a častěji
aktualizovali své statusy. Podle Laury Buffadi, postgraduální výzkumnice na
Universidad de Dueto v Bilbau ve Španělsku, používají narcističtí lidé Facebook
i další sociální sítě, protože se domnívají, že jiní lidé se zajímají o to, co
dělají, a chtějí, aby ostatní lidé věděli, co dělají.
Obecně platí, že sociální média podporují sebeprezentaci,
protože uživatelé jsou ti, kteří vytvářejí veškerý obsah. W. Keith Campbell
vysvětluje, že lidé často využívají Facebook proto, aby vypadali důležitě,
skvěle, získali si pozornost druhých, získali určitý společenský status a
hrdost. Problém ovšem je, že téměř každý představuje nerealistický portrét sebe
sama. A stejně tak jako lidé vybírají ty nejatraktivnější fotografie, aby je
mohli použít jako svoji profilovou fotku, mají tendenci o sobě psát ty
nejzajímavější novinky. Samozřejmě je to případ od případu. Bohužel
nerealistický „slunný“ obrázek, který o sobě mnoho lidí vykresluje, může mít
negativní psychologický dopad na přátele, případně i facebookové fanoušky.
Nedávné studie, provedené na vzorku studentů po celých Spojených státech,
ukázaly, že studenti, kteří se častěji objevovali na Facebooku, smýšleli o
životě ostatních lidí jako o šťastnějším a lepším. Tito „facebookoví závisláci“
také negativně porovnávali svůj život s ostatními. Měli pocit, že jsou na
tom hůř.
Neobviňujte
Facebook, ale rodiče
Přestože Facebook jistě je platformou pro narcistické
jednání, byla by chyba předpokládat, že to způsobil on sám. Výzkumník Shawn
Bergman zdůrazňuje, že existuje velké množství psychologických výzkumů, které
ukazují, že lidská osobnost se vytváří do sedmi let. Politika Facebooku neumožňuje
uživatelům zaregistrovat se, pokud je jim méně než třináct let. Z toho vyplývá,
že osobnostní rysy uživatelů jsou po přihlášení na sociální síť už dávno poměrně
dobře zakořeněné.
Někteří odborníci se navíc přiklánějí k názoru, že
nárůst narcismu mezi tzv. „Millennials“ má méně co do činění se sociálními
sítěmi, naopak je velmi propojen se sociálním prostředím doma. Tvrdí, že v
průběhu posledních několika desetiletí došlo ke zvýšení rodičovského
rozmazlování. Rodiče i učitelé se snaží dětem vštěpovat zdravý pocit sebevědomí
tím, že je přehnaně chválí a odměňují, což vede k větší škodě než užitku. Přitom
je nutné rozlišovat mezi zdravým sebevědomím a narcismem. Sebeúcta se liší od
narcismu tím, že představuje přístup postavený na tom, že jsme něco zvládli.
Narcismus je naopak často založen na strachu z neúspěchu nebo slabosti, je zaměřen
na sebe sama s tím, že člověk se vnímá jako nejlepší. Narcismus vychází ze
základních pocitů nedostatečnosti.
I když je jisté, že online formy komunikace mají určitý vliv
na mentální vývoj jedince, základem je vštípit mladým lidem zdravý smysl pro
úctu k sobě sama v reálném, nikoli online životě. Pouze tehdy, budou-li lidé
méně posedlí sami sebou, mohou předat tyto hodnoty další generaci.
Zdroje: Firestone, Lisa: Is Social Media to Blame for the
Rise in Narcissism?, Huffpost Healthy Living, publikováno 12.10.2012, http://www.huffingtonpost.com/lisa-firestone/facebook-narcissism_b_1905073.html
Lena, E.: Are people really more narcissistic than ever
before? If so, are social networks and other new media to blame? TED, http://www.ted.com/conversations/18501/are_people_really_more_narciss.html
No comments:
Post a Comment