Internet versus stát. Kolektivní akce Číňanů na sociálních sítích

Popularita sociálních sítí v uplynulých letech rapidně vzrostla. Pozornost vědců si získaly potřeby internetových uživatelů, pozitiva a negativa sociálních sítí i jejich vliv na politickou participaci. Weiyu Zhangová a Rong Wangová se ve svém výzkumu zaměřily na dosud neprobádanou oblast: různorodost sociálních sítí v Číně a s tím spojenou diverzitu vazeb mezi uživateli. Zkoumají rozdíly mezi sociálními sítěmi orientovanými na společné zájmy a těmi, které jsou založeny na vztazích mezi uživateli v souvislosti s přínosem pro rozvoj občanské společnosti.

Rozdíl mezi oběma typy sociálních sítí je zjevný. Vztahově zaměřené sociální sítě cílí na udržení silných vztahů mezi uživateli existujících už před jejich vznikem. Jako příklad poslouží Facebook, kde si lidé přidávají svou rodinu či přátele. Naopak uživatelé zájmově zaměřené sociální sítě se dříve neznali a spojuje je společný zájem – může jít třeba o petici.

Zásadní koncept představuje pro autorky takzvaná kolektivní akce a její možný vliv na politiku Číny. Vycházejí z Bruce Bimbera, Andrewa J. Flanagina a Cynthie Stohlové. Ti v článku Reconceptualizing Collective Action in the Contemporary Media Environment definovali kolektivní akci jako komunikační procesy, u nichž dochází k překročení hranice mezi osobním a veřejným životem. Podle Ziziho Papacharissiho lze rozlišit tři úrovně hranice na sociálních sítích: na primární úrovni to jsou kritéria pro členství, na sekundární úrovni protokoly pro získání přístupu k osobním informacím a terciární úroveň se týká schopnosti uživatele kontrolovat své prostředí.

K vysvětlení samotného konceptu kolektivní akce jsou využívány teorie sociálních sítí, jelikož se týká sociálního chování. Na kolektivní akci má vliv to, jak jsou vazby mezi uživateli silné. Práce vychází ze strukturalismu a teorie sociálního kapitálu, který lze definovat jako souhrn užitečných sociálních kontaktů a důvodů užití sociálních sítí.

Zhangová a Wangová se zaměřily na dvě čínské sociální sítě. První představuje Douban.com, původně vytvořená za účelem shromažďování recenzí na knihy. Nyní mohou uživatelé hodnotit a diskutovat i o hudbě a filmech. Jako druhou sociální síť zvolili autoři Xiaonei.com, orientovanou na vztahy. V podstatě jde o čínskou obdobu Facebooku.

Autorky při výzkumu rozdílů mezi dvěma typy sociálních sítí využily dvě metody. Zaprvé šlo o strukturální analýzu. Autorky jsou registrované členky obou webů. Svých zkušeností využily, aby prozkoumaly funkce, které weby nabízejí. Celkem šlo o 200 profilů na Douban.com a 300 profilů na Xiaonei.com. Zajímala je rovněž různá fóra, skupiny, aplikace a dokumenty.

Jako doplnění posloužila druhá metoda – internetový průzkum se záměrným výběrem respondentů. Pozváni byli vždy dva zkušení uživatelé a dva noví z podskupin existujících na obou sociálních sítích. Průzkum se odehrál v březnu a dubnu 2009. Vzorek čítal 184 respondentů: 94 uživatelů Xiaonei.com a 92 uživatelů Douban.com. Byly jim pokládány otázky týkající se starých a nových vazeb mezi uživateli, sociální kapitál a důvody užití sociálních sítí.

Z výzkumu vyplynulo, že Douban svými strukturálními prvky nastavuje hranici mezi veřejným a soukromým životem velmi vágně. Často dokonce zcela mizí. Výsledkem je, že Douban podporuje vznik nových vazeb mezi cizími lidmi, a to prostřednictvím společných zájmů, jako jsou knihy a filmy. Nakonec se tito lidé často "spřátelí" i na jiných sociálních sítích. Xiaonei naopak nabízí uživatelům účinné prostředky, které jim umožňují hranici kontrolovat. Podporovány jsou silné vazby mezi stávajícími uživateli.

Autorky vyzdvihují význam zájmově orientovaných sítí, jelikož spojování lidí, kteří se dříve neznali, a překonávání slabých vazeb má přínos pro kolektivní akce. Douban má podle nich efektivní nástroje, jak vyhledat relevantní jedince se zájmem o akci - jde o viditelnost zájmů uživatelů, propojení cizích lidí a užití "zkratek" k vytvoření vazeb. Příkladem je třeba online projekt Hodina Země 2010, který přilákal na web Douban.com 20 tisíc lidí.

Kolektivní akce může pomoci, otěže ale drží stát

Kolektivní akce iniciované na internetu podle Zhangové a Wangové přispívají k rozvoji čínské občanské společnosti, jejíž vývoj je omezen státní kontrolou a teprve nedávnou modernizací. Lidé se mohou na sítích mobilizovat, a to hlavně na těch zájmově orientovaných, jež se týkají nových a kontroverzních témat spojených se sociálními problémy v Číně. Jejich možnosti jsou ovšem omezené. Moc mají totiž programátoři, kteří mohou kolektivní akce podpořit, či je naopak zakázat. Čínská vláda už tímto způsobem v rámci čistky online obsahu pozastavila činnost skupin na Doubanu, který musel následně odstranit všechny skupiny s "nevhodným obsahem". Od té doby jsou všechny nové skupiny nejprve podrobeny cenzuře.

Autorky výzkumu přesto zůstávají optimistkami, když tvrdí, že čínské sociální sítě i v této fázi podporují sdílené porozumění a vazby, jež jsou základem důvěry a spolupráce. Zvlášť cenný je pro rozvoj občanské společnosti přínos zájmově orientovaných webů. Zhangová s Wangovou upozorňují, že stát nedokáže fungovat mimo občanskou společnost, protože státní byrokracie sestává z individuí. Pokud se tedy na internetu rozšíří určitá kolektivní akce, lze očekávat, že jí bude stát ovlivněn.

Výzkum Doubanu a Xiaonei ale má své limity. V první řadě jde o nízkou reprezentativnost vzorku čítajícího pouhé dvě sociální sítě. Zda lze závěry zevšeobecnit, tak není jasné. Zadruhé pak mohly být rozdíly mezi sítěmi do jisté míry dány i složením jejich uživatelů, nikoli strukturálními prvky. Xiaonei totiž cílí na vysokoškolské studenty, zatímco Douban je otevřený pro všechny.

Pokud jde o české prostředí, i zde je patrná kolektivní akce. Třeba organizace Inventura demokracie prosazující zavedení protikorupčních opatření a celkovou "rekonstrukci státu" funguje na Facebooku (přes 1600 "liků"), Twitteru i YouTube. Na Facebooku se rovněž svolávala akce proti koalici ODS a ČSSD v čele s primátorem Svobodou. Sdružují se tu také uživatelé, kteří říkají: Miloš Zeman není mým prezidentem. Na rozdíl od Číny ale zatím "vypnutí" takových stránek příliš nehrozí a občané tak mohou prostřednictvím sociálních sítí dál kritizovat dění na politické scéně. Čeští studenti či odborníci na tuto problematiku by se mohli výzkumem zaměřeným na čínské sociální sítě inspirovat a zanalyzovat možný dopad kolektivní akce na českou politiku.

O autorkách výzkumu

Weiyu Zhangová byla v době publikování závěrů výzkumu v roce 2010 odbornou pedagogickou asistentkou na Národní univerzitě v Singapuru. Působila v programu Komunikace a nová média. Její předchozí výzkumy se týkaly především občanské angažovanosti a nových médií. Publikovala rovněž studii o mediálním multitaskingu v rámci tradičních i nových médií.

Rong Wangová studovala v roce 2010 magisterský program na téže univerzitě. Specializuje se na analýzu sociálních sítí, online komunit a koncept kolektivní akce.

Zdroj: WEIYU, Zhang; RONG, Wang. Interest-oriented versus relationship-oriented social network sites in China. First Monday, Volume 15, Number 8 - 2 August 2010.