Od Facebooku po mobily: výběr komunikačních médií v různých fázích intimního vztahu vysokoškoláků není náhodný

Sociální sítě mění rychle podobu mezilidské komunikace. Pokud jsme si ještě před deseti lety užívali rychlosti e-mailu, v dnešní době už tato forma komunikace dávno ustoupila komunikaci přes sociální sítě a chatování, které umožňuje odesílat a přijímat zprávy v reálném čase. Teenageři reagují na tyto novinky nejpružněji a udávají trendy, co bude aktuálně hitem a kam se budou nová média posouvat. Není divu, že proto u této věkové skupiny dochází k nejrychlejšímu odlivu uživatelů Facebooku.

Nové formy komunikace také nezbytně ovlivňují i způsob navazování intimních vztahů. Časy, kdy jsme si z večírku odnesli číslo na sympatický objekt našeho zájmu a po patřičném odstupu 3 – 4 dní se odvážili zavolat a domluvit si schůzku, jsou již nenávratně pryč. Dnes bychom se dopustili přinejmenším faux-pas a naše šance na úspěšný začátek nového vztahu by klesly na minimum. I to byl jeden ze závěrů popisované studie.

Krátce o autorech studie

Tím, jaké médium se používá v určité fázi vývoje intimního vztahu mezi vysokoškoláky, se ve své studii „From Facebook to cell calls: Layers of electronic intimacy in college students´ interpersonal relationships“ zabývá trojice autorů z University of Wisconsin - Madison.  

Chia-chen Yang je doktorandkou na Katedře pedagogické psychologie. Ve svých výzkumech se soustředí na používání sociálních médií u mládeže a jejich propojení se sociálními vztahy a vývojem identity. B. Bradford Brown je profesorem na Katedře pedagogické psychologie a lidského rozvoje. Studuje aspekty vztahů mezi adolescenty, vývoj vztahů mezi vrstevníky a jejich přizpůsobení se při přechodu na vysokou školu. Michael T. Braun je doktorandem na Katedře komunikace. Ve svých průzkumech se zabývá osvojováním komunikačních technologií a jejich výběrem v průběhu života.

Metodologická východiska

Ve své studii studovali autoři vzorce užívání komunikačních technologií mezi 34 vysokoškolskými studenty. Soustředili se na to, jaká média jsou v různých fázích vývoje nového vztahu nejužitečnější a jak mohou být vzorce užívání těchto médií ovlivněny pohlavím uživatelů. Hlavním metodou průzkumu byly focus groups. Studenti, rozděleni do jednotlivých skupin, vedli skupinové rozhovory. Tyto focus groups se dělily na studenty z příslušného státu, mimo tento stát a zahraniční studenty. Cílem bylo určit normy v používání různých způsobů komunikace mezi jejich vrstevníky, vliv vzdálenosti od jejich komunikačních partnerů, vliv pohlaví a roli výběru samotného média.

Hlavní výzkumné otázky zněly:

1. Jak používají vysokoškoláci různé druhy komunikačních technologií v závislosti na vývoji vztahu?
2. Jaké vlastnosti každého média jsou charakteristické při používání těchto technologií?
3. Jak ovlivňuje vzdálenost mezi komunikačními partnery výběr média s ohledem na vývoj vztahu?

4. Jak se liší dívky a chlapci v používání komunikačních technologií?

 

Začátek výzkumu spadá do roku 2008, kdy byli studenti osloveni pomocí letáků ve vysokoškolských prostorách a na kolejích, prezentacemi na setkání zahraničních studentů a e-maily na náhodně vybrané členy studentských organizací. Zájemci byli rozřazeni do jednotlivých focus groups podle toho, odkud pocházeli. Každý skupina měla 4 až 7 členů. Mezi 22 americkými studenty bylo 18 bílých, 2 z Asie a 2 z Latinské Ameriky, všech 12 zahraničních studentů pocházelo z Asie. Všichni účastníci byli starší 18ti let a za účast v průzkumu obdrželi malou odměnu. Strukturované rozhovory byly vedeny formou polootevřených otázek a každá diskuse trvala přibližně 90 minut. Sběr dat proběhl těsně před spuštěním chatu na Facebooku.

Rozhovory byly přepsány a za relevantní jednotku se považovala obvykle úplná věta nebo krátká fráze, která dávala smysl. Chia-chen Yang seskupila kódovací jednotky do jednotlivých kategorií. Přepis byl několikrát zrevidován a prošel rekategorizací, až bylo dosaženo plné saturace.

Co ukázaly výsledky?

Pořadí komunikačních technologií

Průzkum došel k závěru, že zejména studentky měly jasno, jaké má být pořadí komunikačních technologií v určitých fázích vývoje vztahu. Obvykle začínají komunikovat s novou známostí přes Facebook, a poté se postupně přesouvají k chatu (instant messaging). V dalším kroku může následovat výměna mobilních čísel a nakonec následuje schůzka, pokud vše probíhá dobře. Facebook je však považován za neosobní formu komunikace, protože je příliš otevřený a každý z vašich přátel vidí, co si přes zeď s novou známostí píšete. Důvěrnost je tak omezena. Naproti tomu mobily jsou upřednostňovány hlavně v komunikaci s vašimi nejbližšími. Dokonce posílání sms je mezi studenty považováno za vhodné pro nejbližší přátele.

Co se stane, když poruším pořadí médií?

Účastníci průzkumu ve všech třech typech focuse groups se shodli, že porušení pořadí médií, jakými komunikujete s potenciální novou známostí, může ohrozit vznikající vztah. Jak se vyjádřila jedna účastnice Malinda: „I přesto, že jsme přátelé na Facebooku, neznamená to, že chci, aby mě kontaktoval. Existují různé úrovně přátelství.“ V podstatě, pokud někomu zavoláte příliš brzy, je to považováno za nepříjemné překvapení. Někteří dokonce zmínili, že to je nejen nepříjemné, ba dokonce až příliš agresivní. 

Charakteristické rysy zkoumaných médií

Jak už jsem zmínila, Facebook má dva hlavní rysy. Zaprvé, je neosobní a to díky své veřejné povaze, proto interakce skrze tuto platformu je neformální a umělá. Zadruhé, Facebook je neosobní, protože hodně sdělení odráží pouhou každodenní rutinu. Pro studenty znamená toto médium zdroj, ze kterého si mohou udělat alespoň obecný obrázek o své nové známosti a mohou se rozhodnout, zda se s ní chtějí dále sbližovat.

Výhodou chatování je podle studentů možnost získat okamžitou odpověď, a proto se chatování blíží opravdové konverzaci. Na druhou stranu nemusíte odpovídat okamžitě, můžete si svou odpověď promyslet. Nevýhodou je, že musíte zrovna sedět u počítače a mít připojení na internet. I když v dnešní době chytré telefony odstranily i tyto dvě podmínky a posunuly tak chat na jinou úroveň.

Asi není překvapením, že mobily v průzkumy vyšly jako nejosobnější a nejpřímější způsob komunikace. Zároveň jsou ale také považovány za nejvtíravější komunikací, protože mobil vám může zazvonit kdykoliv a kdekoliv. Může vás zrovna vyrušit v nevhodnou chvíli, kdy nemáte čas si povídat.

Facebook tak jednoznačně zvítězil v prvních fázích, kdy se s novou známostí teprve poznáváte, protože není příliš osobní. Chat byl další v pořadí, protože umožňuje rychlejší odpovědi než Facebook. Mobilní telefony přijdou na řadu teprve ve chvíli, kdy se vztah stává opravdu intimním.

Geografická vzdálenost

Na stejném pořadí médií v jednotlivých stupních vztahu se shodli i zahraniční studenti. Přidali však ještě dvě komunikační technologie – Skype a e-mail. Zatímco někteří američtí studenti nevěděli, co Skype je, téměř všichni zahraniční účastníci průzkumu oba způsoby používali, aby zůstali v kontaktu se svými přáteli a rodinami v domovské zemi. Hlavním důvodem, proč si s nimi volali přes Skype, byla vysoká cena za běžné telefonní hovory. Obvyklý způsob, jak zůstat v kontaktu, byl pro tyto studenty i e-mail. Američtí studenti však e-mail používají téměř výhradně pro komunikaci se svými učiteli. Hlavní nevýhodou podle nich je, že není pružnější. Jedna z účastnic připustila, že ani nezná e-maily svých přátel.

Rozdíly mezi studenty a studentkami

Průzkum odhalil zásadně odlišný přístup ke komunikačním médiím mezi chlapci a dívkami. Chlapci nepovažují komunikaci za jednu z nejdůležitějších funkcí komunikačních médií. Mnoho z nich označilo online a telefonní konverzaci za dívčí záležitost. Chlapci si mezi sebou nevolají, protože by to mohlo vypadat zvláštně. Média spíše využívají k posílání dokumentů, získání společenských a akademických informací, účastní se studijních skupin nebo přes ně hledají pomoc. Nicméně pokud dojde na komunikaci s jejich ženskými protějšky a navazování intimních vztahů, vysokoškoláci se v používání komunikačních standardů podřizují vysokoškolačkám.

Limitace a možnost rozšíření průzkumu

Jak sami autoři připouští, vzhledem k tomu, že průzkum byl proveden jen mezi 34 studenty, není dostatečně reprezentativní, aby mohly být výsledky generalizovány. Způsob provedení v otevřených skupinách mohl také odradit introvertní studenty, kteří možná preferují jinou komunikaci, a tím by bylo dosaženo jiných výsledků. Rozdíly také mohou být u malých univerzit s propojenou sociální vazbou v porovnání s velkými univerzitami. Nicméně se můžeme domnívat, že trendy v komunikaci teenagerů jsou celosvětově velmi podobné a pravděpodobně bychom dospěli ke stejným závěrům, pokud bychom průzkum aplikovali v našem českém prostředí.

Studie byla publikována v New Media & Society dne 4. února 2013.

Zdroj:

Chia-chen Yang, B Bradford Brown, Michael T Braun. From Facebook to cell calls: Layers of eletronic intimacy in college students´ interpersonal relationships. New Media & Society. February 2014 16: 5-23, first published on February 4, 2013. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/content/16/1/5