Wikipedia - encyklopedie, kterou zná každý a jejíž informace většina z nás také velmi ráda využívá ke své práci, studiu či jen tak ve své touze se něco zajímavého dozvědět. Jsou ale informace v ní obsažené opravdu důvěryhodné? Abychom na tuto otázku mohli poskytnout kvalifikovanou odpověď, musíme se nejdříve podívat na proces hodnocení, kterým musely projít všechny články před jejich uveřejněním v této encyklopedii.
Wikipedia vznikla v roce 2001. Od té doby poskytla fenomenální množství článků. Díky některým z nich byla taktéž oceněna za vysokou kvalitu. Například v roce 2005 ji prestižní vědecký časopis Nature označil v některých vědeckých tématech za skoro tak přesnou jako Britannicu (největší tištěná encyklopedie na světě, vycházela od roku 1768 a od roku 2012 byla její tištěná verze pozastavena, nyní vychází na CD, pozn. red.). Na druhou stranu je třeba přiznat, že Wikipedii je často vyčítáno obrovské selhání úrovně kvality jejích článků. Například v roce 2005 byla v životopise novináře Johna Seigenthalera uvedena informace, že se podílel na atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho. Stejně tak v roce 2009 nepravdivé citace z Wikipedie, uvedené v životopise skladatele Maurce Jarrea, převzala a uveřejnila řada předních mediálních organizací v jeho nekrolozích.
Hodnotící proces, kterým článek před svým zveřejněním musí projít, je charakterizován souborem kritérií (se čtyřmi hlavními požadavky a sedmi požadavky vedlejšími). Pomocí nich článek zhodnotí skupina ostatních přispěvovatelů Wikipedie. Jestliže ti následně odsouhlasí, že článek prošel souborem hodnotících kritérií, a tudíž může být na Wikipedii zveřejněn, vedoucí hodnotícího procesu či jeden z jeho zástupců udělí článku oficiální status ke zveřejnění. Takto zhodnocené články jsou způsobilé být uveřejněny i na hlavní straně Wikipedie.
Hodnotící kritéria pro zveřejňování článků jsou poměrně náročná. Například článek musí obsahovat podrobný přehled příslušné literatury na uvedené téma a text článku musí být poutavý, brilantní a na profesionální úrovni. V důsledku těchto přísných kritérií je na Wikipedii uveřejněn méně než jeden článek z tisíce. Vzhledem k těmto přísným kritériím hodnotícího procesu, vnímala dříve řada autorů publikované články na Wikipedii jako akceptovatelné zdroje ke svým vlastním výzkumům. Je třeba si ale také uvědomit, že hodnotitelé v procesu zveřejňování článků na Wikipedii jsou anonymní dobrovolníci, a neexistuje tedy žádný důvod pro to, abychom se domnívali, že tito lidé jsou dostatečně kvalifikovaní, aby dokázali odborně, nezávisle a objektivně posoudit kvalitu jimi hodnocených článků.
Wikipedia má ovšem také řadu výhod, oproti ostatním encyklopediím. Například chybné informace v ní zveřejněné se dají snadno a rychle opravit. Když se vyskytne chyba v tištěné encyklopedii, zůstává v ní navěky. Ovšem díky skutečnosti, že Wikipedii může editovat téměř každý, není možné zaručit, že zveřejněné informace budou vždy správné. Dalšími nespornými výhodami Wikipedie je její otevřenost, široká dostupnost téměř kdekoliv a kdykoliv, mnohojazyčnost, aktuálnost apod. Musíme si ovšem uvědomit, že Wikipedia není primárním zdrojem, ale terciárním. V kvalitní vědecké práci ji tedy není možné citovat jako zdroj. Musíme si také uvědomit, že údaje, které jsou ve Wikipedii uveřejněny, byly již dříve publikovány někde jinde. (Wikipedia tedy nemá žádný vlastní výzkum, obsahuje pouze převzaté informace.)
V rámci průzkumu, který byl realizován novinami The Guardian, byli nezávislí experti požádáni, aby ohodnotili dva záznamy na stupnici od jedné do desíti. Tito experti takto ohodnotili články, které Wikipedia nechtěla publikovat. Průměrná hodnota těchto patnácti hodnocených článků byla 6,2. Tedy jen o 0,8 nižší, než byla průměrná hodnota u těch článků, které zveřejněny byly. Dokonce dva články byly experty ohodnoceny desítkou. V tomto průzkumu sedm článků z patnácti hodnocených bylo obodováno číslem sedm či více, což znamená, že jsou při pohledu na kvalitu srovnatelné s průměrným hodnocením publikovaného článku. Z tohoto průzkumu tedy jednoznačně vyplývá, že samotné zveřejnění článku nemusí vypovídat o jeho kvalitě a hodnotící proces je tedy realizován špatně.
Z uvedených informací jasně vyplývá, že pokud mají být na Wikipedii publikovány jen velmi kvalitní články, musí se změnit způsob hodnotícího procesu. Očividně bude nejlepší cestou zapojení odborníků do samotného procesu hodnocení. Ti, kteří přispívají svými články na Wikipedii, mají logicky tendenci odmítat hodnocení svých článků řadou neodborníků. Stejně tak je jim jasné, že odborníci nebudou pro Wikipedii hodnotit články zadarmo. Taktéž se domnívají, že by neměl být velký problém přijmout několik externích recenzentů a zapojit je do hodnotícího procesu. Během prvních osmi měsíců roku 2009 Wikipedia měsíčně identifikovala v průměru čtyřicet čtyři publikovaných článků, u kterých bylo třeba přezkoumat a znovu posoudit jejich kvalitu.
Tím, že se Wikipedii udělí významnost být považována za zdroj informací pro širokou veřejnost, vědci pak logicky přijdou s názorem, že jsou znepokojeni obsahem publikovaných článků. Jako příklad můžeme uvést editorial v prestižním vědeckém časopise Nature, kde vědečtí výzkumníci prohlásili, že je třeba číst Wikipedii opatrně a opravit ji s nadšením. Navíc začlenění expertních kritiků do procesu hodnocení článků by mohlo zapříčinit vstup většího počtu vědců na Wikipedii. Než se tak jednou stane, je nyní třeba brát informace publikované na Wikipedii s rezervou a raději si jejich věrohodnost ověřovat i z jiných zdrojů.
Více na: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/2721/2482.
No comments:
Post a Comment