Podle
Guinessovy knihy filmových rekordů je Sherlock Holmes nejčastěji využívaným
hrdinou: Za historii kinematografie zrodil přes dvě stě padesát titulů. V
tuto chvíli tak snad neexistuje nikdo, kdo by alespoň neslyšel o nejnovějším zpracování
té nejryzejší klasiky z pera britského spisovatele Arthura Conana Doyla a
jeho postavy. Opětovné znovuzrození tohoto detektivního hrdiny tentokrát převedené
do podoby televizního seriálu vzbudilo celosvětové šílenství, které zajistilo
jedné z nejcitovanějších knižních postav přinejmenším dvojnásobnou
nesmrtelnost. Důvodem je zcela jistě genialita scénáře tvůrců Marka Gattise,
Stevena Moffata a Steva Thompsona, kteří dokázali z již tak bohatého
námětu vytvořit od roku 2010 sérii vskutku napínavých kriminálních případů s
(nejen vizuálně) přitažlivým a kvalitním hereckým obsazením. Velkou zásluhu si
po právu může přičíst představitel hlavní postavy, britský herec Benedict Cumberbatch.
Spíše neznámému divadelnímu herci, který nejzajímavěji ztvárnil ochrnutého
vědce Stephena Hawkinga ve stejnojmenném dramatu, zajistila role a zejména
osobitá přitažlivost téměř bezvýhradnou popularitu.
Holmes s chytrým telefonem
Holmes 2010-2014 se ale přeci jen liší od svých předchůdců. Tvůrci seriálů zasadili Sherlocka do moderního Londýna, kde sice stále ještě bydlí v Baker Street 221b a řeší záhadné případy ze světa zločinu. Nejděsivější na nich však je, že zapadají do scénářů dnešních kriminálních odděleních. Vizuálně jsou rovněž přitažlivé tím, že divákovi přibližuji vzkazy a nápisy na obrazovce postupy a myšlenkové procesy, kterými Sherlock prochází a které se blíží podobě počítačových kódů. K ruce je mu tedy nejen starý dobrý John Watson, ale také moderní technika. Holmes aktivně využívá Smartphone a jeho zprávy si mohou diváci přečíst na obrazovce tak, jak je postavy napíšou. Mobil je dokonce klíčovým aspektem v jednom z dílů. John Watson si zase již nepíše jen tak obyčejný deník, ale vlastně deník v internetové podobě, tedy blog tak, jak ho známe všichni. Využívá znalosti moderní medicíny, chodí do restaurací, jednoduše žije ve světě, který je totožný se světem jeho diváckého spektra. I když je v tom světě považován Watsonem za sociopata - tak by ho v době „starého dobrého“ Sherlocka nikdo nenazval.
Holmes s chytrým telefonem
Holmes 2010-2014 se ale přeci jen liší od svých předchůdců. Tvůrci seriálů zasadili Sherlocka do moderního Londýna, kde sice stále ještě bydlí v Baker Street 221b a řeší záhadné případy ze světa zločinu. Nejděsivější na nich však je, že zapadají do scénářů dnešních kriminálních odděleních. Vizuálně jsou rovněž přitažlivé tím, že divákovi přibližuji vzkazy a nápisy na obrazovce postupy a myšlenkové procesy, kterými Sherlock prochází a které se blíží podobě počítačových kódů. K ruce je mu tedy nejen starý dobrý John Watson, ale také moderní technika. Holmes aktivně využívá Smartphone a jeho zprávy si mohou diváci přečíst na obrazovce tak, jak je postavy napíšou. Mobil je dokonce klíčovým aspektem v jednom z dílů. John Watson si zase již nepíše jen tak obyčejný deník, ale vlastně deník v internetové podobě, tedy blog tak, jak ho známe všichni. Využívá znalosti moderní medicíny, chodí do restaurací, jednoduše žije ve světě, který je totožný se světem jeho diváckého spektra. I když je v tom světě považován Watsonem za sociopata - tak by ho v době „starého dobrého“ Sherlocka nikdo nenazval.
To
je důležité pro pochopení tohoto seriálu v rámci transmediálního
vyprávění, které popisuje mediální odborník Henry Jenkins. Ten definuje
transmediální vyprávění jako proces, při kterém se jednotlivé elementy určité
fikce transferují systematicky do různých kanálů, tedy v případě Sherlocka
nejen knižní podoby, ze které tvůrci vycházeli, ale která má s nejnovějším
seriálem jen málo společného. Transmediální vyprávění si tak klade za cíl
vytvořit jednotný zážitek, který ale vychází z mnoha dílčích pod zdrojů. Ideálním
řešením je fakt, že by každé médium mělo přispět nějakým originálním a jedinečným
způsobem. Jako příklad si Jenkins volí motiv Matrixu, jenž se divákům představil ve formě filmové trilogie, animovaných
příběhů, komiksů a několika videohrách. Stejně jako neexistuje jeden zdroj,
který by vysvětloval podstatu tohoto kultovního fenoménu, rovněž mohou
příznivci Sherlocka Holmese čerpat z více kanálů, které jím přibližují
tento fenomén.
Téma
Sherlocka Holmese se prvotně vymezuje na dvě kategorii, a to knižní a filmovou
podobu. Nejnovější filmová verze je ale odrazovým můstkem pro mnoho dílčích
realizací holmesovského tématu. Transmediální vyprávění poskytuje fanouškům jednak
rozšíření znalostí o komplexním tématu, o kterém pojednává, ale také je nepochybně
zručným nástrojem komerce a businessu. Jakožto příběh komerční stránky
transmediálního vyprávění může posloužit další úspěšný seriál, a to Teorie
velkého třesku. Jeho představitelé využívají jakožto správní „nerdi“ množství
počítačových her, komiksů a věcí známých nejen v americkém prostředí,
odkud seriál pochází. Nerdovství se přeneslo i mezi běžné diváky, kteří
nepohrdnou počítačovou hrou s herci z „Bigbangu“ či knihou napsanou na
motivy tohoto proslaveného seriálu.
Tweet: #Iamsherlocked#
Moderní
Sherlock Holmes tak s diváky může sdílet mnohem více než jeho původní
předchůdce. Tvůrci seriálu nemohli samozřejmě zanedbat jeho patřičnou
reprezentaci na facebookových stránkách: https://www.facebook.com/ModernSherlock?fref=ts-. Sherlock, ač tentokrát falešný, i tweetuje: https://twitter.com/SherlockSH.
Ale v rámci
internetu se vyskytuje další překvapení, které jsou spojena s touto sérií.
Příznivci seriálu mohou na internetu najít kupříkladu ten samý blog, který se v seriálu
vyskytuje: http://www.johnwatsonblog.co.uk/.
Fanoušci
patoložky Molly Hooper, která chová k Sherlockovi platonickou lásku a
vydatně mu pomáhá ve svém prostředí pitevny, jistě ocení rovněž její zážitky,
které BBC zprostředkuje fanouškům: http://www.mollyhooper.co.uk/.
Podle jejího vkusu:)
Komerce
není vyloučena ani v případě Sherlocka Holmese. Typickou čapku, která je
pro Holmese charakteristická a s kterou je neodmyslitelně spjat, doplnil
rovněž outfit, typický pro sérii BBC, a tak si diváci mohou pořídit třeba
Johnovu bundu.
Z dlouhé chvíle při čekání na
čtvrtou sérii, kterou budou díly o Sherlockovi pokračovat, si fanoušci mohou
rovněž vytvořit tyto papírové hračky obou hlavních představitelů:
Pomyslnou
třešničkou na dortu pak může být i video, které zasazuje seriálové
představitele do muzikálové tvorby: https://www.youtube.com/watch?v=909TJ1pBH9U.
Pouze čistou komercí a samozřejmostí jsou například trička či odznaky, které je
možné si zakoupit s motivy tohoto seriálu. Nechybí ani hra:
Dle
mého názoru je fanouškovská sféra seriálu tak obrovská a silná, že ráda využije
všechny možnosti transmediálního vyprávění, které Sherlock Holmes z produkce
BBC nabízí. Nikdo si přece nemůže nechat ujít to, že si napíše se skutečným
Sherlockem Holmesem, nebo "olajkuje" příspěvek na blogu Johna Watsona. Trochu
extrémní ukázkou transmediálního přenosu je enormní obsazovanost hlavního herce,
jeho účast v mnoha reklamách: http://www.benedictcumberbatch.co.uk/audio/commercials/,
v nichž vynikne zejména využití jeho podmanivě hlubokého hlasu.
No comments:
Post a Comment