Metapedie - alternativní wiki s nádechem extremismu

Kdo byla Hitlerova pravá ruka? Jaké postoje zastávala Frankfurtská škola? Když chybí odpověď, lidé se mnohdy zeptají české Wikipedie. Zná totiž odpověď skoro na všechny otázky. Jde o příklad takzvané kolektivní inteligence, který zná snad každý. Webů s označením wiki ale existují v tuzemsku desítky. Jedním z nich je kontroverzní projekt starý pouhých sedm let - Metapedie. Řada odborníků upozorňuje, že "mozek" v tomto případě tvoří pravicoví extremisté. A varuje: lidé si mohou Metapedii s Wikipedií snadno splést.

Přišla digitální éra a bez síťových médií si už život dovede představit jen málokdo. Popularita knihoven markantně klesá. Proč tam taky chodit, když se dá téměř vše nalézt na internetu, říká si řada lidí. Roste proto obliba takzvaných wiki, tedy hypertextových dokumentů, kde obsah plní sami uživatelé. Zároveň o něm diskutují, navzájem opravují chyby a snaží se dobrat k co nejpřesnějšímu výsledku, na němž by panovala shoda co nejvíc lidí.

Víc hlav víc ví, spolupráce ale má své limity

Tyto weby představují ukázkový příklad kolektivní inteligence. Francis Heylighen definuje ve svém článku Collective Intelligence and its Implementation on the Web: Algorithms to Develop a Collective Mental Map pojem inteligence jako "schopnost řešit problémy". U kolektivní inteligence jde pak o princip "víc hlav víc ví". Dochází k dělbě práce, zpětné vazbě a jakémusi průměrování znalostí přispívajících dobrovolníků. Z aktivity ostatních má užitek jedinec a z jeho práce naopak zase všichni ostatní. Kolektivní inteligence se tak zvyšuje. Ke stoprocentní "pravdě" ale prakticky dojít nelze. Lidé si totiž mohou obsah interpretovat jinak, než zamýšlel autor. Heylighen hovoří o limitech individuální inteligence, která s sebou přináší omezené možnosti spolupráce.

"Kolektivní inteligence je velice široký koncept. Existuje i ve zvířecí říši - třeba u včel nebo u mravenců. Díky tomu, že lidé používají jazyk a mají vlastní kulturu, u nich došlo k posílení této schopnosti. Můžeme klást otázky, vyprávět příběhy, vést dialog, což zvířata nemohou. Každá technologie napomáhá naší schopnosti používat jazyk a rozvoji naší kolektivní inteligence," říká v rozhovoru uloženém na YouTube francouzský filosof a mediální odborník specializující se na kolektivní inteligenci Pierre Lévy.

Nejznámější česká internetová encyklopedie vznikla v roce 2002 jako jedna z jazykových variant mnohojazyčné Wikipedie. Obrovský zájem veřejnosti o fungování české Wikipedie je patrný z počtu článků, které jsou k dispozici online. K 10. březnu 2014 jich uživatelé vytvořili 290 359. Wikipedie o sobě na webu píše, že se považuje za encyklopedii se "svobodným (otevřeným obsahem)". Zásadním pravidlem je "nezaujatý pohled tvůrce příspěvku a ověřitelnost údajů v článku".

Metapedie chce zdůraznit témata, o nichž se jinde nepíše

Ozývají se ovšem kritické hlasy, které nejznámější internetové encyklopedii vytýkají, že propaguje hlavně liberální a levicové názory na úkor konzervativních myšlenek. V roce 2006 proto vznikl ve Švédsku kontroverzní projekt Metapedie. Už o rok později přišla německá verze a v roce 2007 verze česká. Na webu se definuje jako "elektronická wiki encyklopedie o společnosti, kultuře, umění, historii, filozofii a politice" a deklaruje svou nezávislost na ostatních jazykových verzích.  Metapedie se považuje za alternativní wiki, kde se svého místa dočkají i témata, která Wikipedie opomíjí. Zajímavý je ale i další bod - Metapedie se totiž zaměřuje rovněž na témata, v nichž ostatní encyklopedie "selhávají". Pravděpodobně se tím myslí, že na téma nebylo pohlíženo ze "správného" úhlu pohledu nebo u hesla určité pro tvůrce Metapedie zásadní informace chyběly.

Po sedmi letech fungování české Metapedie lze konstatovat, že Wikipedii konkurovat nemůže. K 10. březnu 2014 nabízela pouhých 724 hesel. Oficiálně se mezinárodní Metapedie vymezuje vůči Frankfurtské škole, což je znát i u české verze. Jedním z témat na české Metapedii je třeba kniha Smrt Západu amerického konzervativního politika Patricka Buchanana. Uživatelé v něm připomínají, že Buchanan obviňuje z úpadku Západu mimo jiné i neomarxistické filosofy a silně se vymezuje vůči multikulturalismu. Metapedie se dívá kriticky na dogmatické vnímání určité historické události či definici konceptů a výrazů. Prosazuje hlavně nacionalistické a konzervativní přístupy.

Hned po spuštění české a slovenské verze Metapedie se v médiích objevily značně kritické ohlasy: encyklopedii prý tvoří stoupenci krajní pravice. Podobná varování už přitom vydali i němečtí politici poukazující na propagaci neonacismu v německé verzi Metapedie. "Tyto stránky propagují myšlenky fašismu a extremismu, i když se to může dít skrytou formou, například výběrem jen určitých skutečností, rétorikou a podobně," sdělil Aktuálne.sk expert na extremismus ve střední Evropě Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně. Česká policie se tehdy na Metapedii zaměřila a došla k závěru, že encyklopedie sice obsahuje popis osob a uskupení extremistického charakteru, na druhou stranu ale nenašla tendenční obsah. Proto nezasáhla. Mluvčí Policejního prezidia ČR podplukovník Pavla Kopecká tehdy Aktualne.cz řekla, že policie ale bude wiki dál bedlivě sledovat.

Zájem o témata spojená s nacismem je znát

Že obsah Metapedie vytvářejí hlavně uživatelé, kteří cílí na krajně pravicová témata, je jasné už z náhodného vyhledávání příspěvků. Třeba u pojmu Evropa píší o "filosofech", kteří vymezili pojem jako souhrn lidí. Mezi filosofy řadí hned na prvním místě Adolfa Hitlera a citují: „Evropa není jen pojem zeměpisný, ale otázka pokrevní spřízněnosti.“ Další příspěvky pak formou výkladu informují třeba o neonacistické skupině Útok nebo takzvaném zločinu bez oběti, kde jako příklad uvádějí popírání, zpochybňování či schvalování nacistické nebo komunistické genocidy. Velký důraz kladou uživatelé Metapedie na roli Československých legií.

Kolektivní inteligence jedním směrem orientované skupiny lidí bude už ze své podstaty produkovat obsahy, které se budou týkat témat, jež tuto skupinu zajímá. Žijeme ale v demokratické zemi, v níž se uznává svoboda slova. Ať už pokládáte Metapedii za dílo krajní pravice, nebo naopak oceňujete existenci encyklopedie s alternativními názory, jisté je jen jedno: stoprocentní shoda stejně neexistuje. A taky to, že policie o porušení zákona zatím nemluví.