Stejně jako se všechny
revoluční technologie vyvíjely a měnily, internet se zformoval do média, které
si každý představuje trochu jinak, při čemž jeho představu většinou ovlivňuje to,
jak internet využívá. Postupem času se stejně jako internet sám, staly běžnými
i sociální sítě.
„Jmenuji se Karel. Jsem
spokojený se svým životem. Mám velmi rád všechno to, co dělám. Své věci, mám
oblíbenou restauraci, vím, které oblečení mi padne a všechny moje knížky, které
mám taky velmi rád, se v knihovně vyjímají. Doplňuje je stylová lampa
z roku 1940 nalezená v antikvariátu, kam také velmi rád chodím.
Všechno je to můj život a jsem na něj hrdý. Je rok 1993 a nikdo kromě mých
známých o tom neví. O mém bytě si lidé vypráví, stejně tak jako o tom,
v jak hezkém domě je. To opět ocení jen mí známí a kolemjdoucí a všechno
to, co chci lidem doporučit, si musí zapamatovat nebo napsat na papírek. A pokud
to zapomenou nebo ztratí? No tak zavolají nebo počkají, až se potkáme a zeptají
se. Pokud si vzpomenou.“
Kolik vás napadne
sociálních sítí, na které by mohl Karel přispívat a podělit se tak se svými
radostmi a životním stylem s širokou „wwwřejností“? Že je dnešní doba ve
znamení internetu je samozřejmé a připomínat to pořád dokola je skoro hanba. Je
to stejné klišé, jako se ptát na to, jaký by byl život bez něj a jaký by byl
život bez mobilních telefonů.
Stejně jako se všechny
revoluční technologie vyvíjely a měnily, internet se zformoval do média, které
si každý představuje trochu jinak, při čemž jeho představu většinou ovlivňuje to,
jak internet využívá. Postupem času se stejně jako internet sám, staly běžnými
i sociální sítě. Jejich profilace byla postupná. Z Myspace, původně na
hudbu zaměřené sociální sítě, se začala stávat síť, jakou je dnes Facebook. Myspace
nabízel standardně přehrávání písniček na profilech uživatelů a postupně přidával
vylepšená fotoalba a možnosti označování uživatelů, komentování, „lajků“.
Facebook začal právě s tím a
poskytl to jednoduchou formou a aby fanoušci Myspace neváhali, nechal je
přehrávat písničky na profilech. Nalákal je do nové platformy, nové sociální
sítě, a potom za nimi zavřel vrátka, když jim dal všechno to nové, co jinde
nebylo.
Od této doby se dá
mluvit o novém věku sociálních sítí. Ty se začaly profilovat a vyplňovat to, co
lidem nedává Facebook. Ale najdou tam většinou jen to a právě to, protože přetáhnout větší
množství uživatelů, kteří by byli navíc ochotni opustit Facebook, to je skoro
nemožné. Google ví, o kom mluvíme.
No tady je doma náš
stylový Čech z roku 1993 a představuje uživatele nejméně čtyř sociálních
sítí. Na prezentaci jeho oblíbené restaurace může používat dvě. Foursquare mu
nabídne „venue“ a on k němu přidá komentář. Jestli se mu zde líbí, nelíbí
a proč se vrací, cokoliv. Když je jeho jídlo na stole, před prvním zakrojením
do steaku a prvním usrknutím z cideru zapíná Instagram a pořizuje fotku s hastagy
#foodlover #foodporn #steak a „Nejlepší steaky v Opavě“.
Tyto dva úkony spouští
několik dějů. Karel rozšířil databázi míst sítě Foursquare o novou restauraci.
Přidal popisek, možná i fotografii. Je v ní o jednu restauraci víc, se
subjektivním hodnocením, ale objektivním a relevantním umístěním na mapě. V případě,
že je „venue“ vytvořeno vlastníkem restaurace, objektivní jsou i vyplněné údaje
jako je otevírací doba a jiné. Tak jako tak, Karel vytvořil obsah. Vytvořil obsah
podobný tomu, který občas konzumuje, když hledáme další restaurace. V rámci sítě
Instagram už je to s vytvořením obsahu trochu jiné. Zde není žádné omezení
GPS souřadnic ani času. Fotografie označené místem nejsou proto relevantní a
ani moc důvěryhodné. Ale s menšími omezeními roste kreativita. Instagram
určitě nabízí široké využití, ale to se liší spíše v přístupu uživatelů k
tomu, jaké fotografie a na jaké téma nahrávají a zda a jak se profilují. Na téma
profilace zajímavě promluvila Marie Grafová na letošním Copy Campu. Její
doménou je sice Twitter, ale to, co o něm říkala, lze aplikovat na většinu
sociálních sítí a lze díky tomu i rozklíčovat důvod popularity některých
uživatelů.
Karel by mohl být
názorovým vůdcem a být tím pádem sledován několika tisíci lidí, nechám ho však
prezentovat svůj vkus bez větších ambicí. Instagram mu k tomu pomáhá. Vyfotí
co jí, vyfotí, co vidí a co kupuje a sdělí u toho i svůj názor na věc. Začne se
dělit o to, jakou má ze svých věcí a ze svého života radost. Instagram
představuje soubor podobných lidí, kteří se o svůj vkus a záliby dělí. Vzniká
tak databáze zálib a oblíbených propriet i názorů a vnímání světa.Instagram MBPFW a fotografie více uživatelů z jedné akce. |
Lze sledovat trendy i
pozorovat odlišné reakce. V případě Instagramu jde o obrazový projev, a
tak se při pohledu na fotografie z Mercedes-Benz Prague Fashion Weekend
zjeví soubor desítek pohledů na jednu jedinou událost. Někdo vnímá jinak to, co
je pro akci vypovídající a vyfotí to, někdo má zrovna po ruce telefon, když se
něco semele, a někdo čeká na modelku procházející kolem. Určité procento lidí
zkrátka proto, že je to zvyk, jiné procento proto, aby dokázali, že na akci
jsou. Sami sobě i ostatním. Obsah vytvořený takovými uživateli je duplikovaný a
většinou ani není kvalitní. Slouží převážně pro zábavu a potěchu uživatelů.
Většina fotografií na Instagramu je autorská, vyfocená uživatelem. Opačně je na
tom Pinterest. Tady jde o vkus. Na nástěnky vašeho účtu lze připíchnout cokoliv
vás napadne. Tady je profilace důležitá. Nikdo nedokáže plnohodnotně sledovat
vše tak, aby ve všem poskytoval ty správné a originální odkazy. Pokud někoho
zajímá architektura, prochází weby, které se jí věnují, budou ho sledovat další
lidé právě proto, že tím mají zaručený obsah. Pinterest je vlastně zájmová síť,
tak jako Twitter. Není tak náročná na projev a šetření místem, ale je to jeho barevná
alternativa beze slov.
Karel je teď ještě
šťastnější. Může naplno představit světu, jak široký je jeho rozhled. Jak
zajímavý život žije a lidé se jím mohou inspirovat. Nedá mu to práci, chytrý
telefon mu se vším pomůže a on se mezitím stává iniciátorem nových trendů - ve
stravování, oblékání nebo interiérového designu. Sociální sítě poskytují
satisfakci ze sdílení životního stylu i lidem, kteří žijí sami, o kterých se
občas mluví v souvislosti s klesající porodností a stoupajícím věkem
matek. Určitě nebudu tvrdit, že to sociální sítě zhoršují. Naopak. Lidé, kteří
pracují a sami na sebe mají málo času, mohou každou hezky prožitou chvíli
sdílet s mnoha lidmi, desítkami, tisíci. A oni dokáží projevit souhlas a
poklonu jejich vkusu i zážitkům. Všechen obsah jimi vytvořený je tak vedlejším
produktem sociálního soužití neznámých lidí.
pozor na hrubky!
ReplyDelete