Hudební fanouškovství online: Fanoušci R.E.M. na honbě za ultimátním prvním poslechem

     Lucy Bennett, autorka studie nazvané v originále Music fandom online: R.E.M. fans in pursuit of the ultimate first listen, absolvovala své doktorandské studium na School of Journalism, Media and Cultural Studies na britské Cardiff University. Ve svých výzkumech se zaměřuje na studium publik a jejich užívání Internetu, konkrétně na fenomény fanouškovství, hudby, sociálních médií a formy jejich vzájemného propojení. Její články se mimo New Media & Society, kde vyšla i tato studie, objevily také v Transformative Works and Cultures, Participations, Social Semiotics nebo v Continuum. Je hostující editorkou speciálního vydání NewMedia& Society zaměřeného na fanouškovské financování (tzv. crowdfunding). Spoluzakládala studijní skupinu Fan Studies Network.

     Ve svém článku zkoumá Lucy Bennet specifickou podskupinu fanoušků americké rockové kapely R.E.M., která sama sebe označuje jako Triskaidekaphobics, zkráceně Trobes. Jejich název vychází z toho, že vznikla před vydáním v pořadí třináctého alba kapely (v překladu z latiny fobie z číslatřináct). Jedná se o podskupinu fanouškovské komunity www.Murmurs.com, která vznikla v roce 1996 a je se svými 18 000 členy (údaje z roku 2012) nejstarší a největší online komunitou fanoušků R.E.M.  Ačkoli jsou součástí fanouškovské online komunity, Trobes se vyhýbají veškerým informacím ohledně nových chystaných alb kapely. S prvním poslechem cíleně vyčkávají až na moment, kdy si nové album sami koupí na fyzickém nosiči.  Jdou tak proti převládajícímu většinovému proudu, kde je standardní stahovat si novou hudbu z internetu, a zážitek nákupu a poslechu nového alba vnímají jako jedinečnou událost. 

     Autorka se zaměřuje na vztah Trobes vůči ostatním členům online komunity Murmurs.com, jejich odlišnosti a způsob, jakým si v rámci širšího fanouškovského okruhu vytváří svou vlastní formu převráceného kulturního kapitálu. Zabývá se i odezvou ostatních členů komunity na jejich chování a následné znovuzačleňování Trobes mezi zbytek komunity.

     Svou studii staví autorka na kyber-etnografickém přístupu.  Od roku 2000 je členkou Murmurs, výzkum pak prováděla mezi lety 2004 a 2007 a následně ještě na přelomu zimy a jara 2011, kdy R.E.M. vydávali své nové album Collapse into Now. Během výzkumu sledovala veškeré dění na fórech Murmurs.com dedikovaných Trobes i posty týkající se této skupiny mimo jim vytyčený prostor. S několika členy Trobes také provedla e-mailové rozhovory. 

     Jedním ze základních pojmů, o které se autorka v článku opírá, je tzv. „spoiler“, pro který používá Cantwellovu definici, tj. chápe ho jako „kus informace (...), která buď dosud nebyla zveřejněna pro demografickou skupinu dané online komunity nebo která (...) zatím nebyla viděna žádným individuálním účastníkem v této komunitě“ (Cantwell, 2004: np).V souvislosti s Trobes tedy můžeme jako spoilery chápat  nové, dosud nevydané skladby nebo jejich ukázky, názvy skladeb, hostující muzikanty na nové desce, její grafické zpracování nebo i informace o jejím hudebním stylu. Mezi většinou členů Murmurs.com jsou takovéto informace velmi exkluzivním zbožím, které slouží k navyšování kulturního kapitálu. Ten zde chápe zejména ve smyslu Johna Fiskeho, který jej používal v souvislosti s fanouškovství (Fiske 1992). Pro Trobes však platí pravý opak. Zatímco většinoví uživatelé Murmurs.com tyto informace aktivně vyhledávají a slouží jim jako náměty k novým diskuzím, Trobes se jim vyhýbají a dokonce jsou kvůli nim i fóra, kde by se takovéto informace mohly vyskytovat, označována, aby se jich mohli vyvarovat. Platí tedy, že čím méně toho o aktuálním dění okolo kapely ví, tím více kulturního kapitálu mají. Podobný převrácený kapitál lze najít i u Bourdieua, který popisuje, jak někteří členové dominantní buržoazní vrstvy hledají nové a riskantní formy kulturní distinkce, aby tím navýšili svůj kulturní kapitál.

     Dalším pojmem, se kterým Bennett operuje, je cosmopedia Pierra Lévyho. Rozumí jím „vědomostní prostor, který vytváří kolektivní inteligenci, která je formou univerzálně distribuované inteligence, konstantně rozvíjená, koordinovaná v reálném čase a mající za následek efektivní mobilizaci dovedností“ (Lévy 1997:13). Právě ve fanouškovských online komunitách vidí Henry Jenkins (2009) naplnění pojmu cosmopedie. Bennett nicméně argumentuje, že Trobes, kteří v určitém období do kolektivní inteligence nepřispívají a vědomostem se vyhýbají, Jenkinsův model zpochybňují.

     Bennet také popisuje, jak se chovali Trobes po oficiálním vydání nové desky. Aktivita na jejich fórech se rapidně snížila a členové naopak začali přispívat v ostatních fórech. Své dojmy z nové desky si už nevyměňovali pouze mezi sebou, ale naopak se o ně dělili s uživateli mimo svou komunitu, čímž nastartovali proces svého znovuzačlenění do širšího společenství www.Murmurs.com.

     Na závěr autorka nastoluje několik témat a otázek, které se v souvislosti s výzkumem vynořily a které by stály za další bádání. Je jím například studium vztahu mezi fanoušky a tím, v jaké formě hudebníci svá alba vydávají. Z výzkumu Trobes je patrné, že jednoznačně preferují fyzické nosiče před hudbou jednoduše staženou z internetu.  Dále také zdůrazňuje, že v období, kdy výzkum probíhal, nebylo používání sociálních sítí tolik rozšířené a například Facebook nebo Twitter zažily od té doby strmý vzestup. Jakým způsobem by vypadalo počínání Trobes před vydáním nového alba R.E.M. nyní, když mohou spoilery narazit na daleko více místech? Zároveň je patrné, že na tyto změny reagoval i hudební průmysl – nová alba vycházejí oficiálně na Bandcampu, písně mají svou premiéru na YouTube. Zmenšil se rozdíl mezi tím, zda je materiál šířen fanoušky či oficiálními distributory. A v neposlední řadě by stálo za to zaměřit se i na to, jak na tyto změny reagují samotní hudební interpreti.


Použitý zdroj:
BENNETT, Lucy. Music fandom online: R.E.M. fans in pursuit of the ultimate first listen. New Media & Society, 2012, vol. 14, s. 748-763.