Saturday, April 19, 2014

LET'S STREAM: HAPPENING JAKO SPECIFICKÁ FORMA UMĚNÍ HRÁČŮ POČÍTAČOVÝCH HER

Že se nedá mluvit o umění? Anebo součásti kultury? Vždyť se jedná jen o bandu navzájem nekomunikujících "ajťáků" výhradně mužského pohlaví... Jako by některý z nich dokázal stvořit jakýkoli výtvor pyšnící se uměleckou hodnotou. Podobných stereotypů je více: digitální hry hrají pouze obézní muži se špatnými hygienickými návyky, potenciální vrazi, ztroskotanci. Na samotné hry je společností nahlíženo jako na ztrátu času, zdroj pasivní konzumace, nebezpečí závislosti aj. Na každém šprochu pravdy trochu. I tady se najdou negativní výjimky, ale proč hned paušalizovat a házet všechny hráče a hry do jednoho pytle?

Existuje kultura hráčů?

Definicí kultury hráčů digitálních her se ve svém textu "What is Video Game Culture?: Cultural Studies and Game Studies” zabývá i doktorka Adrienne Shaw z Temple University ve Philadelphii (mimochodem tento článek byl jedním z nejstahovanějších článků na internetu v roce 2010!). Herní kulturu neboli kulturu hráčů digitálních her lze definovat podle toho:
  1. kdo hry hraje,
  2. co hraje
  3. a jak hraje.
Zaměříme-li se ale na každou oblast definice jednotlivě, zjistíme, že nejen hry ale i hráči jsou ve své podstatě nejednotní a rozmanití. Digitální hry ale mají v kultuře své nezastupitelné místo a pro své uživatele, ať už o tom pochybujeme více či méně, představují platformu pro kreativní činnost.

Lze považovat videohry za umění?

Novozélandský filosof Grant Tavinor ve své knize „The Art of Videogames“ upozorňuje na fakt, že něco jako jednoznačná definice umění neexistuje a připomíná model tzv. klastrové teorie, která stojí na tvrzení, že umění lze definovat na základě sady charakteristických vlastností, které objekt může, ale nemusí splňovat. Čím více jich však splňuje, tím pravděpodobnější je, že ho bude široké publikum považovat za umění. Podle tohoto modelu je uměním objekt, který:
  • má pozitivní estetické vlastnosti (krása, půvab, elegance),
  • je emocionálně expresivní,
  • je intelektuální výzvou,
  • je formálně komplexní a soudržný,
  • má kapacitu přenášet složité myšlenky,
  • je výrazem individuality,
  • je cvičením tvůrčí představivosti,
  • je výtvorem vysokého stupně zručnosti,
  • přináleží zavedeným uměleckým formám,
  • a je produktem intence vytvořit umění,
A navíc zahrnuje podmínku:
  • stylu, kreativity a novostii,
  • imaginativní zkušenosti,
  • reprezentace světa,
  • zvláštní pozornosti,
  • ustanovené kritiky,
  • a podmínku institucí a tradic.
Podle klastrové teorie pánů Beryse Gauta a Dennise Duttona můžeme za umění považovat i ty výtvory/objekty, které některé z těchto charakteristických vlastností postrádají. Videohry (přinejmenším některé) ale významný podíl podmínek splňují. Je jim mimo jiné vlastní estetický požitek, stylová bohatnost, emocionální sytost, zapojení imaginace, tvůrčí virtuosita, reprezentace.. A tak mohou být počítány jako nový a svérázný druh umění.

Let’s play a Gameplay vs. performance a happening

Počítačové hry jako specifické médium vykazují vlastnosti, kterých se kultura hráčů zmocňuje a vytváří na jejich základě mnohá zajímavá díla. V odborných pracích, statích, esejích či článcích proto obvykle narážíme na pojmy jako machinima, modding, gameplay nebo fanfikce. Laikovi mohou připadat známé spíše pojmy jako happening a performance. Ty hrály důležitou roli už v samotných dějinách výtvarného umění. I v této oblasti vzbuzovaly pochybnosti ze strany široké veřejnosti.


Happening obvykle označuje způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků, tedy účastníků happeningu. Performance naopak se v širším smyslu užívá jako označení pro všechny formy uměleckého sdělení, které využívají jako výrazový prostředek živé předvádění před diváky nebo za účasti diváků. V užším smyslu bývá performance odlišována od happeningu, tj. starší výrazové formy, tak, že diváci u performance nejsou nutně aktéry děje. Od divadelního představení se výtvarná performance liší především tím, že vždy zůstává fragmentem příběhu. Jako každé výtvarné dílo je pouze podnětem pro konečnou realizaci díla v mysli diváka.

Vidíte také ty podobnosti? Už víte, kam tím vším mířím? Ve světě digitálních her, v kultuře hráčů chcete-li, najdeme podobné akce také. Znáte třeba DreamHack? Největší LAN párty světa? Velkolepý mezinárodní event, který do švédského Jönköpingu každoročně přiláká tisíce hráčů a fanoušků elektronického sportu. A nejen oni se stávají součástí happeningu. Toto kreativní vyjádření hráčů je charakteristické využitím komunikační platformy streamovaného vysílání – možností vysílat v reálném čase audiovizuální záznam z hraní hry. Účastníci tak společně s hráči vytvářejí neopakovatelnou atmosféru.



Elektronický sport jménem StarCraft

Profesionální hráči také často streamují svoje tréninky nebo celé zápasy. A fenomén elektronického sportu, i když pro širší veřejnost neviditelný, existuje i u nás v České republice. Server Hitpoint.cz je toho důkazem. Nejen že tu na podobné akce najdete pozvánky, ale díky live streamům můžete herní atmosféru zažít i z obrazovky svého počítače.



Herní zážitek, i když třeba jen divácký, ještě umocňují komentátoři zápasů. Vhodným příkladem je populární hra StarCraft. Právě s úspěchem této herní série od společnosti Blizzard Entertainment se pojí i herní komentátoři, kteří jsou součástí každého více sledovaného zápasu a dokážou v průběhu streamu vytvořit z běžného zápasu zábavný pořad, interaktivní show.

No comments:

Post a Comment