Hledám tě: Analýza video blogů

Bloggerství se v poslední době neuvěřitelně rozmohlo. Dnes velká část teenagerů zakládá svůj vlastní blog a většina z nich aspoň nějaký sleduje. Mohou se dozvědět spoustu užtiečných rad od skutečných lidí, kteří sami vyzkoušeli nebo prožili nebo viděli. Co? To už je vedlejší. Hlavní je, že o tom píší a my si o tom můžeme přečíst. Bloggerství se dnes posunulo na další úroveň a v rámci něho se vyvinul další styl komunikace skrze internet – vloggerství. Odborněji by se dalo říct: distribuce informací skrze pravidelně natáčená a publikovaná videa. To, co bylo možné si přečíst, je naní možné si poslechnout a podívat se na to „naživo“. Na téma vlogů provedly Maggie Griffith a Zizi Papacharissi v roce 2010 výzkum, který zkoumal uživateli produkovaný obsah a byl zaměřený na osobní video blogy – vlogy. Maggie Griffith zaměřuje svůj výzkum na sociální využití nových médií, studovala na obor komunikace na University of Illionois. Zizi Papacharissi je profesorkou a hlavou komunikačního oddělení na University of Illionois v Chicagu a její zaměření je podobné: sociální a politické užití nových médií.  

Tématem tohoto výzkumu jsou tedy vlogy, jinými slovy video blogy. Cílem výzkumu bylo pochopit kulturu vlogů, jak píší Griffith a Papacharissi, pochopit jejich rytmus, jazyk a styl komunikace. Tyto dvě ženy provedly textovou analýzu deseti blogů kombinující literaturu o sebe-prezentaci a práci Ervinga Goffmana o prezentaci sebe, ve které autor tvrdí, že lidí se prezentují v každé společenské situaci jinak. Podle Goffmana se lidé, ve chvíli sociálnín interakce, ocitají na pódiu a hrají. Mohou se také ale objevovat i v zákulisí  a tam se teprve ukazuje, jací lidé ve skutečnosti jsou, jelikož v zákulisí nemají pro koho hrát. Tento výzkum považuje vlogy za pódium, kde probíhá multimediální představení. Zaměření na obsah vlogů mělo vysvětlit vztah mezi „vlogovým“ pódiem a zákulisím.

Blogy se staly novým způsobem komunikace s ostatními lidmi v digitálním světě. Je nutné podotknout, že i velmi důležitou komunikací. Nabízejí propagaci a proto několik kosmetických, módních a mnoha dalších značek využívají blogery a vlogery, aby skrze ně propagovali své zboží. Tato komunikace se může zdát jednosměrná, kdy autor jen sděluje informace prostřednictvím videa. Zdá se to být podobné, jako jednosměrná komounikace televize. Diváci zde ovšem mají možnost reakce prostřednictvím komentářů a hodnocení. Diváci mohou s autorem komunikovat. Diváci mohou ohodnotit autorovo představení na „blogovém“ pódiu.

Teorie toho, že internetové stránky a blogy jsou způsobem sebe-prezentace byla při výzkumu aplikována také na vlogy. Autorky výzkumu si položily několik otázek:

1.      Jaké druhy strategií a techniky vloggeři používají k sebe-prezentaci?

2.      Co vloggeři chtějí, aby publikum o nich vědělo a jaké jsou možné polysemické interpretace vložených videí a obecně vlogů?

3.      Jak jednotlivý vloger přistupuje k prezentaci sebe samého skrze videí, storytellingu a stylu?

4.      Jaký je jednotlivý vloger v porovnání s ostatními v tomto výzkumu?

Metodou výzkumu je v tomto případě textová analýza jakožto forma kvalitativního výzkumu. Textová analýza zkoumá otázky týkající se toho, co lidí dělají nebo nedělají, jak to dělají a co to má společného s dalšími věcmi, které dělají. Jak autorky píší, významy v těchto textech jaou jako ledovce: jistou část můžeme vidět na povrchu, ale pod ním je obrovské množství dalších skrytých významů. Autorky si vybraly deset výzkumných vlogů za použití techniky sněhové koule. Některé vlogy byly vybrány z Inernet Archive na základě jejich popularity, další podle jejich politického aspektu, na zbytek vlogů autorky narazily přes odkazy z předešlých blogů. Všechny vlogy zahrnovaly různé aspekty autorova života a také široký okruh témat. Jak samy píší, autor mohl jednou vložit video svého kamárada, který zpívá karaoke a druhý den vložil intelektuální film o samotě. Jakmile bylo vybráno 10 vlogů, byla na nich použita textový analýza. Vše, co bylo vloženo na jednotlivém vlogu bylo podrobeno detailnímu výzkumu. V úvahu byla brána témata příspěvků, vypravěčských styl, lokace, úhly, ze kterých snímala kamera, úpravy a další. Po dvou týdnech sledování videí analýza odhalila společné rysy těchto internetových stránek na základě tří obecných námětů: deníky, identita, narcismus.

Podle autorek vlog slouží lidem, kteří ho založili jako deník. Odkazují k teorii Phillipa Lejeune a Victorie A. Lodewick, že deník má 4 funkce, které vlogy splňují: vyjádření sebe sama, sebe-reflexe, zmrazení času a nakonec se v denících může pouze projevovat autorova láska k psaní. Pravdou je, že vlogy tyto 4 funkce rozhodně splňují. Autor v nich vyjadřuje svůj názor, to, jaký je, co se mu líbí a nelíbí. V určitých chvílích sám sebe rozebírá a hodnotí, v čemž mu pomáhají i diváci. Vlog uschová naše vzpomínky na dlouhý čas. Může se v nich projevovat autorova láska psát, ovšem spíše v tomto případě to bude autorova láska k projevu. Autorky se samy a správně zastavují nad tím, že deník je ale také něco tajného a osobního. Lidé do nich píší svoje tejné myšlenky a sny. Deník nikdo jiný než majitel nesmí číst. Je to svým způsobem forma zákulisí, ve které se projevuje autorova skutečná osobnost. Jak tedy můžeme vlogy považovat za deníky, když nic na vlogu nezůstane skryto? Vlogy se stávají v tomto smyslu veřejnými deníky, kde si autor rozhodne sám, o co se s publikem podělí a co si nechá pro sebe, jaké masky sundá a jaké si nechá na tváři, jak píší autorky. Dle autorek se publiku líbí, když vlogger hraje s maskami, které vypadají skutečně. Líbí se tedy vlogy, které jsou stylizovány a vypadají tedy jako opravdový deník.

Dalším námětem, na kterém autorky ve výzkumu přišly je, že vlogy nám dávají možnost nejen projevit svoji identitu, ale také vytvořit novou nebo tu svoji upravit. Toto může mít malou souvislost s předešlou teorií o vlogu jako o deníku. Kyberprostor obecně dává spoustu možností k tomu, vytvořit úplně jiného člověka než sami jsme. Facebook, chaty, seznamky – ani na jednom není možné zjistit opravdovou identitu člověka, kterého osobně neznáme a podle toho, jak o sobě tento člověk píše, jaké fotky zveřejňuje atd. si děláme o této osobě obrázek. Pravda může být ale úplně jiná. Stejně tak je to i s vlogy, kde se objevuje skvělá příležitost k manipulaci. Autor se snaží dělat taková videa, která zajímají danou cílovou skupinu. Manipulace je také důvod, proč si různé obchodní znažky vybírají vloggery (a bloggery) k vlastní propagaci a reklamě. Toto vše a mnoho dalšího utváří identitu autora vlogu. Jestli je ale pravdivá nebo uměle vytvořená, se můžeme jen domnívat dokud autora neznáme osobně.

Narcismus je velkou součastí a vlastně hlavním rysem vlogů. Autorky zjistily, že největším úkolem vlogu je sebe-propagace. Pokud je sebe-propagace víceméně osobní a neprofesionální, je považána za pouhé vychloubání a nevede k úspěchu. To ve chvíli, kdy autor vlogu mluví pouze o tom, čeho dosáhl, na co má talent a jaké jsou jeho přednosti. Pokud je sebe-propagace doplněna o lichotky, bývá mnohem úspěšnější. Toto je poznatek, který platí i mimo internetový svět. Je logické a známé, že nikdo nechce poslouchat člověka, který se jen vychloubá a nemluví o ničem jiném než o sobě. Ve chvíli, kdy nám někdo zalichotí, zalíbí se nám. Něco nás s ním spojí, společný vkus či zájem. Je těžké odhalit, jestli je lichotka upřímná nebo jen všetečná či jednoduše řečeno lživá. Ani na vlogu toto pochopitelně není možné zjistit. Vlogy jsou narcismem protkány, ale každá správná celebrita poví svému publiku, jak je úžasné a jak ho miluje. Toto zajisté platí i u vlogů.

Text použitý pro tento článek byla zpráva z výzkumu, ve kterém byla zkoumána kultura vlogů. Relevantnost zjištění je určitě nezpochybnitelná. Jak bylo napsáno výše vlogy zajisté slouží jako deníky, i když v tomto smyslu relevantnost trochu kolísá, jelikož je zde postrádán prvek osobních deníků – tajnost a soukromý obsah. Vytváření identity a narcismus není ovšem možné na vlozích zatajit či skrýt. Podle jiných průzkumů pro reklamní účely v České republice vlogy nejvíce sledují teenageři. V tomto případě je tématika jasná – móda, kosmetika, cestování, zkrátka život náctiletých. Další skupinou jsou matky na mateřské dovolené shánějící informace o péči o dítě. I když v jiných zemích jsou publikem vlogů a blogů i ostatní skupiny jako pracující ženy, ženy v důchodu atd. i u nás se oblíbenost tohoto média zvyšuje a rozšiřuje i na ostatní cílové skupiny. Co totiž diváci tohoto média oceňují, jsou recenze a tipy skutečných lidí a ne zaplacené reklamy. Je  více než pravděpodobné, že tato oblíbenost bude i nadále stoupat a dále se šířit.