Když se řekne karetní hra, může
nás napadnout poker, mariáš, žolík, solitér a spousta jiných, když se ale přidá
slovo sběratelská, pak už se naše
asociace přesunou k jinému druhu her. Sběratelské karetní hry jsou
převážně založeny na světech sci-fi a fantasy a s nimi jsou také spojena
transmediální vyprávění.
Koncept transmediálního vyprávění
Koncept transmediálního
vyprávění popisuje Henry
Jenkins jako proces, kdy jsou nedílné prvky fikce rozptýleny napříč různými
komunikačními kanály a společně pak vytvářejí jednotný a koordinovaný zážitek
ze zábavy. V ideálním případě by však každé médium mělo mít vlastní přínos
k rozvoji příběhu, což ve výsledku pro tvůrce není jednoduchá záležitost.
Dále se Jenkins zmiňuje i o ekonomických motivech – tedy snahu o vytěžení
maxima ze zavedené značky.
Mezi takové případy lze zařadit sběratelské
karetní hry vymyšlené na základě úspěšných knih či filmů nebo seriálů.
Jedná se např. o hry Lord of the Rings, Star Wars, Harryho Pottera nebo
Pokémon. Podobné hry jsou rozšířením již hotových příběhů a profitují na nich.
Princip sběratelských her totiž spočívá v nakupování balíčků karet, kdy
hráč neví, jaké konkrétní kartičky balení obsahuje. Vytvoří si svůj unikátní hrací
balíček a postupně dokupuje další karty, aby si hrací balíček zdokonalil.
K tomuto účelu vznikly specializované weby a e-shopy, na kterých se dá
sehnat jak originální balení, tak jednotlivé karty, nebo návody a rady ke hře
atd. Pokud hráč nechce investovat peníze do skutečných karet, může si zpravidla
zahrát zmíněné hry i na svém počítači či telefonu. Přínosem těchto her
v rámci konceptu transmediálního vyprávění jsou nová dobrodružství, která
hráči zažívají při hře se známými postavami.
Trochu jiný příběh
Magic: The Gathering se od předešlých her liší a z pohledu transmediality je zajímavější. V tomto případě je totiž příběh vytvořen primárně pro karetní hru a na ten pak navazují další komunikační kanály.
Hra vznikla v roce
1993, vymyslel ji Richard Garfield
(autor mnoha podobných her, mj. i Star Wars Trading Card Game) a hru vydali Wizards
of the Cost. Stala se jednou z nejúspěšnějších her svého druhu,
kterou si oblíbily miliony lidí po celém světě a vyšla i v několika
jazykových mutacích (v ČR existuje pouze její originální anglická verze). Každý
rok se rozrůstá o novou základní edici a jednu či více rozšiřujících edic. Čím
si však hra udržuje své příznivce, není jen sběratelská vášeň a krásné
ilustrace, je to také obrovské množství karet nabízejících miliony různých
kombinací. Kouzlo hry spočívá v sestavení hracího balíku tak, abyste co
nejdříve připravili soupeře o všechny životy. Je k tomu zapotřebí znalost
karet, nejlepších kombinací, strategie a možná i trochu štěstí. Hráč má na
výběr z pěti barev (bílá, černá, červená, modrá a zelená), kde každá
reprezentuje určitý svět kouzel. Každá barva má své země (tzv. lands – pláně,
bažiny, hory, ostrovy a lesy), které dávají manu potřebnou k vykládání bytostí/příšer
(tzv. creatures), kouzel, artefaktů a dalších druhů karet. Názvy některých karet
se staly natolik specifickými, že jsou po nich pojmenovány např. webové stránky
věnované hře, nebo třeba program, ve kterém si můžete spustit hru na počítači
(př. Černý rytíř, Black Lotus, Cocatrice).
Nekonečný svět kouzel
Od vzniku hry uplynulo už přes
dvacet let a její svět se neustále rozšiřuje. Nejen vydáváním nových edicí a
zařazováním nových karet, ale také skrze příběhy, které vycházejí
v knihách a antalogiích pravidelně od roku 1994. Tyto příběhy navazují na
texty, které jsou na většině kartiček (tzv. flavour text psaný kurzívou) a zasvěcují
čtenáře do životů a povah různých bytostí, do tajů a úskalí kouzel či
artefaktů. Autoři knih s každou
novou edicí postupně odkývají čtenářům kus tajemství, které se skrývá za
kartičkami. Děj se ve většině knih odehrává ve světě Dominarie a pokud znáte
karty, jako jsou Urzovy či Mishrovy artefakty, mohl by vás zajímat třeba příběh
bratrů Urzy a Mishry, kteří v touze po moci válčili proti sobě, až zpustošili
Dominarii a uvrhli ji do doby ledové, na níž navazují další romány
s pokračováním příběhů světa Magic: The Gathering. To je ale jen malá část
celého vesmíru, který už léta vykreslují desítky knih různých autorů.
Knihami ale dobrodružství a boje
hrdinů hry nekončí. Snad žádný fantasy svět by se neobešel bez komiksů a podobně
jako u knih, nabídka příběhů je velmi bohatá.
Nebo byste si snad sami chtěli
vyzkoušet roli mága, utkat se s draky, vampýry, elfy, gobliny, rytíři či
dalšími bytostmi a poznat Shandalar – jednu ze sfér tohoto spletitého
Multiverza? I to je možné. Už v roce 1997 vyšla počítačová hra, které
nikdo neřekne jinak než právě Shandalar.
O něm vyšla zmínka už v cyklu Ice Age (Doba ledová), který následoval
právě po válce Mishry s Urzou. Počítačová hra tedy opět navazuje na vydané
příběhy, ale i ten, kdo je nečetl, se u hry bude bavit dobýváním měst a hradů
obléhaných pěti čaroději, hledáním a vyhráváním nových karet pro zdokonalení
hracího balíčku, duely s různými bytostmi, a to vše s cílem zachránit
Shandalar a jeho lid konečným duelem s Arzakonem.
Pokračování příště…
Jestli vás v tuto chvíli
napadlo, že už chybí jen filmové zpracování, pak nejste jediní. Málokdo asi ví,
že v Česku vznikl úplně první a zatím jediný film inspirovaný hrou. Snímek
Tap: Maxova hra vznikl v roce
2012 jako studentský nezávislý film Kamila Beera. Nejde však o ztvárnění světa
fantasy, ale o příběh kamarádů – hráčů „Magicu“. Dnes už Kamil Beer není
jediný, kdo měl nápad natočit film inspirovaný hrou. V lednu tohoto roku
přinesl Hollywood
reporter dobrou zprávu všem fanouškům - že Hasbro (od r. 1999 majitel
Wizards of the Cost) se domluvilo s 20th Century Fox na právech
k natáčení filmu o Magic: The Gathering. Údajně si k tomu už najali
scénáristu a producenta Simona Kinberga, který se podílel například na filmu
X-Men. Slibují velkolepý projekt na úrovni Pána prstenů či Harryho Pottera.
Zdá se, že svět „Magiců“ zdaleka
není u konce a že se stále máme na co těšit!
Autor příspěvku: Pavla Kovářová
Autor příspěvku: Pavla Kovářová
No comments:
Post a Comment