Přátelství: Zkušenosti londýnských studentů s Facebookem

Andrea Berniová
Nová média a společnost JJM 335

Na článku pojednávajícím o přátelství na Facebooku se podílely dvě autorky: Jane Lewis a Anne West.

Zdroj: www.lse.ac.uk

Jane Lewis je profesorkou na The London School of Economics and Political Science. Působí na katedře sociální politiky. Mezi její hlavní výzkumné zájmy patří gender, sociální politika a rodinná politika z komparativního hlediska.

Zdroj:www.lse.ac.uk

Anne West je taktéž profesorkou na The London School of Economics and Political Science a působí na také na katedře sociální politiky. Ve svém současném výzkumu se zaměřuje na nedávné reformy v systému anglických středních škol, na vzdělávací systém z komparativního hlediska a na přechody do dospělosti.

Vybraný článek byl zveřejněn v periodiku New Media & Society v roce 2009. Jde o zprávu z výzkumu, která charakterizuje metody výzkumu, jeho průběh i závěry. Tématem článku je tak zvané přátelství na sociální síti Facebook, jeho skutečná hodnota a jeho vnímání britskými vysokoškolskými studenty. Studie se zajímala o problémy při používání Facebooku a o povahu „přátelství“.

Facebook, který byl spuštěn už v únoru roku 2004, se na britské univerzity dostal v říjnu roku 2005 a k ostatním uživatelům v září roku 2006. Nabízí možnost „přátelství“, kdy si uživatelé vytvářejí vlastní profily a „hromadí“ přátele prostřednictvím žádostí o přátelství a jejich přijímání protistranou.

V případě Facebooku se pod slovem „přítel“ mohou skrývat různé typy vztahů. Evoluční psychologové hovořili o tom, že člověk může mít společenský vztah s asi 150 lidmi, z toho asi s pěti bližší vztah. Přitom počty facebookových přátel dosahují stovek.

Metoda výzkumu

Šlo o kvalitativní výzkum. Metodou sněhové koule bylo vybráno 16 respondentů, vysokoškoláků žijících v Londýně, kteří byli aktivní na Facebooku. Všichni se k Facebooku připojili koncem roku 2005, kdy byla tato stránka poprvé zpřístupněna britským studentům.

Skupina respondentů se skládala ze sedmi mužů a devíti žen mezi 21 a 26 lety. Byli na konci druhého nebo třetího ročníku vysoké školy a studovali programy týkající se humanitních věd, sociálních věd a přírodních věd. Prováděny byly polostrukturované rozhovory, které trvaly 32 až 76 minut a byly uskutečněny v rozmezí srpna až října roku 2007. Všichni respondenti byli pravidelnými uživateli Facebooku, trávili na něm denně od 20 minut do několika hodin, o víkendu to bylo nejvíce času. Rozhovory probíhaly především během letních prázdnin, kdy studenti chodili na brigády, které se jim zdály nudné, a to vedlo vyššímu používání Facebooku ve zkoumaném období.

Výsledky

Všichni respondenti se k Facebooku připojili po tlaku okolí. Dva z nich se obávali, že kdyby se nepřipojili na Facebook, jejich společenský život by tím utrpěl. Respondenti měli na Facebooku 70 až 400 přátel.

Žádný z dotazovaných nesoutěžil v přidávání přátel, ale hovořili o tom, že prohlížení profilů a přidávání do přátel je vzrušující. Dva respondenti uvedli, že mají mezi přáteli osoby, se kterými se nikdy nesetkali tváří v tvář.

Všichni dotazovaní si prohlíželi profily, zdi a News Feed, který nabízí informace o aktivitě uživatelů. Prohlížení takových údajů ze strany neznámých lidí označila většina respondentů za stalking, kterému se ale někteří respondenti věnovali hodiny. Podle jedné respondentky je v podstatě zdvořilé na Facebook vložit něco, co by si ostatní mohly prohlédnout.

Facebook byl také používán k organizování setkání a událostí a zjišťování informací o nich. To bylo respondenty oceňováno.

Většina respondentů měla na Facebooku různé typy přátel, například bývalé spolužáky, ale spíše ze slušnosti. Jeden z respondentů hovořil o tendenci Facebooku slučovat všechny sociální skupiny dohromady.

Problémy nastávaly v souvislosti s rodinnými příslušníky, kteří chtěli být „přáteli“. Kromě tří respondentů se všem zdálo, že facebookové přátelství s rodiči už je „moc“ – například se obávali, že rodiče uvidí fotografie, kde jejich potomci kouří či pijí alkohol.

Podle většiny respondentů pomáhal Facebook udržovat přátelství bez toho, aby mu museli věnovat nějaké úsilí. O tom, zda by podobná přátelství byla udržována i bez Facebooku, se dá pochybovat. S některými z „přátel“ by si dotazovaní na ulici neměli co říct.

Zatímco jeden respondent nedávno snížil počet svých přátel z 200 na 85, protože většinu stejně dlouho neviděl, jiní uživatelé si přátele ve svém seznamu ponechávají – pro jistotu.

Podle většiny respondentů je lepší ignorovat žádost o přátelství, než ji odmítnout. Odmítnutí je příliš tvrdé. Většina žádosti přijímala. Jen dva respondenti některé své přítele „smazali“.

Mnoho respondentů omezovalo přístup ke svému účtu nebo zveřejňovali jen určitý druh informací. Přesto se velké množství respondentů při zveřejňování informací na Facebooku chovalo, jako by je adresovali skutečným přátelům.

Někteří začali omezovat zveřejňované informace (například telefonní čísla) nebo uváděli falešné informace.

Fotografie jsou podle respondentů součástí profilu, která odhaluje nejvíc z jejich soukromí. Některé respondentky uvedly, že se „odznačily“ z nelichotivých fotografií. Facebook je totiž využíván i k sebeprezentaci.

Závěr

Výzkum zjišťoval, do jaké míry povaha Facebooku podporuje určité druhy sociální interakce.

Pro vzorek londýnských studentů byl Facebook nezbytným společenským nástrojem a součástí komunikačního systému. Facebook může zkreslovat vzorce vztahů, ale jeho vliv na přátelství byl popisován jako minimální. Facebook byl označen za prostor pro neformální komunikaci a většinou umožňoval vytváření jen slabých vazeb.

Někteří respondenti vyjádřili obavu o své soukromí. Facebook představuje sebeprezentaci a zároveň kontakt s přáteli, což je někdy těžko slučitelné. Většina respondentů litovala, že byl v roce 2006 Facebook zpřístupněn všem, protože ztratil ideu univerzitní komunity.

Diskuze

Výsledky výzkumu potvrdily můj názor na uživatele chování uživatelů Faceboku. Překvapilo mě ale, v jaké míře jeho autorky zmiňují stalking a trávení velkého množství času prohlížením cizích profilů. Považuji Facebook spíše za platformu pro rychlé šíření informací, událostí, zajímavých odkazů apod. Facebook podle mě ne vždy poskytuje jen slabé vazby. Dle mé zkušenosti může totiž pomáhat s navazováním a udržováním silnějších přátelství.

Aplikace na ČR

Výzkum je dle mého názoru relevantní k současné situaci v ČR. V České republice je dle mých zkušeností v současnosti stav podobný tomu, který byl popisován ve zprávě z výzkumu. Uživatelé mají často mezi přáteli osoby, které viděli jednou v životě a s nimiž si nemají co říct. Mladí uživatelé v ČR si neradi přidávají mezi přátele vlastní rodinu, především rodiče. Mají pak pocit, že nemohou zveřejňovat to, co by jinak zveřejnili, a obávají se, že je rodiče (nebo dokonce prarodiče) v komentářích „ztrapní“. Mnoho uživatelů také mívá stovky přátel, potvrzují přátelství v podstatě každému a příliš nepřemýšlí o tom, jaké důsledky pro jejich soukromí to může přinášet. Mnoho uživatelů navíc zpřístupňuje veškeré informace a fotografie veřejně – vidí je tedy i ti, kteří nepatří do „přátel“ uživatele. I v České republice pozoruji využívání Facebooku k sebeprezentaci.

ZDROJE:

LEWIS, J. a A. WEST. 'Friending': London-based undergraduates' experience of Facebook. New Media & Society [online]. 2009-11-10, vol. 11, issue 7, s. 1209-1229 [cit. 2014-04-12]. DOI: 10.1177/1461444809342058. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444809342058

Lewis, Jane. The London School of Economics and Political Science [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.lse.ac.uk/researchAndExpertise/Experts/profile.aspx?KeyValue=j.lewis%40lse.ac.uk

West, Anne. The London School of Economics and Political Science [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.lse.ac.uk/researchAndExpertise/Experts/profile.aspx?KeyValue=a.west%40lse.ac.uk