Sebeprezentace na sociálních sítích před a po nástupu Facebooku

Sociální média nabízejí stále nové možnosti, a to nejen v oblasti technologií, funkcí a komunikace, ale také v oblasti sebeprezentace. Ta je nedílnou součástí tvorby našeho virtuálního „já“. Virtuálního obrazu reálného, neboli tzv. „offline“ života. V současné době se však pomalu ale jistě vytrácí ono propojení naší online prezentace a skutečného života. Online aktivity na sociálních sítích umožňují nejen vytvoření virtuální identity podle svých představ, ale zároveň i nikým nepozorované prozkoumávání sebe sama. Virtuální identita, která dříve spíše odrážela reálnou stránku osobnosti, nás v současné době čím dál více podněcuje ke kreativitě a umožňuje nám s ní experimentovat.

D.E. Wittkower ve své studii popisuje podobu vytvářené identity před nástupem fenoménu jménem Facebook. V současné době je Facebook nejužívanější a doslova všudypřítomné sociální médium, které spolu se svým nástupem do této oblasti přineslo mnoho změn. Dále se autor také pokouší o vytvoření a popsání jakési post-facebookové identity. Ta se vyznačuje zejména všeobecným nátlakem na sjednocení virtuální identity v jednotlivých komunitách, a to často v mnohem větší míře, než v reálném „offline“ životě. Cílem této studie je tedy zmapovat toto kreativní, avšak silně svázané prostředí s cílem vytvořit vlastní ucelený obraz na sociálních sítích po jejich ovládnutí Facebookem.

Existuje online přátelství?

V první kapitole se Wittkower zabývá otázkou, zdali může existovat opravdové přátelství v online prostředí. Na jednu stranu souhlasí s tvrzením, že blízké přátelství nemůže existovat bez vzájemné interakce a přirozeného odhalení vlastní identity, které je nezbytné pro vzájemné utváření blízkého přátelství. Na druhou stranu je však nutno podotknout, že online komunikace nejen skrze sociální média žádnou bariéru v tomto procesu nevytváří a není tedy důvodem, proč by nemohlo být online přátelství považováno za stejně hodnotné jako reálné. Výroky, které zde autor komentuje, pochází však z doby před 5 a více lety a především – z doby před nástupem Facebooku.

Sebeprezentace před nástupem Facebooku

V reálném životě mimo online prostředí prezentujeme vlastní „já“ zejména v těchto čtyřech skupinách/situacích:

1. Náhodná setkání (rodina, vrstevníci)
2. Komunity se společnými hodnotami (náboženské, politické, zájmové skupiny)
3. Komunity se společnými aktivitami (pracovní, dobrovolnické)
4. Plně dobrovolná uskupení (přátelé, sociální skupiny)

V každé z těchto skupin prezentujeme vlastní osobu jiným způsobem, a to s ohledem na představy a potřeby dané skupiny. Jak je tedy možné určit onu autentickou podobu naší osobnosti v reálném životě? Tyto jednotlivé prezentace vlastní osobnosti se však od sebe mohou lišit pouze v omezené míře, protože jednotlivé skupiny mohou být vzájemně provázané.

V digitálním světě vyjma sociálních médií je mnohem jednodušší oddělit jednotlivá virtuální „já“ z důvodu jejich minimální provázanosti a tedy i možnosti, že se jednotlivé komunity mohou vzájemně propojit a odhalit tak rozdílné prezentace konkrétní osob. Bez hrozby, že naší identitu odhalí například členové rodiny, přátelé či známí, získáváme mnohem více volnosti vyjádřit naše vlastní názory a být tím, kým se doopravdy cítíme.

Sebeprezentace po nástupu Facebooku

S nástupem Facebooku se forma a možnosti online sebeprezentace zásadně změnili. Autor záměrně zvolil Facebook jako vzorový příklad nejvyužívanějšího sociálního média v USA a i mnoha dalších zemí světa. Mezi vybrané zásadní změny, které tato sociální síť v oblasti online sebeprezentace přinesla a kterým se autor věnuje, patří:

• Používání skutečného jména. V období před nástupem Facebooku se skutečné jméno používalo velmi zřídka, k identifikaci sloužily převážně přezdívky. Na Facebooku naprostá většina uživatelů vystupuje pod svými reálnými jmény, a to zejména kvůli sociální normě, která byla pravidly a samotnými uživateli vytvořena.
• Používání reálných profilových fotografií. Vzhledem k možnosti více registrovaných stejného jména, používání reálné profilové fotografie se stává nutností pro navázání spojení a networkingu.
• Sjednocený profil. Na Facebooku není možné vytvořit v rámci jednoho profilu více tváří jedné osobnosti pro jednotlivé komunity. V praxi to znamená, že stejné informace vidí rozdílné komunity (rodina, spolupracovníci, přátelé, ad.). Sjednocení profilu je navíc umocněno jednotným vzhledem všech profilů bez možnosti editace barev, stylů, atd.
• Označování/tagování. Možnost označení osob bez jejich vědomí na fotografiích či statusech zásadně ovlivňuje možnost vytváření vlastní identity na sociálních sítích. Některé příspěvky tak mohou zobrazovat situace nebo činnosti v rámci norem jedné komunity, nikoliv však jiné, která však má k oněm příspěvkům také přístup.
• Povinná registrace a přihlašování. Již před nástupem Facebooku bylo třeba registrovat se na různých sítích, avšak v okamžiku, kdy užíváte vlastního jména či fotografie, následující činnosti jsou lehce zaznamenatelné a tudíž o to více svazující.

Závěry

Tato práce si mimo jiné vzala za cíl zmapovat změnu formy a možností sebeprezentace v online prostředí po ovládnutí oblasti sociálních sítí Facebookem. Závěrem této práce bylo detailní prozkoumání a popsání „po-Facebookové“ éry a její konkrétní dopady na tvorbu našeho virtuálního „já“. Zejména problematickou se stala otázka, zdali naše virtuální já opravdu odráží to skutečné. Odpovědí je propojení virtuální identity s různými „offline“ identitami, které v běžném životě používáme. Toto propojení však vyžaduje stabilitu a jednotnost čímž vlastně naše online identita zužuje a omezuje naše možnosti v reálném „offline“ světě. Online prezentace sebe sama již není odrazem či útěkem od reálného života. Místo toho se sociální sítě staly prostorem, kde se naše jednotlivá „já“ spojují a vyžadují tak vytvoření nového, sjednocujícího „já“, kterým je možné se prezentovat všem komunitám.

Vzhledem k tomu, že Facebook v České republice ovládá prostředí sociálních sítí jako v USA, závěry této práce jsou lehce aplikovatelné i na toto prostředí. Většina uživatelů této sociální sítě si uvědomuje provázanost a rizika publikování informací online, avšak uvědomují si také, jak moc je profil na této či obdobné síti omezuje v jejich reálném životě?

O autorovi:

D.E. Wittkower působí jako odborný asistent na katedře filosofie a religionistiky na Old Dominion University v USA. V současné době zde vyučuje předměty z oblasti filosofie a populární kultury. Těmto tématům se také věnuje ve svých publikacích. Autor této studie již vydal šest vlastních knih, ve kterých se věnuje tématům jako je Facebook, iPod, dříve populárnímu seriálu Můj přítel Monk (Mr. Monk) či novele Enderova hra (Ender’s game)

WITTKOWER, D.E. Facebook and dramauthentic identity: A post–Goffmanian model of identity performance on SNS. First Monday. 7 April 2014. Dostupné z:http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/4858/3875